Platforma proti hlubinnému úložišti zásadně nesouhlasí s plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí. Odmítá také návrh na urychlení výběru finální a záložní lokality z dnešních čtyř již v roce 2028. Toho půjde dosáhnout jen zkrácením času plánovaných geologických prací na polovinu s významným dopadem na budoucí dlouhodobou bezpečnost konečného úložiště. Shodli se na tom starostové i zástupci spolků, kteří se sešli na 12. shromáždění členů Platformy v Cejli na Vysočině, která spadá pod jednu z lokalit zvanou (Čertův) Hrádek.  S tímto názorem také starostové seznámí ministra průmyslu Síkelu na plánovaném jednání v úterý 6. prosince.

Do roku 2031 nebude v Německu určena lokalita pro konečné úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Vyplývá to z dokumentu Spolkové společnosti pro trvalé ukládání odpadů (BGE), která je pověřená hledáním vhodné lokality.

Dne 27. ledna 2022 přijala švédská vláda rozhodnutí schválit plánované úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku, aniž by jaderná energetika byla schopna prokázat, že měděné kanystry, které mají zaručit bezpečnost po dobu nejméně 100 000 let, budou fungovat tak, jak mají. Švédská nevládní organizace Úřad pro kontrolu odpadů (MKG), stejně jako členské organizace Švédská společnost pro ochranu přírody (SSNC), Švédští přátelé Země a místní organizace Oss in Östhammar Community rozhodnutí litují a považují ho za nezodpovědné. Nejistoty, na které se v souvislosti s nejdůležitější bariérou zvolené metody - měděným kanystrem - upozorňuje již desítky let, nebyly náležitě a seriózně zohledněny. To bude mít v budoucnu pravděpodobně za následek neúspěch jak z ekonomického, tak i praktického hlediska pro průmysl, když nejistoty již nebude možné popírat.

Česká republika počítá s výstavbou dalších jaderných elektráren.  Postavit chce také hlubinné úložiště vysoce jaderného odpadu – možná také nedaleko německého Bavorska. V příhraničních městech, jako je bavorský Eisenstein nebo v okrese Cham, to vyvolává smíšené pocity.

Ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) byl jmenován Lukáš Vondrovic poté, co jeho předchůdce Jan Prachař skončil po policejním obvinění z manipulace s veřejnými zakázkami ve vazbě. Platforma proti hlubinnému úložišti se na dnešním jednání své Rady rozhodla požádat nového ředitele o schůzku. Na ní bychom rádi vyjasnili vzájemné postoje k plánovaným geologickým pracím, ale také k uvažovanému urychlení harmonogramu přípravy úložiště v době energetické krize a k budoucí roli samospráv i občanů dotčených obcí při rozhodování.

Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař spolu s dalšími skončil po policejním obvinění z manipulace s veřejnými zakázkami ve vazbě. Kromě jiného mělo jít o vloni připravovanou zakázku „Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch“ o předpokládané hodnotě 107 380 800 korun bez DPH, kterou měla zájem získat rovněž obviněná firma SG Geotechnika [1]. Již tak nízká důvěra starostů i obyvatel obcí z lokalit ohrožených konečným hlubinným úložištěm vysoce radioaktivních odpadů v odborně nestranný postup úřadu tak dostala další ránu. Platforma proti hlubinnému úložišti požaduje, aby politici splnili své sliby a legislativně posílili práva obcí při hledání a povolování úložiště [2].