Jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu s významně nižšími emisemi oxidu uhličitého než fosilní zdroje, ale mají řadu jiných problémů. Požadavek na rychlé a stabilní řešení jaderná cesta neplní. Na papíře vypadá koncept náhrady fosilních paliv jadernou energií pro řadu lidí svůdně. V obou případech jde o centralizované zdroje velkého výkonu, které nejsou závislé na počasí a u jaderných reaktorů odpadají emise skleníkových plynů. V čem je tedy problém?
Prezident společnosti Capital E Greg Kats komentoval úsilí Billa Gatese o získání dotace na rozvoj podnikatelského záměru v oblasti jaderné energetiky. Článek přinášíme ve zkráceném překladu.
Snaha Billa Gatese přesvědčit kongresmany, aby podpořili federální dotace pro jadernou energetiku, stojí za pozornost. Skutečnost, že dolarový multimiliardář žádá o dotaci pro společnost z oboru jaderné energetiky, v níž vlastní významný podíl, ukazuje nesmyslnost veřejné podpory pro tento sektor.
Česká republika může zavřít do roku 2030 všechny uhelné elektrárny, pokud omezí zbytečný masivní vývoz elektřiny a nastartuje rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů. České ekologické organizace proto podporují návrh vicepremiéra a ministra životního prostředí Richarda Brabce na založení široké komise, která by identifikovala možnosti přechodu ČR od fosilních paliv.
Jim Green v časopise The Ecologist hodnotí vyhlídky jaderného průmyslu na základě dokumentů Mezinárodní agentury pro atomovou energii a odhadů průmyslových asociací typu World Nuclear Association. Přinášíme zkrácenou verzi článku v českém překladu.
V uplynulých dnech došlo k průlomu v ostře sledovaných jednáních německé “uhelné komise”, který může zásadně urychlit konec doby uhelné v Evropě. Představitelé a představitelky spolkových zemí historicky spojených s těžbou a spalováním uhlí, se spolu se zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací po 20 hodinách závěrečného jednání dohodli na kompromisu - Německo by podle nich mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035. Již přibližně o deset let dříve dojde k odstavení všech uhelných zdrojů ve Velké Británii, Francii, Itálii, Belgii, Holandsku, Rakousku nebo skandinávských zemích.
Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2018. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu.
Rok 2018 přinesl ve světě jaderného průmyslu tyto zásadní události: bylo spuštěno devět nových reaktorů (o osm méně oproti předpokladům ze začátku roku) a obnoven provoz sedmi dlouhodobě odstavených, dva bloky definitivně ukončily provoz. Byla zahájena výstavba pěti nových reaktorů, v pěti případech bylo určeno datum ukončení provozu. V provozu je aktuálně 417 reaktorů (o dvanáct více než před rokem), ve výstavbě dalších 49 (nejméně za posledních deset let).
