Platforma proti hlubinnému úložišti považuje probíhající proces hodnocení vlivů nové vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí a zdraví lidí za zmařenou příležitost, jak otevřít potřebnou širší společenskou debatu o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Taková veřejná diskuse a zhodnocení různých variant řešení tu zcela zásadně chybí. Celé čtyři roky od napsání koncepce (text byl finalizován již v červnu 2013) se Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) brání přerušit hledání a byť jen zvážit jinou možnost, než je rychlý výběr finální lokality pro hlubinné úložiště nejpozději v roce 2025 a jeho zprovoznění v roce 2065.
Komentáře
Stovky dělníků v závodě pro zpracování jaderných materiálů v Hanfordu v americkém státě Washington dostaly 9. května instrukci ukrýt se uvnitř budov. Důvodem bylo propadnutí stropu tunelu, který v poslední době sloužil jako sklad kontaminovaných vagónů. Po zborcení stropu a sesuvu zeminy se v tunelu utvořila díra o průměru kolem šesti metrů. Skladovaný materiál tak není od okolí oddělen žádnou bariérou. Podle vyjádření ministerstva energetiky nedošlo k úniku radiace ani k ozáření dělníků.
Ani 31 let po havárii v Černobylu neexistuje konsensus pro nakládání s jaderným odpadem. Vlády nevynikají v dlouhodobém plánování a to je kámen úrazu pro jaderný průmysl, který musí plánovat na statisíce až miliony let dopředu. V současnosti se nejvíce prosazuje technologie hlubinného úložiště, kterou volí státy jako Finsko, jenž má začít provozovat úložiště Onkalo v roce 2020, a Švédsko, kde ale dosud ještě nebylo vydáno finální stavební povolení pro úložiště Forsmark.
