O tlakové nádobě reaktoru Flamanville není rozhodnuto

Francouzský jaderný dozor zveřejnil na začátku října analýzu problému materiálových vad ve dně a víku tlakové nádoby rozestavěného reaktoru EPR ve Flamanville. Problém lokálně zvýšené koncentrace uhlíku, která znamená zhoršení mechanických vlastností oceli a snížení odolnosti proti šíření trhlin, byl blíže specifikován. Části tlakové nádoby, ve kterých kvalita oceli neodpovídá technické specifikaci (koncentrace uhlíku je překročena o 50 %), mají v průměru zhruba jeden metr a zasahují do poloviny tloušťky součástí.

Projektu Hinkley Point bankéři nevěří

Srpnová studie tradiční londýnské banky HSBC v žádném případě neoznačuje výstavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Hinkley Point za smyslupný projekt. Pořízení dvou reaktorů EPR za 25 miliard liber je podle autorů studie stále obtížnější vysvětlit. Doporučení HSBC je poměrně jednoznačné: „Vidíme dostatečně silné důvody pro to, aby britská vláda celý projekt odložila nebo zrušila."

Reaktor ve Flamanville: 10,5 miliardy eur, šest let ve skluzu

Na začátku září zveřejnila společnost elektrárenská společnost EDF nový odhad nákladů na výstavbu reaktoru EPR ve francouzském Flamanville a termínu jeho spuštění. Investiční náklady narostly na 10,5 miliardy eur, což znamená trojnásobný nárůst původního rozpočtu. Do částky přitom nejsou započteny náklady na splácení úroků z úvěrů, odhad vychází z hypotetického předpokladu, že by EDF výstavbu financovala z vlastních prostředků nebo bezúročných půjček.

Ztrátová Areva požaduje 7 miliard eur

Francouzská jaderná skupina Areva, která se potýká s dlouhodobými ekonomickými problémy, zveřejnila na konci července přesnější obrysy svého záchranného plánu. Ve shodě s dřívějšími informacemi převezme reaktorovou divizi Arevy elektrárenská společnost EDF. Za 75% podíl v reaktorové divizi zaplatí EDF 2 miliardy eur. Podle prohlášení Arevy ovšem bude třeba během dvou let navýšit kapitál společnosti o 7 miliard eur - s předpokladem, že 4 až 5 miliard eur poskytne francouzská vláda a zbytek společnost získá prodejem dalších aktiv.  

Proč reaktory třetí generace neuspěly?

Aktuální zpráva o stavu světového jaderného průmyslu obsahuje specializovanou kapitolu, která se zabývá příčinami neúspěchu reaktorů takzvané generace III.+, do nichž výrobci na začátku století vkládali velké naděje. Náklady na výstavbu byly odhadovány na 1000 USD/kW, doba výstavby na čtyři roky. V současné době je zřejmé, že náklady budou zhruba osmkrát (!) vyšší. Žádný reaktor dosud nebyl spuštěn a z osmnácti rozestavěných (8x AP1000 společnosti Westinghouse, 6x AES-2006 podniku Rosatom a 4x EPR firmy Areva) se šestnáct dostalo do skluzu od dvou do devíti let. Hodnocení příčin je zajímavé i z českého pohledu.

Jaderná elektrárna v bavorském Grafenrheinfeldu ukončila provoz

Nejstarší jaderná elektrárna provozovaná na území Německa, v bavorském Grafenrheinfeldu, byla v noci na 28. června definitivně uzavřena. Jde o součást německého plánu na vystoupení z jaderné energetiky k roku 2022, který byl schválen po havárii ve Fukušimě. Prvních osm reaktorů bylo odstaveno v roce 2011, Grafenrheinfeld byl další na řadě. Třebaže povolení k provozu měla elektrárna ještě na několik měsíců, provozovatelům se již nevyplatilo provést výměnu paliva.

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies