Mimořádná valná hromada Slovenských elektráren schválila navýšení rozpočtu dostavby dvou bloků v jaderné elektrárně Mochovce na 3,8 miliard eur. Většinový vlastník podniku, kterým je italská společnost Enel, navýšení rozpočtu prosazoval již několik měsíců. Vláda, která kontroluje ve Slovenských elektrárnách třetinu akcií, nakonec souhlasila. Oproti rozpočtu zveřejněnému Ficovou vládou v roce 2008 jde o nárůst o miliardu eur. V době privatizace podniku odhadoval vítězný Enel cenu dostavby na 1,8 miliardy eur.
Finská energetická společnost Teollisuuden Voima, která staví reaktor Olkiluoto 3, se v důsledku jeho problémů s rostoucí cenou a délkou výstavby rozhodla odložit další fázi projektu – výstavbu reaktoru Olkiluoto 4. Vedení společnosti oznámilo, že požádá o prodloužení lhůty pro předložení stavebního povolení do roku 2020, přičemž původní termín byl 2015.
Nedávné oznámení společnosti ČEZ o zrušení mezinárodního tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Temelín je součástí širšího trendu. V posledních dvaceti letech byly v různých zemích zvažovány četné projekty na nové jaderné reaktory, přičemž řada z nich zůstala jen na výkresech a další byly zrušeny po několika letech výstavby.
Pokles ceny zemního plynu a stagnace poptávky po elektřině zapříčiní, že v průběhu současné dekády budou ve Spojených státech definitivně uzavřeny jaderné elektrárny o celkovém výkonu 10800 MW, což představuje zhruba desetinu jejich současného instalovaného výkonu. Vyplývá to z údajů, které na konci dubna zveřejnila vládní agentura EIA (Energy Information Administration).
Tendr na nové temelínské reaktory dle předpokladů skončil, protože ČEZ nezískal příslib veřejné finanční podpory. Je to dnes běžný případ. Jaderná energetika ve světě vyklízí své dřívější pozice, počet reaktorů i jejich globální výkon klesají. Na otevřeném energetickém trhu nemají nové jaderné elektrárny šanci proti jiným zdrojům. Limity jaderné energetiky jsou dány zejména růstem investičních nákladů, potřebou zvyšování bezpečnosti, tlakem na vyšší odpovědnost za jadernou škodu i alternativami přinášejícími stále levnější elektřinu.
Zrušení tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v Temelíně je součástí širšího problému. Zajistit financování pro budování jaderných elektráren je za současných podmínek velmi obtížné. Ve většině zemí se se nedaří nastavit parametry projektu tak, aby byl přijatelný pro banky z hlediska poskytnutí úvěru a zároveň nevedl k neúnosnému zatížení spotřebitelů. ČEZ a česká vláda deklarují, že budou hledat alternativní cesty k prosazení rozvoje jaderné energetiky.
