V březnu 2015 uspořádalo šest dánských zelených nevládních organizací mezinárodní konferenci v budově dánského parlamentu na téma ukládání nízko a středně radioaktivních odpadů z národní laboratoře v Risø. V poslední době byl dánský projekt konečného úložiště pro tento typ odpadů kritizován mezinárodními experty a úřady z jiných zemí a v průběhu konference někteří z těchto nejprominentnějších kritiků z německého Institutu pro životní prostředí a švédského Neziskového úřadu pro kontrolu nad jaderným odpadem (MKG) prezentovali své názory.

Průběh konference potvrdil, že dánský koncept konečného úložiště je od základu špatný, nesplňuje mezinárodní bezpečnostní normy a že proces hledání lokality, který má za následek označení pěti samosprávných celků za potenciální hostitele úložiště, by měl začít znovu.

Mezi příchozími byli zástupci výzkumných institucí, občanských skupin, nevládních neziskových organizací, médií, a také starostové a poslanci Evropského parlamentu. Johan Swahn, ředitel MKG, srovnával švédský proces hledání úložiště jaderného odpadu s dánským a konstatoval, že mezinárodní kritika dánského konceptu trvalého úložiště by skutečně měla být brána velmi vážně. S poukázáním na nedostatky švédského projektu konečného úložiště SFR navrženého pro hloubku 75 metrů a SFR2 pro 120 metrů (obě hodnoty jsou v současnosti shledány jako problematické a nevyhovující z různých důvodů) doporučil dánským úřadům zvážit přechodnou formu ukládání radioaktivního odpadu, která umožňuje přebalování kontejnerů v monitorovaných skladech.

Beate Kallenbach-Herbert, vedoucí Oddělení pro jaderné strojírenství & bezpečnost zařízení Institutu pro životní prostředí, porovnávala německý program pro nakládání s jaderným odpadem s dánským a zabývala se i některými relevantními otázkami z hlediska dánské situace. Například zmínila nedostatečné zapojení dánské veřejnosti do debaty o hledání hlubinného úložiště.

Vědecký pracovník Institutu, Gerhard Schmidt představil své analýzy dánského katalogu jaderného odpadu a dánského projektu konečného úložiště. Podle nich se téměř žádný z dánských druhů odpadů nerozloží v administrativně kontrolovatelném období kratším než 300 let, takže prakticky všechen tento odpad je nevhodný pro trvalé uskladnění v podpovrchovém úložišti.

V následné panelové diskuzi mezi Flemmingem Møllerem Mortensenem, poslancem za Sociální demokratickou stranu, a Sophií Løhdeovou, poslankyní za Liberální stranu, a mezi Hansem Luunbjergem, starostou města samosprávy Kerteminde, a Sørenem Vesterem z občanské skupiny proti jadernému odpadu ve Skive, byly zváženy argumenty pro a proti prozatímnímu skladování a konečnému úložišti. Všichni se shodli, že bez ohledu na to, jaké politické rozhodnutí bude učiněno ode dneška za rok, by měla být upřednostněna ta nejbezpečnější možnost.

Palle Bendsen z dánské NOAH řekla: „Vzhledem k tomu, že kritika mezinárodních expertů je podporována dlouhou řadou odborných stanovisek z řad ostatních jaderných orgánů v sousedních zemích vydaných v průběhu strategického posouzení vlivů konečného úložiště na životní prostředí, je nejvyšší čas, aby se dánské úřady probudily. Nejenže musí být odstoupeno od aktuálního konceptu konečného úložiště, ale probíhající proces hledání trvalého úložiště v jednom z pěti označených samosprávných celků - Lolland, Bornholm, Skive, Kerteminde a Struer - musí být okamžitě zastaven."

„Je v zájmu všech, aby příslušné dánské orgány reagovaly na doporučení mezinárodních expertů," řekl Hans Pedersen, editor časopisu Organizace pro udržitelnou energii. „Všechny složky občanské společnosti - obce, neziskové organizace a občanské skupiny - by měly být mnohem více zapojeny do procesu hledání úložiště jaderného odpadu než doposud."

Přeloženo na základě: http://noah.dk/wp-content/uploads/2015/03/Press-release-summary-nuclear-waste-conference.pdf

****

(c) Olga Kališová, Temelín.cz // foto: Palle Bendsen, NOAH