Státní pomoc a dotace

Jaderná energetika se často sama označuje za vyspělé odvětví, které má za sebou desítky let praxe a chlubí se vlastní výhodností. Faktem je, že dodnes profituje z pestré směsi nejrůznějších státních podpor.

Vznik pomocí silné ruky státu

Současná jaderná energetika by na světě nebyla bez dlouholetých přímých státních dotací, úlev a jiných výhod. Zvláště rozsáhlé byly garance pro první postavené reaktory. Podle Mezinárodní energetické agentury utratily země OECD od roku 1974 v průměru 250 dolarů na jeden kilowatt instalovaného výkonu jaderných elektráren (bez započtení množivých reaktorů).

Ilustrativní jsou čísla ze Spojených států: celkové dotace, jež federální vláda poskytla jadernému průmyslu, činily v letech 1947 až 2000 zhruba 145 miliard dolarů. Studie, kterou sestavila koalice amerických ekologických či spotřebitelských organizací a sdružení reprezentujících zájmy daňových poplatníků, spočetla subvence jen pro výzkum a vývoj ve výši 66 miliard dolarů za období 1948 až 1998. Jaderné elektrárny v USA tak dostaly ve svém rozjezdovém období celkem 15,3 dolaru na každou kilowatthodinu vyrobené energie. Pro srovnání: větrné elektrárny jen 0,46 dolaru. Čísla z USA také ukazují, že dotace do obnovitelných zdrojů jsou efektivnější, než dotace do jádra. Zvýšení produkce energie je v případě dotací do čistých zdrojů několikanásobně vyšší než u dotací do atomových technologií.

Krach atomové společnosti

Firmy provozující jaderné elektrárny jsou silně zranitelné zejména na volném trhu. British Energy vznikla privatizací perspektivnější části jaderných reaktorů. Po počátečním ziskovém období se však na konci devadesátých let dostala do ztráty kvůli 15% propadu cen elektřiny na liberalizovaném britském trhu. Tržby nestačily k pokrytí provozních nákladů. V roce 2002 se společnost ocitla na pokraji bankrotu a požádala britskou vládu o pomoc. Vláda jí poskytla úvěr 410 milionů liber (600 milionů eur), který byl později navýšen na 650 milionů liber (950 milionů eur).

Evropská komise podmínila souhlas se státní pomocí soukromému podniku restrukturalizací založenou na přesunu odpovědnosti za vytvoření rezervy na likvidaci vyřazených jaderných reaktorů z British Energy na vládu. Fakticky to znamená, že British Energy získá státní podporu 5,1 miliard eur v cenách roku 2003 (nediskontovaná částka, která vznikne součtem reálně utracených peněz v různých časových obdobích, je odhadnuta na 17 miliard eur).

Dotace na nové reaktory

Nestandardní financování provází počátky výstavby reaktoru typu EPR ve Finsku. Původní dodavatel - konsorcium Framatome–Siemens (německý partner posléze z projektu vycouval) - se ve smlouvě s elektrárenskou společností TVO zavazuje postavit tlakovodní reaktor v Olkiluoto o výkonu 1600 MW za fixní částku tří miliard eur. U projektů můžeme vystopovat sérii typických kroků, jak zajistit financování velkého investičně náročného projektu, které stojí na hraně pravidel hospodářské soutěže:

  • Půjčku ve výši 60 % investičních prostředků na velmi nízký 2,6% úrok poskytlo konsorcium bankovních domů vedené Bayerische Landesbank, kterou většinově vlastní stát. Nízký úrok budí dojem státní podpory německé firmy Siemens.
  • Francouzská vláda poskytla společnosti Areva, jež vlastní Framatome, dotaci 610 milionů eur od státní exportní agentury COFACE. Půjčka byla určena k podpoře vývozu do politicky nestabilních oblastí. Finsko tuto podmínku evidentně nesplňuje.
  • Na financování projektu se podílí také finští daňoví poplatníci přes vklad ve výši 310 milionů eur od města Helsinky, jednoho z vlastníků TVO.

Novodobé dotační programy pro atom

Zelené energetice se často vyčítají státní podpory. Očím veřejnosti však uniká, že obdobných výhod požívá i jaderný sektor. V roce 2005 vyvinula Bushova administrativa velké úsilí, aby v rámci programu Nuclear Power 2010 oživila zájem o investice do reaktorů. Balíček dotací přináší investorům ekonomická zvýhodnění, s cílem zajistit pomoc při schvalování nových projektů a celkově rozhýbat zájem o nové investice do jádra:

  • Prvních šest investorů může využít kompenzace v celkové výši 2 miliardy dolarů, která je určena na pojištění rizik v případě, že dojde ke zdržení ve schvalovacích řízeních způsobených státními úřady nebo soudními spory, ale také sabotáží či teroristickými útoky.
  • Poskytuje z veřejných prostředků záruky na půjčky až do výše 80 % rozpočtových nákladů na nové jaderné projekty.
  • Uzákoňuje daňové zvýhodnění ve výši 1,8 centu za každou kilowatthodinu vyrobenou v jaderné elektrárně. Tato výjimka má platit po dobu osmi let od uvedení nového reaktoru do provozu, což může představovat úlevu v souhrnné výši až 5,7 miliard dolarů.

Myšlenka znovu dotovat reaktory se objevuje i v Británii. Přitom tamní politici dlouhodobě deklarovali, že neobnoví finanční podporu z veřejných rozpočtů pro investory do atomových elektráren. Současná pravicová vláda si snaží zachovat tvář trikem spočívajícím v zavedení podpory pro všechny nízkouhlíkové technologie. Riziko však spočívá v otevřené cestě k vysokým dotacím pro reaktory, zatímco na obnovitelné zdroje půjdou pouze symbolické částky. Provozovatelé jaderných elektráren by mohli získat například dlouhodobou garanci na výkup elektřiny za pevně stanové ceny, která by však neodpovídala podmínkám trhu.

****

© Redakce Temelin.cz // Foto: © archiv Calla, Wikimedia

 
 

Vyhledávání

Kalendář akcí

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner