Uranový návrat do minulého století?
Úterý, 15 Prosinec 2015 00:00

Návrh nové surovinové politiky České republiky, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, hodlá podstatným způsobem proměnit polistopadový kurz v postupném utlumování problematické těžby uranu. Považuje za žádoucí začít chystat otevření nového dolu pro těžbu nepodstatných zásob uranu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice.  S přípravou těžby na této lokalitě zásadně nesouhlasí starostové, obyvatelé dotčených obcí i ekologická sdružení.  Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.

Investice několika miliard korun do nového dolu a úpravny uranu by jen zvýšila dluh, který splácíme po předchozí éře uranového dobývání. Jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun. Další miliardy budou ještě stát pokračující sanace areálů po těžbě, hald nebo velkých rizikových odkališť. Ani GEAM Dolní Rožínka, kde bude těžba ukončena do roku 2017, nemá v souladu s horním zákonem potřebnou finanční rezervu na sanace a rekultivace po své činnosti, protože je oficiálně v útlumu.

Případná těžba v Brzkově by neměla význam pro zvýšení naší energetické soběstačnosti: v nejlepších letech těžby (265 tun uranu) by ta v Brzkově nepokryla ani polovinu potřeby našich jaderných elektráren.  Celkové množství vytěžitelného uranu v Brzkově poslouží na pouhých 7 let provozu reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Těžit tu máme jen 4 promile uranu, který se získává ve světě. Na obohacení a výrobě jaderného paliva jsme i tak zcela závislí na zahraničních dodavatelích.

Edvard Sequens z Cally řekl: „Splácet dluhy za drancování uranu budeme ještě desítky let. Přesto by další miliardy měly padnout na otevření nových dolů a úpravny rud.  V případě uranu je tvrzení o příspěvku k energetické soběstačnosti České republiky jen zástěrkou, protože jeho množství dnes nepokrývá ani polovinu potřeb provozovaných elektráren a palivo z něj vyrobit také nedovedeme.“

Lucie Drahošová Stránská za spolek Naše Budoucnost bez uranu řekla: „Jako obyvatelé žijící jen několik desítek metrů od plánovaného dolu těžbu odmítáme. Nemyslíme si však, že se jedná pouze o lokální problém. Negativa, která by otevření dolu přineslo, ovlivní i obyvatele žijící na kilometry daleko. Velký problém spatřujeme mimo jiné také ve ztrátě podzemních vod, která je v okolí Brzkova velice kvalitní. V době letošních horkých dní jsme všichni poznali, že je voda nenahraditelná. Začínají se proto vymýšlet různá opatření, jak vodu v krajině zadržet – a my můžeme o vodu těžbou přijít?“

*****

(c) Lucie Drahošová Stránská, Naše budoucnost bez uranu, z.s. a Edvard Sequens, Calla / fotografie: Václav Vašků

 
 

Vyhledávání

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner