Obvykle se traduje, že odstavování jaderných elektráren v Německu bylo významným vítězstvím německé Strany zelených. Ale když byla v roce 2000 podepsána první dohoda, Zelení za ni hořce zaplatili kompromisem. Dnes v Německu chybí konečné úložiště radioaktivních odpadů. Letos byl celý proces hledání konečného úložiště znovu otevřen a Gorleben je stále ve výběru. Rozhodnutí se očekává do roku 2031.
Komentáře
Jaderné elektrárny již po desetiletí chrlí radioaktivní odpad. V roce 2016 bylo spuštěno deset nových jaderných reaktorů - a další dva v první polovině roku 2017, uvádí Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě z roku 2017. Šest z těchto nových jaderných elektráren jsou v Číně, která je po Spojených státech a Francii třetí zemí na seznamu „velkých pěti“ produkujících jadernou energii. Velká pětka vyrábí 70 procent světové jaderné energie, přičemž USA a Francie vyrobí téměř polovinu světové výroby. Ve stejném časovém období byly odstaveny pouze 4 reaktory. Otázka dlouhodobého skladování se stala ještě naléhavější.
Většina politických stran, které mají šanci dostat se v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, podporuje zapojení obcí do všech fází rozhodování o umísťování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Vyplývá to z jejich odpovědí na předvolební anketu [1]. Pouze stávající vládní strany (ANO, ČSSD, KDU-ČSL) odpověděly vyhýbavě nebo vůbec. Schválení zákona je klíčovou podmínkou pro obnovení dialogu státu s obcemi. Platforma proti hlubinnému úložišti, Asociace ekologických organizací Zelený kruh a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí dlouhodobě kritizují nedůvěryhodný a nekoncepční postup státu a zejména ministerstva průmyslu a obchodu, který způsobil selhání tohoto dialogu.
