V úložišti jaderného odpadu v německém Asse u Wolfenbüttelu začaly vrty, které mají prozkoumat vodonosné vrstvy v půdě. To oznámila mluvčí Společnosti pro konečné skladování BGE, která je za skladování jaderného odpadu odpovědná. Protože zde dochází k nečekaným průsakům vody do úložiště, které je bývalým solným dolem, bylo rozhodnuto, že budou zde uložené kontejnery s jaderným odpadem opět vyjmuty na povrch. Pro plánované vyjmutí radioaktivních odpadů ze země je důležité vědět, jak jsou tyto vodonosné vrstvy pod vrchem Asse situovány a kudy se voda dostává do důlního díla.

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti zaslaly Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) své oficiální vyjádření k věcnému záměru zákona o zapojení obcí do výběru úložiště.  Ten bude zapotřebí podstatným způsobem přepracovat, aby naplnil požadavky atomového zákona a Směrnice Euratom na respektování zájmů dotčených obcí a účinnou účast veřejnosti při rozhodování o úložišti [1]. Logickým požadavkem obcí také je, aby byly odloženy další kroky výběru úložiště, než zákon vstoupí v platnost. Dle ministra průmyslu Karla Havlíčka má být proveden výběr čtyř lokalit z devíti do poloviny roku 2020. Ale uvažovaný zákon ještě nebude schválený. Výběr musí probíhat až podle nových legislativních pravidel.

Starostové obcí dotčených výběrem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů se dpotkali s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a sdělili mu své připomínky k návrhu zákona, který připravil jeho úřad [1].  Platforma proti hlubinnému úložišti vyslovuje zklamání nad předloženou podobou, která vznikala bez konzultací s obcemi. Konkrétní výhrady jsou v příloze tiskové zprávy. Platforma požádala o zastavení prací na vyhledávání úložiště do doby, než budou platit takové zákony, které zajistí rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a které umožní obcím i veřejnosti účinně hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o nakládání s  radioaktivním odpadem.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) potvrzuje v Plánu činnosti na letošní rok [1], který 26. srpna odsouhlasila vláda, že práce na výběru lokalit mají zpoždění, nebudou moci být dodrženy plánované milníky výběru a: „Proto bude v aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem navrženo posunutí těchto milníků o 3 - 5 let.“ [2].  Na programu vlády byla ale i aktualizace této vládní koncepce, v níž Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) posunout termíny odmítlo [3].   Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti požadují odklad výběru lokalit, než budou platit takové zákony, které zajistí rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a které umožní obcím i veřejnosti účinně hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o nakládání s  radioaktivním odpadem. První návrh zákona o zapojení obcí do výběru úložiště, který v červenci předložilo MPO, nyní obce připomínkují [4].

Marie Slámová vyrostla u jaderné elektrárny Dukovany, letos promovala na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.  Za téma své diplomové práce si zvolila problematiku vyhledávání místa pro hlubinné úložiště, kde analyzovala situaci na nově přidaných lokalitách u jaderných elektráren. Tedy Janoch (u Temelína) a Na Skalním (u Dukovan), jak je pojmenovala Správa úložišť. A právě na získané poznatky se ptal zpravodaj Jaderný odpad.

I díky tlaku obcí ohrožených stavbou úložiště došlo na počátku letošního roku k několika významným krokům. Na rok 2020 byl odložen výběr lokalit pro další etapu průzkumů a padl příslib, že výběru budou moci být přítomni zástupci obcí. Byl vyměněn ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů a tato instituce otevřela trezory, ve kterých skrývala studie s výsledky provedených geologických a dalších prací. Na řadu zásadních kroků však obce ještě čekají. Shrnujeme je v obsahu zpravodaje JADERNÝ ODPAD 1/2019, který vyšel na konci června.