Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW Berlin) zpracoval studii, ve které hodnotí výstavbu jaderného reaktoru jako podnikatelskou příležitost. Zaměřuje se přitom, jak na historické zkušenosti s výstavbou reaktorů, tak na vyhodnocení aktuálně rozestavěných a zamýšlených projektů.
Komentáře
Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO), která je investorem výstavby reaktoru EPR v jaderné elektrárně Olkiluoto, zveřejnila 17. července aktualizovaný harmonogram dokončení a spuštění bloku, podle kterého má být uveden do provozu v červenci 2020. Ve srovnání s posledními odhady, které předpokládaly spuštění v lednu 2020, jde o půlroční odklad. Další odklad spuštění byl očekáván poté, co finský jaderný dozor identifikoval bezpečnostní problém v primárním okruhu reaktoru (nepřípustnou úroveň vibrací u kompenzátoru tlaku).
V české debatě o vysokých nákladech na výstavbu jaderných reaktorů a neustálém protahování (především evropských a amerických) projektů se nezřídka vyskytuje názor, že jednou z příčin je zpřísnění pravidel po havárii v japonské Fukušimě. Například v článku Hospodářských novin z 12. června s názvem „Evropa je pro energii z jádra zakletá. Postavit české bloky včas a za rozumnou cenu by byl unikát“ je uvedeno, že mezi důvody pro zdražování jaderných projektů uvádí téměř všichni experti vývoj po fukušimské havárii.
