Platforma proti hlubinnému úložišti poslala otevřený dopis premiérovi Petrovi Fialovi a všem ministryním a ministrům jeho vlády. Na programu jednání vlády ve středu 11. ledna je totiž hned několik bodů, které na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet budoucí spolupráce mezi státem a dotčenými obecními samosprávami. V první řadě je to „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“. Platforma požádala o jeho zásadní přepracování, protože v předložené podobě nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i nový atomový zákon [1]. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště již v roce 2028, které navrhuje Správa úložišť radioaktivních odpadů [2].
Komentáře
Platforma proti hlubinnému úložišti zásadně nesouhlasí s plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí. Odmítá také návrh na urychlení výběru finální a záložní lokality z dnešních čtyř již v roce 2028. Toho půjde dosáhnout jen zkrácením času plánovaných geologických prací na polovinu s významným dopadem na budoucí dlouhodobou bezpečnost konečného úložiště. Shodli se na tom starostové i zástupci spolků, kteří se sešli na 12. shromáždění členů Platformy v Cejli na Vysočině, která spadá pod jednu z lokalit zvanou (Čertův) Hrádek. S tímto názorem také starostové seznámí ministra průmyslu Síkelu na plánovaném jednání v úterý 6. prosince.
Do roku 2031 nebude v Německu určena lokalita pro konečné úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Vyplývá to z dokumentu Spolkové společnosti pro trvalé ukládání odpadů (BGE), která je pověřená hledáním vhodné lokality.