Velký požár vyhořelého paliva skladovaného v jaderné elektrárně ve Spojených státech by podle Edwina Lymana, fyzika z neziskové organizace Unie zainteresovaných vědců ve Washingtonu DC: „Mohl zastínit hrozivé následky havárie ve Fukušimě.“ Frank von Hippel, odborník na jadernou bezpečnost na Princetonské univerzitě, který spolupracoval na modelování situace s Michaelem Schoeppnerem ze stejné univerzity, mluví o škodách v řádu bilionů dolarů.
Komentáře
Ministr životního prostředí Richard Brabec překvapivě vrátil do života průzkumná území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště jaderného odpadu na lokalitách Březový potok (blízko Horažďovic), Čertovka (u Lubence), Čihadlo (u Lodhéřova na Jindřichohradecku) a Magdaléna (u Jistebnice na Táborsku). O osudu zbývajících tří průzkumných území z Vysočiny bude rozhodnuto později.
Pro Evropana by se historický vývoj hledání úložiště v Japonsku dal zjednodušeně rozdělit na dvě etapy. Před Fukušimou a po ní. Přičemž v období před jadernou havárií ve Fukušimě se dá pozice vlády ještě rozlišit na pasivní a aktivní. Během svého pasivního období vláda vyčkávala, zda se samosprávy dobrovolně přihlásí o geologický průzkum v jejich lokalitě. Japonská společnost pro nakládání s radioaktivním odpadem (NUMO) od svého založení po roce 2000 mezitím vypracovávala metodiku svého přístupu sestávající ze tří kroků: průzkum odborné literatury, obecný průzkum a podrobný průzkum.
