Jak Jižní Australané zavrhli úložiště pro mezinárodní vysoce aktivní odpad

V listopadu 2016 dvě třetiny z třistapadesáti členné Občanské poroty státu Jižní Austrálie hlasovaly pro odmítnutí plánů na dovoz obrovského množství vysoko aktivního odpadu z celého světa s podnikatelským záměrem udělat z tohoto projektu výdělečný byznys. Všeobecně se předpokládalo, že porota založená a financovaná vládou bude loajálně hájit její zájem na prosazení hlubinného úložiště. Avšak nakonec místo „ano“ hlasovala porota „ne - za žádných okolností“.

Výsledek hlasování poroty podpořila Strana zelených a Liberální strana. Po měsících nejistoty se na přelomu května a června 2017 vyjádřil už i premiér Jay Weatherill z Labouristické strany  proti projektu, když použil výroky jako: „plány na úložiště jsou odepsané“, neexistuje pro ně „žádná příležitost v dohledné době“ a „nejsou něco, s čím by Labouristická strana pokročila“.

Pravděpodobně k formulaci výroků pomohly výsledky celonárodního konzultačního procesu vedeného vládou, kdy z více než 6 000 obyvatel Jižní Austrálie bylo 53 % proti návrhu a 31 % pro úložiště. A v průzkumu veřejného mínění v listopadu 2016 na zakázku týdeníku Sunday Mail jen 35 % obyvatel z 1 298 respondentů podpořilo plány na jadernou skládku.

Ekonomická analýza na vodě

Nesouhlas poroty pramenil především z nedůvěry k ekonomické analýze plánů na radioaktivní skládku. Královská komise pro jaderný palivový cyklus (NFCRC), která byla ustanovená v únoru 2015 a reprezentují ji převážně zastánci jaderné energie, vypracovala analýzu v květnu 2016. V analýze navrhla dovézt 138 tisíc tun vysoko aktivního odpadu (vyhořelého jaderného paliva z jaderných elektráren) a 390 tisíc m³ středně aktivního odpadu za finanční odměnu. Poté vláda Jižní Austrálie odstartovala kampaň na podporu plánu a ustavila výše zmiňovanou Občanskou porotu reprezentující veřejnost Jižní Austrálie.

Výroky předložené ve zprávě Královské komise byly přezkoumány odborníky z americké expertní skupiny Nuclear Economics Consulting Group (NECG), která byla pověřena výborem „Joint Select Committee“ Parlamentu Jižní Austrálie. Z přezkumu NECG vyplynulo, že projekt na dovoz odpadů by mohl za určitých předpokladů být ziskový - avšak zpráva NFCRC vyvolávala vážné otázky ohledně většiny těchto předpokladů.

Podle NECG ekonomická analýza Královská komise nepřihlíží k důležitým otázkám, které „mají značný vážný potenciál na nepříznivé ovlivnění projektu a jeho obchodních výsledků“; vidí předpoklady o ceně „příliš optimisticky“ a v takovém případě je „ziskovost projektu vážně ohrožena“; pravděpodobně významně podhodnocuje 25 % nákladů zaviněných zpožděním a neopodstatněně předpokládá, že projekt pokryje 50 % dostupného trhu.

Ke zprávě NFCRC se vyjádřili také další experti. Ekonomka Prof. Barbara Pocock z University of South Australia řekla: „Všichni ekonomové, kteří se k analýze v této zprávě vyjádřili, kritizovali skutečnost, že se jedná o situaci, kdy se autoři odkazují pouze na jeden zdroj informací. Není to kritická analýza, která by byla posouzená nezávislými experty.“ A Profesor Richard Blandy, ekonom z Adelaide University, uvedl: „Předpovídaná ziskovost navrhovaného jaderného úložiště vychází z vysoce optimistických předpokladů. Taková skládka by mohla snadno ztratit peníze místo toho, aby se z ní stal zlatý důl.“

Čára přes rozpočet

K vypracování své analýzy použila Královská komise předpoklad, že by byly importovány desítky tisíc tun vysoce aktivního jaderného odpadu ještě před začátkem stavebních prací na hlubinném úložišti. A aby se vyhnula jakýmkoli obavám z nesplacení peněz na konstrukci úložiště, vykreslila vyhlídky na zákazníky, kteří by financovali jeho konstrukci i náklady na infrastrukturu.

Ale na konci roku 2016 se jaderně-energetické společnosti na Tchaj-wanu – považovaném za jednu z nejslibnějších potenciálních zákaznických zemí – jasně vyslovily, že nebudou platit ani cent na vybudování skladovací a likvidační infrastruktury v Jižní Austrálii a nezvažují vývoz jaderného odpadu do zahraničí do té doby, než bude úložiště postaveno a v provozu.

Originál článku: autor Jim Green – editor zpravodaje Nuclear Monitor; publikováno ve WISE Nuclear Monitor, 29. června 2017, č. 846 (redakčně upraveno)

*****
(C) Olga Kališová, Temelin.cz // Foto: nuclear-news.net