Nadělí vláda uranový důl?
Sobota, 13 Prosinec 2014 00:00

Ministři na svém pondělním jednání rozhodnou o plánu ministra Mládka na zahájení schvalovacího procesu, který umožní stavbu nového uranového dolu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice mezi Polnou a Přibyslaví na Českomoravské vrchovině. V případě odsouhlasení kontroverzního návrhu provede státní podnik DIAMO v oblasti další geologické průzkumy, rozšíří ochranu ložisek na úkor obci a pokusí se získat územní rozhodnutí na stavbu.

Vše podstatné tak má být připraveno a do konce roku 2017 dostane vláda k rozhodnutí, kde vzít více než 2 miliardy korun na nezbytné investice. Důl by se poté měl začít budovat v roce 2019 a uran se má těžit od roku 2022.

Rozhodnutí má padnout na základě chybných argumentů:

  • Pomoc v nezaměstnanosti: DIAMO v podkladové studii pro vládu tvrdí, že nezaměstnanost v zájmových okresech Jihlava, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou je 10-11 %. Skutečnost je dlouhodobě výrazně nižší, konkrétně 5,8-6,8 %. Dokonce méně, než je průměrná nezaměstnanost v České republice. V samotném Brzkově je pouhých 2,8 % nezaměstnaných, ve Věžnici 2,7 %! Za dvacet let po případném dotěžení uranu tu ale rázem bude sociální problém s několika sty nezaměstnanými horníky.
  • Získání strategicky důležité suroviny, příspěvek k energetické soběstačnosti: v nejlepších letech těžby (265 tun uranu) by ta v Brzkově nepokryla ani polovinu potřeby našich jaderných elektráren.  Celkové množství vytěžitelného uranu v Brzkově poslouží na pouhých 7 let provozu reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Těžit tu máme jen 4 promile uranu, který se získává ve světě. Na obohacení a výrobě jaderného paliva jsme i tak zcela závislí na zahraničních dodavatelích.
  • Cena získaného uranu bude „v rozsahu světových cen“: cena uranu získaného těžbou v Brzkově má být 2,5 x vyšší (90 USD/libru při reálně uvažovaném množství dostupné uranové rudy), než se pohybuje na světových trzích. Prognózy pokrytí potřeb jaderného průmyslu ve světě ukazují, že i v horizontu, kdy má být těžen uran v Brzkově, bude přebytek uranu nad poptávkou. Navíc mezi náklady, podle kterých byla spočítána budoucí cena, zjevně chybí rekonstrukce odkališť v Dolní Rožínce a související náhrada škody provozovateli tam umístěné fotovoltaické elektrárny.

Návrh na přípravu těžby se rozhodně nelíbí obyvatelům dotčeným obcím – starostové a spolky podepsali společné „Memorandum pro budoucnost bez uranu“, v němž požádali o zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu.  Rovněž 1 700 občanů podepsalo petici „NE TĚŽBA URANU NA VYSOČINĚ“, kterou obdržel premiér Bohuslav Sobotka. Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.

Edvard Sequens z Cally řekl: „Náklady, které by DIAMO díky rozhodnutí vlády utratilo namísto na sanaci následků po těžbě uranu na její přípravu, zaplatí na konci státní rozpočet. O to větší totiž bude účet, se kterým v budoucnu přijde DIAMO za ministrem financí kvůli zahlazení škod po těžbě a zpracování uranu v Dolní Rožínce, protože nemuselo vytvářet potřebné fondy.“

Marie Vencová za spolek Naše Budoucnost bez uranu řekla: „Do dnešního dne nám nikdo nepředložil přesvědčivý argument pro otevření dolu. Stále nám vychází, že těžba zatíží životní prostředí, bude neekonomická, problém s nezaměstnaností se pouze odsune a Česká republika energeticky soběstačná nebude. Obyvatelé v okolí dolu budou zatíženi uranovým prachem a radonem. V případě, že by nám byly nabídnuty kompenzace, což se nestalo, ptám se: existuje nějaká kompenzace i v případě zdraví? Proč se tedy máme stát obětí?“

*****

(c) Marie Vencová, Naše budoucnost bez uranu, z.s. a Edvard Sequens, Calla / fotografie: Václav Vašků

 
 

Vyhledávání

Kalendář akcí

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner