Zemanův nápad těžit uran by nás vyšel draho
Středa, 15 Leden 2014 00:00

Miloš Zeman by měl vyměnit poradce, který mu připravil podklady pro dnešní mediální vystoupení k těžbě uranu v Jáchymově. Nejde jen o nesmyslné tvrzení o desetinásobné ceně uranu oproti roku 2000, ale i o ignorování miliardových investic, které by do těžby musel vložit stát, ačkoliv musí hradit ještě desítky miliard korun na sanace škod za těžbu uranu v minulosti. Nepřekvapí „opomenutí“ vážných dopadů na životní prostředí, které s sebou uranový průmysl nese.

Zemanův ministr průmyslu Miroslav Grégr prosadil v roce 2000 navzdory ministru životního prostředí prodloužení těžby v našem posledním dole v Rožné na Žďársku. Tehdy se cena na světovém trhu dlouhodobě pohybovala v rozmezí 10 až 20 USD za libru uranu. Do roku 2008 narostla velmi rychle na desetinásobek, ale jedinou příčinou byla tehdejší investiční bublina – před vystřízlivěním stejně narostly ceny dalších komodit, akcií, nemovitostí či elektřiny. Dnešní cena je 35 USD za libru uranu a má klesající tendenci.

Těžba v revíru Jáchymov probíhala v letech 1945 až 1964 za nasazení politických vězňů. Vytěženo tu bylo celkem 7 200 t uranu, po vydobytí těžitelných zásob byly šachty uzavřeny.  V uváděných zásobách uranu v ČR se s těžbou v Jáchymově nepočítá. Nečasova vláda však otevřela úvahy o zahájení nové těžby na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice v blízkosti Polné na Jihlavsku, kde se očekává celkem 3 100 tun uranu. Toto množství by zajistilo pouhých pět let provozu jaderných elektráren Temelín a Dukovany za cenu miliardových státních investic.

Průzkumná šachta v Brzkově je totiž zasypána a zaplavena vodou. Dva miliony tun rudy ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště však budou mít vyčerpánu kapacitu pro ukládání kalu a dalšího odpadu z úpravy. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, dnešní prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.

Další ložiska v hledáčku uranového průmyslu leží na Liberecku, ale vzhledem ke geologickým podmínkám jsou prakticky vytěžitelná jen pomocí chemického loužení. To ohrožuje podzemní zásoby pitné vody i další složky životního prostředí. Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem, které se nachází na místě jednoho z nejvýznačnějších zdrojů pitné vody v České republice, bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti cca 400 milionů m3 zamořených podzemních vod, což odpovídá jedenapůlnásobku Slapské přehrady. Celková rizika následků těžby mohou ohrozit zásoby podzemní pitné vody a zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km2.

Miloš Zeman „zapomněl“ na dluh, který splácíme po předchozí éře uranového dobývání. Jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Nápady Miloše Zemana se již stávají úsměvným koloritem, ale před novým ministrem průmyslu leží důležitý úkol přepsat návrh Surovinové politiky připravený ministry Kocourkem a Kubou. Ten totiž s novou těžbou uranu za cenu veřejné podpory uvažuje rovněž, a je proto potřeba pohlédnout na ekonomickou realitu a započítat i dopady na životní prostředí.“

*****

(c) Edvard Sequens, Temelín.cz / fotografie: Václav Vašků

 
 

Vyhledávání

Kalendář akcí

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner