Podzemní laboratoř Bukov – může být znehodnoceno dalších 313 milionů z jaderného účtu

Vláda odsouhlasila poskytnutí  313 milionů korun (259 mil. Kč bez DPH) z jaderného účtu bez výběrového řízení pro s.p. DIAMO pro zajištění provozu Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2019. To nechala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybudovat v podzemí končících uranových dolů v Dolní Rožínce, kde by jí mělo sloužit pro práce spojené s výběrem lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Nebyly však doposud zpracovány a předloženy výsledky technicko-ekonomické studie vhodnosti lokality Bukov pro výzkumný program pro hlubinné úložiště, která měly být dle usnesení vlády č. 50/2016 dokončeny v tomto roce s konečným vyjádřením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), Ten sám před rokem investice do výzkumného pracoviště Bukov zpochybnil.  Návrh projektového řešení PVP Bukov včetně potřebného technického zázemí má být také teprve zpracován v rámci kontroverzního projektu „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“, který má pro SÚRAO zajišťovat ČVUT.

Pochybnosti vzbuzuje, že geologická stavba na lokalitě Kraví hora, kde je PVP Bukov vybudováno, se výrazně liší od ostatních šesti pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice.  Zatímco štola pro PVP Bukov je v metamorfovaných horninách, všude jinde jde o magmatické horniny. Navíc, jak se ukázalo, je v případě Bukova horninové prostředí velmi komplikované, narušené, takže projekt podzemní laboratoře musel být během krátké doby dvakrát zásadně změněn z důvodu vážných potíží při ražbě. Dochází také k pronikání vody v množství, které nebylo předpokládáno a která je navíc propojena s důlními prostory, což by vylučovalo vybudování úložiště.  Výrazně se tak zvyšuje riziko, že plánované až 1,8 miliardy z veřejných prostředků tu zůstanou doslova pohřbeny pod zemí.

Stavba PVP Bukov není v souladu s platnou, vládou schválenou „Koncepcí nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR“.  Ta počítá se stavbou podzemní laboratoře až v místě budoucího hlubinného úložiště, když stanoví cíl: „Připravit veškerou projektovou a  podpůrnou  dokumentaci  pro  zahájení  výstavby podzemní laboratoře a realizaci dlouhodobých experimentů pro doložení a potvrzení bezpečnosti hlubinného úložiště“ v termínu do roku 2030.

Na další možné rozpory rozhodnutí o stavbě laboratoře se zákonem jsme upozornili v tiskové zprávě 8. ledna 2016.

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Podporujeme investice do výzkumu zaměřeného na nalezení co nejbezpečnějšího řešení problému jaderných odpadů. Projekt podzemní laboratoře Bukov však vzbuzuje stále větší pochyby, zda nejde o vyvádění peněz z jaderného účtu, aniž by posloužily deklarovanému cíli.“

*****

(C) Edvard Sequens, Calla // Obrázek: archiv Calla