Bezpečnost atomu

Zpravodajský kanál CNN přinesl 14. června informaci o tom, že vládní bezpečnostní experti Spojených států se zabývají zprávou o úniku radioaktivního plynu z čínské jaderné elektrárny Tchaj-šan. Podle informací CNN požádala americké úřady o spolupráci francouzská společnost Framatome, která zmíněnou elektrárnu částečně vlastní a pomáhá zajišťovat její provoz. Framatome svoji žádost odůvodnil bezprostředním radiačním ohrožením. V elektrárně Tchaj-šan byly uvedeny do provozu první reaktory EPR vyvinuté francouzskou společností Areva (nyní Framatome), které se stavějí i ve finském Olkiluotu a francouzském Flamanville.

Plány Maďarska, postavit ke stávajícím čtyřem reaktorům v jaderné elektrárně Paks další dva nové, naráží kvůli riziku zemětřesení v této oblasti na velkou kritiku odborníků. Ve studii, kterou zadalo rakouské ministerstvo životního prostředí a kterou koordinoval Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA), dochází geologové k závěru, že se maďarská jaderná elektrárna nachází přímo v zemětřesné zóně. Helmut Decker (Institut pro geologii na univerzitě Vídeň) a Esther Hintersberger (Geologický spolkový úřad) varují: „Možnost výskytu dlouhodobého posunu povrchu v lokalitě Paks II nemůžeme odbornými doklady zcela vyloučit. Lokalitu Paks II je tedy nutno považovat za nevhodnou.“

Philip Andrews-Speed z National University of Singapore publikoval obsáhlý článek o snaze jihokorejských institucí zbavit zdejší jaderný průmysl nestandardních praktik, které vedly ke skandálům s falšováním dokumentů odhaleným v roce 2012. Boj s korupcí a klientelismem v Jižní Koreji stále probíhá, ale mnohá zjištění mohou být užitečná i pro české čtenáře. Základní zjištění článku proto přinášíme v následujícím textu.

Silná exploze na staveništi jaderné elektrárny Akkuyu otřásla 19. ledna večer celým přilehlým regionem. Následkem byla rozbitá okna v desítkách domů v nedaleké obci Buyukeceli. Seismologická stanice Kandilli zaznamenala otřes o síle 1,2 stupně Richterovy stupnice. Výbuch byl doprovázen zdaleka viditelným oblakem prachu.

Po spuštění prvního reaktoru běloruské jaderné elektrárny Ostrovec na začátku listopadu došlo již ke dvěma nehodám, které si vyžádaly odstavení bloku. V prvním případě šlo o poruchu transformátoru mimo jaderný blok. Druhá nehoda byla patrně vážnější a způsob, jakým o ní byla informována veřejnost vyvolává značnou nedůvěru.

Spolková vláda se staví k prodlužování provozu jaderných elektráren dle svého vlastního vyjádření kriticky, nemůže tomu však v případě zahraničních jaderných elektráren zamezit. V odpovědi na dotaz frakce Spolek 90/Zelení vysvětluje, že se v této věci jasně zasazuje za to, aby se prováděly minimálně přeshraniční procesy EIA (posouzení vlivů prodloužení provozu na životní prostředí), aby proces probíhal transparentně a byla umožněna přeshraniční účast veřejnosti.