Studie profesora Stephena Thomase Greenwichské univerzity s více než pětadvacetiletou zkušeností s výzkumem v oblasti energetických politik přináší odborný pohled a soubor nejdůležitějších poznatků o malých modulárních reaktorech (Small Modular Reactors - SMR). Studii vydala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím DUHA. Pro české čtenáře byla studie doplněna speciální kapitolou o aktuálním vývoji v České republice a konceptech modulárních reaktorů, které jsou vyvíjeny v tuzemsku.
Bezpečnější, flexibilnější, levnější a rychlejší na výstavbu. Takové mají být malé modulární reaktory dle některých zastánců jaderné energie. Podle autora této studie jsou tyto předpoklady "v lepším případě neprokázané, v horším nepravdivé. Žádná objednávka malého modulárního reaktoru zatím není na stole a bude trvat nejméně čtyři až pět let, než se některý z vyvíjených typů dostane do fáze, kdy jej bude možné objednat. Bylo by velmi riskantní počítat s touto technologií jako s důležitou součástí náhrady fosilních zdrojů,“ uvedl autor studie Stephen Thomas.
Veřejná debata na toto téma ale zatím neprobíhá, zdrojů informací je velmi málo. Jaké jsou tedy argumenty ve prospěch malých nukleárních reaktorů a nakolik jsou reálné? Jaká je šance, že v Česku dojde k jejich hromadné výstavbě?
Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě v roce 2022 (WNISR2022) hodnotí stav a trendy jaderného průmyslu na mezinárodní úrodni. Poskytuje komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách, včetně informací o provozu, výrobě, výstavbě a vyřazování z provozu.
Její autoři tuto zprávu zpracovávají již od roku 2007 a podařilo se jim tak vytvořit jedinečný zdroj expertních informací o jaderném průmyslu z ekonomické, technické i ekologické perspektivy. Pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím Duha nabízí ke stažení zkrácenou verzi, která na 36 stranách přibližuje zprávu v českém jazyce.
Pro stručné shrnutí zprávy o stavu světového jaderného průmyslu v roce 2022 autoři vybrali několik částí významných zejména v českém kontextu. Naleznete zde proto kapitoly, které se věnují Francii, Jižní Koreji a Spojeným státům. Tento výběr není náhodný – jedná se o země, ze kterých pochází firmy přihlášené do tendru na výstavbu nového jaderného reaktoru v Dukovanech. Další z kapitol je věnována nasazení jaderných a obnovitelných zdrojů energie – nabízí srovnání nákladů, instalovaný výkon a výrobu elektřiny.
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vyzdvihuje zpráva také otázku energetické bezpečnosti, neboť jsme v této souvislosti byli poprvé v historii svědky ostřelování jaderné elektrárny a její okupaci nepřátelským vojskem. Tato část tak mapuje rizika, kterým jsou vystavena jaderná zařízení během války. Soustředí se především na nebezpečí možných velkých úniků radioaktivity do okolního prostředí z jaderných elektráren a skladů vyhořelého paliva.
K 1. červenci 2022 bylo celkem v provozu 411 jaderných reaktorů ve 33 zemích – o 27 méně než v roce 2002, kdy počet provozovaných reaktorů dosáhl historického maxima. Instalovaný výkon provozovaných reaktorů vyrovnal dosavadní historické maximum z poloviny roku 2021, když zůstal na hodnotě 369 GW. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny klesl na 9,8 %, především v důsledku dlouhodobého růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny již v roce 2021 pokryly 10,2 % globální hrubé výroby elektřiny).
Rozložení investic do energetiky vypadalo takto:- 69 % obnovitelné zdroje- 23 % fosilní paliva- 8 % jaderná energie
Vedle tradičních kapitol o o stavu jaderné energetiky v jednotlivých zemích, o postupu prací po havárii ve Fukušimě nebo vývoji v oblasti likvidace reaktorů po ukončení životnosti, byla tentokrát zařazena speciální kapitola o situaci jaderných elektráren ve válečných konfliktech.
Zprávu a další související informace najdete také na: www.worldnuclearreport.org
Česká vláda plánuje vypsat tendr na nový atomový reaktor v Dukovanech, v němž osloví francouzskou EDF, kanadsko-americký Westinghouse a jihokorejskou KHNP. Analýza energetického experta prof. Stephena Thomase varuje, že všechny v poslední době stavěné reaktory těchto firem jsou minimálně o čtyři roky, ale také o více než deset let zpožděné. V případě, že jsou spolehlivě známy náklady (EDF a Westinghouse), stály všechny spuštěné či téměř dokončené reaktory minimálně dvojnásobek ceny předpokládané při zahájení výstavby a mnohem více než v době, kdy byly tyto projekty poprvé představeny. Firmy EDF a KHNP pak nemají žádný tlakovodní reaktor s limitem výkonu 1 200 MW, který je požadován pro Dukovany, jenž by byl někde stavěn, objednán nebo získal licenci.
Analýzu profesora Stephena Thomase Kdo chce stavět Dukovany? vydala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci se sdružením Calla a Hnutím DUHA v listopadu 2021.
Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě za rok 2021 (WNISR2021) přináší komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách včetně informací o věku, provozu, výrobě, výstavbě, uzavírání a likvidaci reaktorů. Dokládá, že jaderný průmysl má dobu své největší slávy dávno za sebou a čeká jej postupný útlum, nikoli nová role při náhradě fosilních paliv kvůli ochraně klimatu.
Hlavními autory zprávy, jejíž úplný anglický originál najdete na www.worldnuclearreport.org, jsou Mycle Schneider a Antony Froggatt. Stručné shrnutí zprávy v češtině společně vydaly pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí a Hnutí DUHA. Přeložil Petr Kurfürst, editovali Karel Polanecký a Edvard Sequens, graficky upravila Lenka Pužmanová.
Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě za rok 2021 přináší komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách včetně informací o věku, provozu, výrobě a výstavbě reaktorů. Protože rok 2021 je desátým výročím začátku fukušimské katastrofy v Japonsku, letošní zpráva se podrobněji zabývá stavem v lokalitě i mimo ni a rozebírá otázky kontaminované vody a nakládání s odpady, zdravotní důsledky, odhady nákladů a právní kauzy. Ve zvláštní kapitole posuzujeme trvající dopady černobylské havárie na Ukrajině po 35 letech.
Vzhledem k tomu, že svět nadále zápasí s pandemií, rekordními teplotami, lesními požáry, záplavami a dalšími extrémními projevy počasí, přináší WNISR2021 první posouzení odolnosti jaderné energetiky vůči změně klimatu, mimo jiné na případové studii z Francie. Zpráva již dlouhá léta informuje o nekalých praktikách, podvodech, falšování údajů, korupci a další trestné činnosti v jaderné energetice. Poprvé tak letos věnuje celou kapitolu otázkám zločinů spojených s využívání jaderné energie, v níž dokumentuje řadu forem trestné činnosti spojené v mnoha zemích s jadernou energetikou.
WNISR též hodnotí stav programů nové výstavby v 33 jaderných zemích (k polovině roku 2021) i v zemích, jež s jadernou energetikou koketují. WNISR2021 obsahuje kapitoly zaměřené na desítku zemí, jež představují okolo dvou třetin celosvětového reaktorového parku a patří k nim čtyři z pěti největších výrobců elektřiny z jádra. Zpráva o stavu vyřazování z provozu za roku 2021 přináší přehled o aktuálním stavu jaderných reaktorů, jež jsou trvale uzavřeny. Kapitola Nasazení jaderných a obnovitelných zdrojů energie nabízí srovnání údajů o investicích, výkonu a výrobě elektřiny z jádra, větru a slunce i ostatních obnovitelných zdrojů po celém světě. A konečně příloha č. 1 obsahuje přehledy o jaderné energetice v zemích, o nichž nepojednáváme podrobně.
O nás
Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.