Jádro - stagnace ve stínu růstu obnovitelných zdrojů
Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikovali 13. července v Tokiu energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. V tomto článku přinášíme stručné shrnutí hlavních výsledků. Během příštích týdnů podrobněji seznámíme čtenáře s obsahem jednotlivých kapitol.
Mezi hlavní zjištění aktuální zprávy byly zahrnuty následující body:
• V roce 2015 bylo spuštěno deset nových jaderných reaktorů (osm v Číně a po jednom v Rusku a Jižní Koreji), dva (po jednom v Německu a Velké Británii) byly trvale uzavřeny. Dále padlo rozhodnutí o trvalém uzavření šesti reaktorů, které již v minulých letech nebyly provozovány (pět v Japonsku, jeden ve Švédsku). V první polovině roku 2016 bylo spuštěno pět reaktorů (tři v Číně, jeden v Jižní Koreji a USA – Watts Bar 2 po 43 letech od zahájení výstavby).
• Počet provozovaných reaktorů stoupl na 402, což je ovšem o 36 méně než v roce 2002, kdy dosáhl maxima (podobně instalovaný výkon provozovaných jaderných elektráren klesl z maxima – 367 GW v roce 2010 – na 348 GW). Meziročně ovšem oba ukazatele vzrostly (o 11 reaktorů a 11 GW instalovaného výkonu).
• V roce 2015 byla celosvětově zahájena výstavba osmi jaderných reaktorů – šesti v Číně po jednom v Pákistánu a Spojených arabských emirátech.
• Aktuálně je ve výstavbě 58 reaktorů (z toho 21 v Číně), o čtyři méně než před rokem. Minimálně dvě třetiny rozestavěných reaktorů mají zpoždění oproti harmonogramu výstavby. V devíti ze čtrnácti zemí, které reaktory stavějí, jsou ve skluzu všechny projekty. Tři reaktory jsou na seznamu rozestavěných déle než třicet let.
• Z předpokladu, že všechny současné reaktory ukončí provoz podle aktuálně platných povolení a zároveň rozestavěné projekty budou spuštěny v termínu, poklesne počet reaktorů o 22 do roku 2020 ve srovnání s koncem roku 2015.
• Podíl jaderné energetiky na globální výrobě elektřiny zůstává čtvrtý rok v řadě stabilní, na úrovni 11 %.
• Společnosti Areva, která je globálně jedním z nejvýznamnějších jaderných podniků, se nepodařilo ani přes úsilí francouzské vlády vyřešit ekonomické potíže. Kumulativní ztráta společnosti za posledních pět let dosáhla 10 miliard eur. Akcie firmy ztratily mezi lety 2007 a 2016 přibližně 96 % své hodnoty. K výraznému propadem hodnoty akcií došlo i v případě velkých provozovatelů jaderných elektráren – francouzské EDF či amerického Exelonu.
• Tři ze čtyř nejsilnějších světových ekonomik – Čína, Japonsko a Německo – vyrábějí větší množství elektřiny z nových obnovitelných zdrojů (bez započítání produkce vodních elektráren) než z jádra. Totéž platí i o Brazílii, Mexiku, Španělsku, Velké Británii, Holandsku nebo Indii.
• Ve srovnání s rokem 1997, kdy byl podepsán Kjótský protokol, bylo v roce 2015 vyrobeno ve větrných elektrárnách o 829 TWh více elektřiny, produkce solárních elektráren narostla o 252 TWh. Obě odvětví tak předčila jadernou energetiku, která zvedla výrobu o 178 TWh.
Kompletní zpráva je dostupná ke stažení na adrese: http://www.worldnuclearreport.org/IMG/pdf/20160713MSC-WNISR2016V2-HR.pdf
*****
(c) Karel Polanecký, Temelin.cz
