Spor o těžbu uranu v Nigeru sílí
Středa, 12 Únor 2014 00:00

Smlouvu mezi francouzskou firmou Areva a státem Niger o podmínkách těžby uranu v dolech na severu země, která měla být uzavřena do konce roku 2013, se stále nepodařilo dohodnout. Zástupci Nigeru, čtvrtého nejvýznamnějšího vývozce uranu a zároveň jedné z nejchudších zemí světa, jsou přesvědčeni, že podíl státu na výnosech dolů by měl být výrazně vyšší než podle smlouvy, jejíž platnost vypršela v prosinci 2013.

Společnost Areva těží uran ve dvou dolech v blízkosti města Arlit od začátku sedmdesátých let minulého století a je největším zaměstnavatelem v Nigeru. Vyjednávací pozice představitelů Nigeru je do značné míry dána tím, že celkové příjmy státního rozpočtu jsou ve srovnání s globálními výnosy Arevy zhruba poloviční. Veřejnost ovšem sérií demonstrací tlačí vládu k vyjednání lepších podmínek.

Země ani region z těžby nijak významně nebohatnou. Více než polovina obyvatel Nigeru musí vystačit na  den s částkou nižší než jeden dolar. Arlit je zanedbané město, v regionu není dostatečně vyřešeno zásobování pitnou vodou. V chatrčích, které nahrazují školní budovy, sedí žáci na zemi.

Porovnání se smluvními podmínkami těžby uranu v jiných zemích brání skutečnost, že dosavadní smlouva mezi Arevou a Nigerem nebyla veřejná. Zpravodajové agentury Reuters získali od svých informačních zdrojů přehled základních ustanovení, která lze shrnout do následujících bodů: Areva neplatí vývozní clo ani daně z nákupu materiálu a zařízení využívaných k těžbě, poplatek z vytěženého nerostu činí 5,5 % jeho ceny. Firma má rovněž nárok na odpuštění pětiny daní ze svých výnosů, aby mohla pokračovat v geologickém průzkumu dalších ložisek. Mluvčí Arevy tyto informace nepotvrdili.

Prezident Nigeru Mahamadou Issoufou označil dosavadní podmínky za dědictví koloniální éry a navrhuje zrušení daňových úlev a zvýšení poplatku z vytěženého nerostu na 12 %. Tato výše poplatku je běžná u kanadských uranových dolů, v Kazachstánu platí ještě vyšší sazba – 18,5 %. Cílem nigerské vlády je zvýšení příjmů státního rozpočtu z těžby uranu na čtyřnásobek současné hodnoty. Zástupci Arevy tvrdí, že v případě zvýšení poplatku z vytěženého nerostu by se nigerské doly staly ztrátovými.

Prezident Mahamadou Issoufou se v problematice dobře orientuje – vystudoval důlní inženýrství ve Francii a na přelomu osmdesátých a devadesátých let dokonce pracoval pro Arevu. Ze své pozice usiluje nejen o zlepšení finančních výnosů pro státní rozpočet, ale i o vyrovnání pozic obou smluvních stran. Například ustanovení, že vláda nesmí zveřejňovat výsledky kontrol v dolech provozovaných Arevou, rozhodně není standardní.

O nových smluvních podmínkách pravděpodobně rozhodnou mezivládní jednání, neboť Areva je státem vlastněnou korporací.  Mahamadou Issoufou se z dob svého působení ve Francii osobně zná s prezidentem  Francoisem Hollandem, ale jeho pozice nebude zrovna silná. Mimo jiné proto, že Niger je významným příjemcem francouzské humanitární pomoci. Deklarace zástupců Nigeru, že místo Arevy může uran v zemi těžit i jiná firma, asi není míněna úplně vážně. Do severního Nigeru se totiž kvůli hrozbám teroristických útoků investoři zrovna nehrnou.

Více informací:
http://www.reuters.com/article/2014/02/05/us-niger-areva-specialreport-idUSBREA140AA20140205

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz / fotografie: Wikimedia Commons

 
 

Vyhledávání

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner