Jaderná energetika není vhodným nástrojem pro řešení problematiky změny klimatu. Zejména je příliš drahá a její reálný potenciál moc malý, než aby mohla zvrátit situaci ve spalování fosilních paliv ve světě. Ubírá tak peníze i pozornost perspektivnějším cílům transformace energetiky, kde budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a energetická efektivita. Nelze o ní hovořit jako o bezemisním zdroji a navíc přináší nová rizika, nejen z oblasti jaderné bezpečnosti, které nelze opomíjet. To jsou hlavní zjištění dnes proběhlé první části mezinárodní konference NEC 2020 „Jaderná energetika v čase globální změny klimatu“, kterou pořádaly Hnutí DUHA, Calla a Jihočeské matky.
Komentáře
Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě (World Nuclear Industry Status Report, WNISR2020), představená 24. září 2020, na 361 stranách hodnotí stav a trendy jaderné energetiky v celém světě a analyzuje další výzvy, před kterými jaderná energetika stojí v době pandemie covid-19. Vzhledem k tomu, že v arabském světě byl spuštěn první reaktor, zpráva poprvé obsahuje samostatnou kapitolu s analýzou jaderných programů na Blízkém východě. Počet provozovaných reaktorů na světě se za poslední rok snížil o devět na celkem 408 v polovině roku 2020, což je méně než v roce 1988 a celých 30 bloků pod historickým maximem z roku 2002, kdy bylo v provozu 438 reaktorů. Objem nových obnovitelných zdrojů se loni zvýšil o 184 gigawattů, zatímco instalovaný jaderný výkon vzrostl jen o 2,4 gigawattu. Díky tomu obnovitelné zdroje (bez vodních elektráren) v roce 2019 poprvé v historii vyrobily více elektřiny než jaderné elektrárny.
Radostina Primova, ředitelka programu Klima a udržitelný rozvoj bruselské kanceláře Nadace Heinricha Bölla, publikovala článek o rizicích spojených s plánem na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene. Přinášíme jej ve zkráceném překladu.
