Společnost Fennovoima oznámila 2. května na svých internetových stránkách ukončení smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Hanhikivi, kterou měla uzavřenu s ruským Rosatomem. Oficiálním důvodem jsou zpoždění na straně dodavatele a jeho neschopnost projekt uskutečnit. Dále Fennovoima uvádí, že Rosatom se nedokáže vypořádat s riziky, která pro projekt znamená válka na Ukrajině. Práce na získání stavebního povolení i přípravné práce na staveništi budou ukončeny.
Finský ministr hospodářství Mika Lintila uvedl, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu není pravděpodobné, že na projekt jadené elektrárny Hanhikivi bude vydáno stavební povolení. Elektrárnu plánuje postavit společnost Fennovoima, v níž má podíl 34 % dceřinná společnost Rosatomu s názvem Raos Voima. Rosatom je také hlavním dodavatelem technologie. Formální rozhodnutí ovšem bude přijato nejdříve v roce 2023.
Ministerstvo pro místní rozvoj dne 11. ledna 2022 zamítlo námitky Dětí Země, že ředitel krajského úřadu v Jihlavě a jeho zaměstnanci představují systémové riziko podjatosti, pokud by rozhodovali o umístění nového jaderného bloku v Dukovanech. Následně ředitel krajského úřadu dne 9. února 2022 obdobně rozhodl, že starosta Třebíče a ani nikdo ze zaměstnanců městského úřadu nejsou podjatí. Děti Země proti oběma rozhodnutím podaly odvolání, o nichž rozhodne ministr Ivan Bartoš a jeho ministerstvo.
Vojenské manévry ruské armády v blízkosti hranic s Ukrajinou a nejistoty související s vydáním stavebního povolení vedou k pochybnostem o budoucnosti projektu jaderné elektrárny Hanhikivi u finské obce Pyhäjoki. Podle smlouvy z roku 2013 má ruská společnost Rosatom postavit v Hanhikivi jeden reaktor AES-2006 s výkonem 1200 MW. Rosatom zároveň vlastní 34 % podíl v konsorciu Fennovoima, které je investorem výstavby. Finští akcionáři, jejichž většinový podíl v konsorciu Fennovoima je podmínkou vlády pro výstavbu elektrárny, ovšem v projekt ztrácejí důvěru.
Skupina čtyř expertů rozeslala 6. ledna klíčovým médiím následující stanovisko.Bývalí vedoucí pracovníci jaderných dozorů a vládních výborů radiační ochrany: Jaderná energie není účinným prostředkem v boji proti změně klimatuDr. Greg Jaczko, bývalý předseda jaderného dozoru Spojených států (Nuclear Regulatory Commission - NRC)Prof. Wolfgang Renneberg, bývalý vedoucí Oddělení bezpečnosti reaktorů, radiační ochrany a jaderného odpadu na Federálním ministerstvu životního prostředí v Německu Dr. Bernard Laponche, bývalý ředitel Francouzské agentury pro energetický management a poradce ministra životního prostředí, energetiky a jaderné bezpečnostiDr. Paul Dorfman, bývalý tajemník Výboru pro výzkum radiačních rizik vlády Velké Británie
Ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace a Calla vítají, že se nová vláda v programovém prohlášení shodla na stanovení konkrétního roku, k němuž se má země připravit na konec uhlí. Rok 2033 by sice dle ekonomického výhledu i nutnosti rychle snižovat emise skleníkových plynů neměl být definitivním cílem a ČR by se měla připravit i na odklon od uhlí nejpozději v roce 2030, ale v současnosti dává vládou zvolený termín první rozumný a jasný rámec pro odklon od neudržitelného spalování nejšpinavějšího fosilního paliva. Možnost ČR zbavit se spalování uhlí byla prověřena již několika na sobě nezávislými modelováními elektroenergetické soustavy a teplárenství [1].