Německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricks představila program na likvidaci jaderného odpadu. Spolková vláda chce pomocí tohoto plánu na konečné ukládání jaderného odpadu zamezit rozšiřování skladu v šachtě Konrád u Salzgitteru.

Pro konečné uskladnění německých jaderných odpadů bude zapotřebí daleko větší úložiště, než se původně předpokládalo. Podle Národního plánu na likvidaci jaderných odpadů by se měl v tomto konečném úložišti uskladnit nejenom silně radioaktivní odpad, ale také dalších až 300.000 kubíků nízko až středně aktivního materiálu ze skladu Asse II. a z obohacování uranu.

Proces vyhledávání vhodného místa pro konečné úložiště, který nyní připravuje 32 členná komise, by se tak neměl protáhnout a měl by být ukončen již v roce 2031. Informovala o tom německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricks (SPD) při představování nového německého plánu na likvidaci jaderných odpadů, který ve středu posvětila německá spolková vláda.

Novým plánem na zřízení konečného úložiště jaderných odpadů chce německá vláda zamezit dalšímu rozšiřování skladu v šachtě Konrád u Salzgitteru. Šachta má i tak sloužit od roku 2022 jako konečné úložiště pro až 303.000 kubických metrů slabě a středně aktivního odpadu, tato kapacita je nyní pevně rozplánována. Aby šachta Konrád přijala další odpady ze skladu Asse, musela by se kapacita Konrádu zdvojnásobit. Takové plány však narazily na velký odpor tamních obyvatel.

„Německá spolková vláda chce zohlednit obavy obyvatel, proto nyní favorizuje možnost stavby většího konečného úložiště pro vysoce radioaktivní odpad, které by pojalo i radioaktivní pozůstatky ze skladu Asse,“ řekla Hendricks. Konečné rozhodnutí však vydá až úložišťová komise, která má do poloviny příštího roku vydat v konečné zprávě svá doporučení k procesu vyhledávání jaderného úložiště.

Šéf E.ONu Johannes Teyssen vyzval německou spolkovou vládu k dohodě s provozovateli jaderných elektráren ohledně demontáže odstavených jaderných zařízení a likvidace jaderného odpadu. Přivítal, že vláda chce prostředictvím komise podat návrhy na další postup, řekl Teyssen ve středu: „V tomto procesu vidím velkou šanci, nyní také společné řešení pro demontáž jaderných elektráren a likvidaci jaderného odpadu.“ Teyssen ale nechtěl spekulovat o tom, jak by takový proces měl vypadat. Uvažuje se například o modelech jako nadace nebo fond.

Německý národní plán na likvidaci jaderných odpadů v první řadě spočítal všechny jaderné odpady v zemi, vzniklé provozem jaderných elektráren a jejich demontáží, další z průmyslu a lékařství a vědeckých institutů. Podle tohoto seznamu se jedná o celkem 600.000 kubických metrů slabě a středně aktivních odpadů – včetně odpadů, pocházejících z poškozeného úložiště v Asse u Wolfenbüttelu. K tomu pak dalších 10.500 tun silně zářících těžkých kovů z provozu jaderných elektráren, které se nyní přechovávají v kontejnerech Castor.

Na sanaci Asse bude muset vláda podle Hendricksové vydat celkem 5 miliard euro. Náklady na výstavbu a provoz konečného úložiště v šachtě Konrád vyčíslila ministryně na 7,5 miliardy euro. K tomu je potřeba započítat dalších 2,4 miliardy euro na sklad Morleben v Sasku – Anhaltsku.

Co se týče výstavby nového konečného úložiště, která musí být dokončena nejpozději v roce 2050, nechala Hendricks otázku nákladů otevřenou, stejně jako zda bude naspořených 38 miliard euro stačit na likvidaci odstavovaných jaderných elektráren na území Německa. Tato suma se má převést na speciální fond.

Spolkové ministerstvo průmyslu nyní připravuje odpovídající zákon. To, že plánování a realizace stavby konečného úložiště vyžaduje takto dlouhé období, je spojeno se skutečností, že vyhořelé jaderné palivo představuje velké nebezpečí pro člověka a životní prostředí. Zákon o výběru úložišťové lokality z července 2013 předepisuje, že konečné úložiště musí zaručovat co nejvyšší bezpečnost na milión let.

Více informací:
http://www.fr-online.de/energie/atommuell-kein-ausbau-von-schacht-konrad,1473634,31451160.html

*****

(C) Gabriela Reitingerová, OIŽP //Obrázek: archiv Calla