Zkušenosti s dnešním Temelínem

Práce na stavbě jaderné elektrárny Temelín začaly v roce 1983, původně měl mít 4 sovětské reaktory VVER-1000/320, každý o výkonu 1000 MW. Na začátku roku 1990 ale bylo stavební povolení pro 3. a 4. blok zrušeno. Po mnohaměsíčních odkladech rozhodla Klausova vláda v březnu 1993 o dokončení prvních dvou bloků. Měl být dokončen v roce 1995 za 68,8 miliard korun.

 

Překročení rozpočtu

Na dostavbu ruských reaktorů byla vybrána americká firma Westinghouse, která u svých předchozích 54 staveb dosáhla zajímavého úspěchu: 420% překročení rozpočtu a průměrné prodloužení doby výstavby o 5 let. Její první středoevropský projekt celkem zdatně ty minulé následoval. Celkové náklady na dva temelínské reaktory se vyšplhaly na 111 až 112 miliard korun. Posunoval se také termín dokončení: namísto roku 1995 byly reaktory k síti nakonec připojeny až o šest let později.

(graf znázorňuje odhady ceny jaderné elektrárny Temelín, na sloupci jsou roky předpokládaného spuštění)

Trik s přímotopy

Ministerstvo průmyslu na přelomu let 1992–1993 varovalo, že pokud nebude Temelín spuštěn do roku 1995, lze v roce 1997 očekávat řádově tři týdny až 100 dní výpadků v dodávkách elektřiny. Vláda na základě této zprávy rozhodla o dokončení elektrárny. Ale blackouty nenastaly v pětadevadesátém ani sedmadevadesátém roce, nenastaly ani o několik let později, kdy se Temelín pořád nedařilo dokončit, a Česko se naopak zařadilo mezi světové rekordmany v exportu elektřiny.

Už v roce 1999 přesahoval instalovaný výkon bez nedostavěného Temelína 15 000 MW, špičkové zatížení elektrizační soustavy přitom stačilo pokrýt z 11 000 MW zdrojů. Ročně ČEZ vyvezl 3,5 TWh elektřiny, což je přibližně výkon třetiny Temelína, půl reaktoru v Dukovanech nebo dvou severočeských elektráren Tisová.

Nedávno celé věci nasadil korunu dnes již bývalý náměstek ministra průmyslu Hűner, když pro deník E15  uvedl: „Tehdy byl docela dost dlouho trvající přebytek elektřiny díky kapacitám, které se vybudovaly v minulosti.“ A tak podle Hűnera „stát vymyslel trik s podporou přímotopů.“ Trik zafungoval, spotřeba elektřiny se zvýšila, ale lidí o podporu přímotopů přišli a zplakali nad výdělkem.

Temelín nesnížil fosilní závislost

Jedním z předpokladů pro výstavbou dvou reaktorů v Temelíně mělo být snížení podílu uhelné energetiky a pomoc severním Čechám, které se ještě v devadesátých letech dusily pod exhalacemi z hnědouhelných elektráren. Už v září 2000 však ČEZ oficiálně oznámil, že žádné tepelné elektrárny neodstaví. Ani to nebylo v plánu.

Odstavení v té době čerstvě odsířených elektráren by se nevyplatilo ekonomicky, proinvestované miliardy na zvýšení ekologie provozu by přišly vniveč. Současně však také platí, že prostředky investované do dostavby dvou reaktorů v Temelíně zabránily rychlejšímu očištění severočeského ovzduší, ale také investicím do vysoceúčinných tepelných technologií, které by snížily spotřebu uhlí. Obdobná situace se pak aktuálně opakuje i při rekonstrukci elektrárny Prunéřov, kdy ČEZ odmítl investovat do moderních efektivních kotlů.

Reálné možnosti namísto atomové elektřiny

Již během rozhodování, zda projekt Temelína dokončit, existovala řada jiných možností, které by výkon reaktorů plně nahradily. Šlo například o kombinovanou výrobu ve výtopnách (5 až 9 TWh), náhradu elektrických přímotopů jinými druhy vytápění nebo zvýšení energetické efektivity budov (6 TWh), další úspory energie (10 TWh) nebo mix větrných, biomasových či vodních elektráren (6,5 TWh). Možnosti pochopitelně počítaly s účinností tehdejších technologií.

Temelín nepomohl vyšší zaměstnanosti

Provoz atomové elektrárny neznamená výrazné příležitosti pro tvorbu pracovních míst. V porovnání s jinými zdroji energie jádro značně zaostává. Elektrárny spalující biomasu nabízejí až 13-krát více možností pro uplatnění na pracovním trhu.

Svar svárů

Temelín má možná nejbezpečnější reaktory ve střední a východní Evropě, avšak s moderními atomovými elektrárnami v západní Evropě nebo v Japonsku je nelze srovnat. Navíc v průběhu dokončování a spouštění selhával ve své roli nezávislého dozoru i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Akceptoval různá provizorní řešení, přesuny a změny zkoušek, jen aby byly dodrženy politické termíny spuštění.

Patrně nejvíce kontroverzním ze všech sledovaných případů je problém chybného svaru chladícího potrubí reaktoru prvního bloku. V roce 1994 došlo k chybě při sestavování potrubí - bylo navařeno opačně. Chybu nebylo možné odstranit v souladu s technickými předpisy, proto se pracovníci montážní firmy (Modřanská potrubní, a.s.) a dodavatele (Škoda Praha, a.s.) rozhodli provést opravu načerno rozřezáním potrubí a otočením do správné polohy.

Na tento postup upozornilo Greenpeace ČR, které přístup podrobilo kritice z důvodů vážného ohrožení jaderné bezpečnosti. V roce 2000 podalo trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z obecného ohrožení. Věc nebyla nikdy uspokojivě vyřešena, policie na základě mylných informací ČEZ nebo SÚJB celý rok analyzovala úplně jiný svar.

Degradace povrchu palivových prutů od firmy Westinghouse a jejich deformace byly v uplynulých letech zdrojem radioaktivních látek uvolňovaných do životního prostředí a příčinou zhoršené funkce pádu klastrů v případě potřeby rychlého odstavení reaktorů. Nakonec vedly až k úplné změně aktivní zóny obou temelínských reaktorů přechodem na ruské palivo.

V květnu 2005 došlo při najíždění 2. bloku  k přelití roztoku kyseliny borité přes řadu komponent reaktoru. V důsledku toho zkorodovaly ty ocelové materiály, které nebyly na povrchu pokryty vrstvou nerezavějící oceli. ČEZ v interní zprávě dokonce uvedl, že "s tímto typem korozního napadení není možné trvalé provozování reaktoru".  ČEZ přesto dále reaktor provozuje. Tisíce litrů kyseliny borité uniklo v JETE již v roce 2004 a ani rok 2005 nebyl poslední.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost opakovaně zjišťoval problémy se zajišťováním jakosti a kultury jaderné bezpečnosti. Přehled poruch v jaderné elektrárně Temelín do konce roku 2008 je popsaný na stránkách Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí.

Zprávy o zátěžových testech jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, které Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) předal na konci roku 2011 do Bruselu, ukazují na snahu vydávat výsledky velmi nepravděpodobných ideálních průběhů havárií za průkaz bezpečnosti obou elektráren. Souběh více nepříznivých okolností například po zemětřesení není zpracován. ČEZ i Státní úřad pro jadernou bezpečnost také nedodrželi požadavky na zkoušky vydané ENSREG – Evropským sdružením jaderných regulátorů, kdy měl být vyhodnocen i pád letadla na elektrárnu. Stanovisko ke konečným zprávám ČEZ o výsledcích zátěžových testů jaderných elektráren Temelín a Dukovany.

*****

(C) Redakce Temelín.cz // Foto: Temelín - Wikimedia Commons, Jaderný polibek - Jan Beránek, blog.aktualne.cz

 
 

Vyhledávání

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner