Litva protestuje proti postupu výstavby běloruské jaderné elektrárny Ostrovec
Pátek, 04 Květen 2018 00:00

Ministerstvo zahraničí Litvy zveřejnilo silně kritickou pozici k výstavbě běloruské jaderné elektrárny Ostrovec, která se nachází v blízkosti hranic obou zemí. Podle vedení litevské diplomacie Bělorusko nesplnilo standardy pro zapojení sousedních zemí do schvalování projektu. Vedle toho vyjadřuje názor, že projekt neplní požadavky na jadernou bezpečnost a kvalitu jaderného dozoru. Litva se snaží svoje připomínky uplatňovat již od roku 2009 prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii a dalších institucí, ale problémy zůstávají nevyřešené.

Mezi hlavními problémy jaderné elektrárny Ostrovec litevské ministerstvo uvádí nevhodný výběr lokality pro umístění elektrárny. Lokalita byla vybrána v roce 2008 ještě před zahájením procesu mezinárodního posouzení dopadů elektrárny na životní prostředí. Litva tak neměla žádnou možnost vyjádřit se k umístění elektrárny, čímž došlo k porušení mezinárodních konvencí ze strany Běloruska. Mezinárodní agentura pro atomovou energii doporučila v květnu 2013 (po vyhodnocení fukušimské havárie) nestavět jaderné elektrárny ve vzdálenosti do 100 kilometrů od velkých měst. Jaderná elektrárna Ostrovec se nachází 40 kilometrů od Vilnjusu, hlavního města Litvy, ve kterém žije třetina obyvatel země. Definitivní rozhodnutí o výstavbě padlo v listopadu 2013, kdy už bylo doporučení agentury dobře známo.

Jaderná elektrárna Ostrovec byla umístěna v lokalitě se zvýšenou seismickou aktivitou, za posledních čtyři sta let zde došlo k zhruba ke čtyřiceti otřesům do pátého stupně Richterovy škály. Právě zvýšená seismická aktivita vedla k tomu, že ve studii proveditelnosti z roku 1993 zpracované běloruskými vědeckými institucemi byla lokalita Ostrovec označena za nevhodnou pro výstavbu jaderné elektrárny.

Zástupci Litvy rovněž požadují nastavení pravidel pro využívání vodních zdrojů. Bělorusko počítá s využitím vody z řeky Neris pro chlazení reaktorů a Litva poukazuje na možné environmentální dopady na povodí. Dohoda o ochraně vodních zdrojů mezi oběma zeměmi nebyla uzavřena a v současné době neexistuje žádný jasný limit, který by běloruská strana musela ve vztahu k Litvě dodržet.

Litevské ministerstvo vyjadřuje rovněž znepokojení nad nízkou úrovní bezpečnosti v průběhu stavby. Připomíná nehody, z nichž nejvýznamnější byl pád reaktorové nádoby ze čtyřmetrové výšky v roce 2016.

Kompletní pozice litevského ministerstva zahraničí je zveřejněna na adrese:
http://urm.lt/default/en/news/fundamental-problems-of-the-astravets-nuclear-power-plant-under-construction-in-belarus-

(c) Karel Polanecký, Temelin.cz // Foto: Wikimedia Commons

 
 

Vyhledávání

Kalendář akcí

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner