Fukušimská katastrofa po dvou letech – uprchlíky ve vlastní zemi
Neděle, 10 Březen 2013 00:00

V nové publikaci nazvané Fukushima Fallout, kterou ke druhému výročí havárie v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči vydala organizace Greenpeace, se autoři zaměřují především na sociální dopady katastrofy. V důsledku radioaktivního zamoření úřady nařídily evakuaci 160 000 obyvatel, další desetitisíce opustily své domovy z vlastního rozhodnutí. Fukushima Fallout se zabývá osudy těchto lidí, kteří se dostali do pozice uprchlíků ve vlastní zemi a pokoušejí se začít nový život.

Hlavním problémem pro většinu postižených je nedostatečná kompenzace škody, kterou jim havárie způsobila. Vedle domova přišla řada evakuovaných také o práci, živnost nebo zemědělský podnik. Po dvou letech žijí většinou v provizorních podmínkách, velké nejistotě a nový stabilní způsob života hledají velmi obtížně.

Úroveň kompenzací je z pohledu evakuovaných naprosto nedostatečná. První část kompenzace dostali čtyři měsíce po katastrofě. Činila zhruba 18 000 dolarů a většina postižených tyto peníze využila na provizorní bydlení. Od března do listopadu 2011 dostávali postižení měsíční „bolestné“ ve výši 1130 dolarů a příspěvek na životní náklady. K jeho získání ovšem bylo třeba vyplňovat složité formuláře a navíc z příspěvku byla postupně odečítána část ze zmíněných 18 000 dolarů (ukázalo se, že dvě třetiny „kompenzace“ činily zálohy na příspěvek).

Patrně nejhůře poškozenou skupinou jsou farmáři z okolí Fukušimy. Vedle domů přišli také o farmy, pozemky, úrodu a hospodářská zvířata. Šance na návrat k původnímu hospodaření mají mizivé. Dekontaminace zemědělské půdy je komplikovanější než v případě budov. Navíc by nepochybně museli čelit snížené poptávce po své produkci.

Řada poškozených je ovšem i mezi lidmi, kteří evakuováni nebyli. V publikaci je uveden případ Hitošiho Segy, který vlastnil restauraci v evakuované zóně, ale sám bydlí mimo ni. Oproti většině evakuovaných má výhodu, že nemusel opustit bydliště a podařilo se mu získat místo školního kuchaře. Žádost o kompenzaci za restauraci, o kterou v důsledku havárie přišel, ovšem zatím zůstává mezi nevyřízenými.

Kompenzace postiženým jsou kryty veřejnými prostředky. Společnost TEPCO, která je provozovatelem elektrárny, musela být znárodněna, aby v důsledku havárie nezbankrotovala. Výše kompenzací pro poškozené byla ke konci roku odhadována na 36,5 miliardy dolarů, dalších 12,5 miliardy japonská vláda vložila do znárodněné firmy TEPCO, aby ji zachránila před krachem. Havárie tak dosud přišla japonskou vládu na 49 miliard dolarů (955 miliard korun).

Celkový účet bude ovšem ještě výrazně vyšší. Japanese Centre for Economic Research jeho výši předběžně odhaduje v širokém intervalu 48 až 169 miliard eur (až 4,3 bilionu korun). Z toho 6,3 až 127 miliard eur činí náklady na likvidaci reaktorů a dekontaminace.

Autoři publikace Fukushima Fallout se pozastavují nad skutečností, že dodavatelé technologie pro fukušimskou elektrárnu jako Hitachi či General Electric na havárii fakticky vydělali, protože jim přinesla zakázky na činnosti spojené s likvidací zničených reaktorů. Jde jen o ilustraci fungování principu omezené odpovědnosti provozovatelů jaderných zařízení. V případě havárie musí veškeré náklady pokrýt veřejné rozpočty a postižení. Jaderný průmysl zůstává stranou.

Více informací:

www.greenpeace.org/international/fukushima-fallout

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: Greenpeace International