Publikace
Infolisty / Knihy

Některé infolisty a knihy Vám můžeme poslat i v papírové podobě. Napište si o ně na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

 

Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví


Těžba a zpracování uranu může představovat nebezpečí pro zdraví lidí a životní prostředí. Největšímu riziku jsou logicky vystaveni lidé, kteří se bezprostředně na těžbě uranu podílejí. Konečně 78 % nádorových onemocnění uznaných v České republice od roku 1991 jako nemoci z povolání, jde na vrub práci v radioaktivním prostředí, 77 % takto postižených osob pracovalo v uranovém průmyslu. Nicméně rizikům mohou být vystaveni i lidé žijící v okolí uranových zařízení. Podrobnosti přibližuje MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví v informačnín listu vydaném Callou. Vychází jako varování v době, kdy jsou činěny kroky směřující k otevření nového uranového dolu u Brzkova.

Tištěné verze ve formátu 4 stran A4 si můžete objednat u Cally: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

 

Radioaktivní odpady za našimi humny?


Možný rozsah a dopady uvažovaného konečného hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na třech místech v Kraji Vysočina, které si vybrala státní Správa úložišť vyhořelého jaderného paliva, představuje Calla místním obyvatelům na informačních letácích pod shrnujícím názvem "Radioaktivní odpady za našimi humny?".

Letáky vyšly v červenci 2015 díky projektu Cally "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", který byl je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

Můžete si objednat tištěné verze u Cally: www.calla.cz anebo si letáky níže stáhněte v pdf: lokalita Horka, lokalita Hrádek a lokalita Kraví hora.

 

Přespříliš drahé jaderné plány - Rizika veřejné podpory nových reaktorů pro české spotřebitele elektřiny a daňové poplatníky


Tendr na výstavbu nových bloků v Temelíně skončil bezprostředně poté, co vláda odmítla „zapojení jakéhokoliv typu státní záruky“.  Materiál ministerstev průmyslu a obchodu a financí nazvaný Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice navrhuje zahájit současné přípravy na výstavbu dvou nových reaktorů v Jaderné elektrárně  Temelín a dalších dvou v Jaderné elektrárně Dukovany. Rozvoj jaderné energetiky je prezentován jako ekonomicky výhodný, vychází ovšem z nereálně nízkého odhadu nákladů na výstavbu. Alarmující jsou přitom i další náklady, kterými může výstavba nových reaktorů zatížit spotřebitele elektřiny nebo státní rozpočet. Problémy týkající se financování nových reaktorů i diskutovaných investičně-obchodních modelů shrnuje nový informační list Cally a Hnutí DUHA.

Kam s ním? Otázky, které byste si měli položit v souvislosti s hledáním místa pro konečné hlubinné úložiště radioaktivních odpadů


Vyhořelé palivo z jaderných elektráren patří mezi nejnebezpečnější materiály vůbec. Je nutné ho izolovat od všeho živého po statisíce let. Jak chceme tento problém řešit v České republice? Může byt hlubinné úložiště bezpečné? Nebo lze vyhořelé palivo využít jinak? Proč odpad neodvezeme za hranice? Jaké dopady může mít úložiště na vybraný region a co s tím mohou dotčené obce udělat? Jen několik málo otázek z řady, kterým se věnuje nový informační list vydaný Callou v roce 2014.

 

Jaderná energetika bez příkras


V brožuře "Jaderná energetika bez příkras" se osobnosti vyjadřují k stinným stránkám jaderné energetiky.

 

Vydalo sdružení Jihočeské matky v prosinci 2014.

 

Příliš drahý atom - Potíže účastníků temelínského tendru 


Informační list se věnuje ekonomickým souvislostem plánu na nové atomové reaktory v Temelíně.

Aktualizaci připravilo Hnutí DUHA ve spolupráci s Callou v prosinci 2013.
Autoři textu: Karel Polanecký, Martin Sedlák a Edvard Sequens

 

Atom není řešení: Jaderná energetika může zablokovat účinná řešení na ochranu klimatu

Informační list přináší odpovědi na úvahy, zda jaderná energetika může být tím správným nástrojem pro předcházení globálním klimatickým změnám.

Vydalo Hnutí DUHA ve spolupráci s Callou v prosinci 2011 díky podpoře Grassroots Foundation.Autoři textu: Martin Sedlák a Edvard Sequens

Jaderná energetika: jen problémy a žádné řešení

Informační brožura formátu A4, která se dívá kriticky na možnosti jaderné energetiky zajistit naše energetické potřeby, posílit energetickou bezpečnost nebo předejít problému globální změny klimatu. Vyvrací hlavní argumenty propagátorů stavby atomových reaktorů o čistotě, bezpečnosti nebo ekonomické výhodnosti těchto zdrojů.

Vydala Calla v prosinci 2010. Autor textu: Edvard Sequens

Budoucnost zákopové války o úložiště

Informační list shrnující výsledky právní analýzy k nutnosti legislativních změn, kde budou garantovat práva obcí dotčených vyhledáváním hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů v České republice.

Autor: Hnutí DUHA ve spolupráci s Callou a EPS v roce 2010

URAN - bude se u nás znovu těžit?

Ojedinělá brožura formátu A5 s barevnými fotografiemi fotografa Václava Vašků o historii, enviromentálních dopadech i současné situaci těžby uranu v České republice. Právnická část spolu s přehledem doporučené literatury a kontakty je určena obyvatelům lokalit ohrožených těžbou uranu.

Vydala Calla, květen 2008. Autoři: Michal Bernard, Hana Gabrielová, Jaroslav Klusák, Karel Polanecký, Dalibor Stráský, Václav Vašků. Za podporu vydání brožurky děkujeme Nadaci Partnerství.

Brožuru si stáhněte zde (PDF 963 kB) nebo Vám ji můžeme poslat za úhradu poštovného a balného ve výši 20 Kč.

Radioaktivní odpad: kam s ním?

Informační skládačka rozebírá možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem, jeho rizika, českou cestu k vyhledávání hlubinného úložiště a její alternativy.

Vydala Calla a Hnutí DUHA, 2. vydání, prosinec 2009.

Jak "čistá" je energie z uranu?


Společenskou diskuzi na téma energie z jádra provázejí zejména otázky bezpečnosti provozu. Hodně se diskutuje o problematice ukládání vyhořelého jaderného paliva. Stranou však zůstává tzv. přední palivový cyklus, kterým je právě těžba uranu a jeho zpracování do podoby čerstvého jaderného paliva. V případě ukládání vyhořelého jaderného paliva přesouváme odpovědnost na budoucí generace. Rekultivace území po těžbě a zpracování uranu se sice snažíme řešit už dnes, avšak kvůli nedostatku finančních prostředků mnohdy volíme pouze polovičatá řešení. Sanace kalojemů v Mydlovarech, této největší ekologické zátěže jižních Čech, jsou toho důkazem.

Vydaly Jihočeské matky v květnu 2013.

Jaderná energie: mýty a fakta


 

Jaderná energetika přinesla jako vedlejší produkt výroby elektřiny mnoho problémů, o kterých stojí za to přemýšlet, zajímat se o jejich reálná řešení. Jaké jsou proklamace jaderného průmyslu a jaká je skutečnost?

Vydaly Jihočeské matky v květnu 2013.

 

 

 

Temelin Nuclear Power Plant (ENG)


Základní informace o jaderné elektrárně Temelín a plánovaném rozšíření.

Vydaly Jihočeské matky v květnu 2013.

 

Naopak stáhnout si nelze následující knihy, které Vám ale rádi zašleme poštou.

 

A po nás planina

Autor: Antonín Pelíšek
Vydalo nakladatelství PENI, 2006; na vydání se podílely Jihočeské matky, V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín a Nadace Partnerství Brno.

Kniha je napsaná podle vyprávění kronikáře Františka Vrzáka, který pochází z dnes již neexistující osady Podhájí. Mapuje jeho život a zároveň  osudy vesnic, které musely ustoupit výstavbě jaderné elektrárny Temelín. Čtenáři se dozvědí, jak v dnes již zapomenutých obcích probíhala pozemková reforma, okupace, zřizování jednotných zemědělských družstev, normalizace a vystěhování lidí i likvidace vesnic v osmdesátých a devadesátých letech 20. století.

Cena 150,- Kč, přičteme poštovné a balné ve výši 20 Kč.

Atomový stát

Autor: Robert Jungk
Vydaly Děti Země v r. 1994, 202 stran.

"V okamžiku, kdy technický pokrok umožnil využívat jaderné štěpení, byl učiněn skok do zcela nových rozměrů násilí...", tak začíná kniha, kterou rakouský autor napsal ve strachu z hrozící ztráty svobody a lidskosti. Hlavním tématem je deformace člověka omezováním jeho osobní svobody represemi a strachem, které jsou vyvolané jak "mírovým", tak i vojenským atomovým průmyslem.

Cena 30,- Kč, poštou přičteme poštovné a balné ve výši 20 Kč.

 
Odborné studie

Některé ze studií Vám můžeme poslat i v papírové podobě. Napište si o ně na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Working Paper on possible terrorist threats and necessary nuclear security measures for NPPs and interim storages -

Oda Becker (ENG)


V uplynulých letech se nezávislí odborníci, nevládní organizace a vlády začaly zaměřovat na terorismus ve spojení s jadernou bezpečností. V hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) jaderných elektráren a skladů jaderného odpadu stále není běžné, že by byly zahrnuty informace o zabezpečení proti teroristickým útokům. Ale zejména staré jaderné elektrárny nebo skladovací zařízení nejsou navrženy proti teroristickým útokům. Tudíž v případě prodloužení jejich životnosti je toto téma obzvlášť důležité. Tento Working Paper on possible terrorist threats and necessary nuclear security measures for NPPs and interim storages může být využit k přípravě vstupů pro budoucí účast v procesu EIA, stejně jako pro práci s médii. Vypracovala jej Oda Becker, nezávislá odbornice na jadernou bezpečnost.

 

The World Nuclear Industry Status Report 2016 (ENG)


Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2016 publikovali  energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt.

Kromě obvyklého světového přehledu o trendech v oblasti stavby a provozu jaderných elektráren, srovnání vývoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů se ve zprávě World Nuclear Industry Status Report 2016 dozvíte o posouzení stavu ekonomiky některých hlavních hráčů v těchto odvětvích. Zvláštní kapitoly jsou věnovány následkům katastrof v Černobylu 1986 a ve Fukušimě 2011. 

 

The World Nuclear Industry Status Report 2015 (ENG)


Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2015 publikovali  energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt.

Mycle Schneider vydání zprávy stručně okomentoval slovy: „Sledujeme-li oblibu jaderné energetiky mezi politiky, novináři i širokou veřejností a zároveň její faktický úpadek, který ohrožuje samotnou existenci klíčových podniků v oboru, tak jen těžko hledáme vysvětlení. Každopádně je potřebné, aby byly realisticky přehodnoceny projekty typu britského Hinkley Point C, které vyžadují masivní dotace.“

 

The World Nuclear Industry Status Report 2014 (ENG)


Aktuální zpráva The World Nuclear Industry Status Report 2014, kterou ve Washingtonu představili její autoři Mycle Schneider a Antony Froggatt, odhaluje nemilosrdná fakta o jaderném průmyslu ve světě. Na konci prvního pololetí roku 2014 bylo na celém světě v provozu 388 energetických jaderných reaktorů, to je o padesát méně než v roce 2002, kdy jejich počet dosáhl maxima. Podíl jaderných elektráren na globální produkci elektřiny klesá od roku 1996, kdy činil přes 17 %. Vloni to bylo jen necelých 11 %. Průměrné stáří  provozovaných reaktorů ve světě dosahuje 28,5 roků, přes 170 z nich je starších než 30 let a lze tak očekávat, že v dohledné době ukončí provoz z technických a bezpečnostních důvodů.

Kapitola zaměřená na vývoj ekonomiky jaderných reaktorů konstatuje trvale rostoucí odhady nákladů na nové zdroje. Zatímco před deseti lety byla měrná cena nového reaktoru odhadována na 1000 USD/kW, poslední odhady dosahují částky 8800 USD/kW. Vedle statistiky jaderných reaktorů přináší zpráva také základní údaje o rozvoji obnovitelných zdrojů, které pokračují v dvouciferném růstu.

 

Lifetime extension of ageing nuclear power plants: Entering a new era of risk (ENG)


Obsáhlá studie zveřejněná Greenpeace na jaře 2014 přináší komplexní pohled na problematiku stárnutí jaderných reaktorů a snahu majitelů prodlužovat jejich provoz o řadu let přes dobu projektované životnosti. Klíčová část studie se zabývá otázkou bezpečnosti provozu reaktorů s prodlouženou životností. Provozovatelé mají velmi omezené provozní zkušenosti s reaktory staršími než 40 let.  Nejstarší dosud běžící reaktor byl spuštěn před 45 lety. Z reaktorů, které již byly z provozu vyřazeny, žádný nepracoval déle než 47 let. Dosavadní zkušenosti ovšem ukazují, kterých částí  jaderných elektráren se rizika stárnutí nejvíce dotýkají. Studie obsahuje řadu příkladů projevů stárnutí z konkrétních jaderných elektráren. Autoři se také zabývají vlivem času na koncepční řešení elektráren.

 

Phase out of Nuclear Power in Europe – From Vision to Reality - Global 2000 (ENG)


Již existující studie ukazují možné odstoupení Evropy od využití jádra do roku 2035. Podle scénáře s názvem „Energy [R]evolution“ by evropské státy v roce 2030 potřebovaly ještě 78 TWh elektřiny z jaderných elektráren, což by odpovídalo 2,2 % celoevropské spotřeby elektřiny. Nyní se autoři Gustav Resch, Lukas Liebmann, Michael Lamprecht, Reinhard Haas (Technische Universität Wien / Energy Economics Group)  a Fabian Pause a Markus Kahles (Stiftung Umweltenergierecht) této otázce věnovali blíže a zjišťovali, zda by bylo celoevropské odstoupení od využití jádra možné ještě dříve. Analýza "Phase out of Nuclear Power in Europe – From Vision to Reality" provedená pro Global 2000, ukazuje, že celoevropské odstoupení od jaderné energetiky je možné již v roce 2030 a chybějící elektřina může být plně nahrazena.

 

Rock Solid? - Helen Wallace, GeneWatch UK (ENG)


Ukládání v hlubinných úložištích je ve většině zemí provozujících jadernou energetiku prezentováno jako bezpečná cesta k řešení problému  vysoce radioaktivního odpadu. Pro cestu hlubinného úložiště se vyslovila Evropská komise, stejným směrem je orientována i strategie České republiky pro nakládání s jaderným odpadem. Tato poměrně široká shoda by ovšem neměla svádět k dojmu, že problém je vyřešen. Studie Rock Solid?, kterou pro Greenpeace International napsala Helen Wallace z konzultační společnosti GeneWatch, poukazuje na skutečnost, že při současném stavu poznání nelze spolehlivě prokázat proveditelnost dlouhodobě spolehlivé izolace vyhořelého jaderného paliva od okolního prostředí.

 

Temelínomika 2 - Georgi Vukov, Candole Partners


Druhá studie Candole Partners na téma hospodářských aspektů rozšíření Temelína. Autoři se v ní zaměřili na zkoumání dopadu, který by na ČEZ a na státní rozpočet mělo vládou navrhované schéma subvencí z peněz daňových poplatníků, kterým by mělo být pokryto financování výstavby 3. a 4. bloku JETE. Došli k závěru, že dotace, které by ČEZ v rámci takovéhoto schématu získal, by dalece převyšovaly zvýšení dividend a daní, které by připadly státu v tom nepravděpodobném případě, že by kdy vůbec k rozšíření Temelína došlo.

 

The World Nuclear Industry Status Report 2013 (ENG)


Ve 31 zemích dnes existuje 427 funkčních reaktorů o celkovém výkonu 364 GW (mezi funkční se počítá i 44 japonských reaktorů, které jsou odstavené).  Stávající počet reaktorů je o 17 nižší než v roce 2002. Nejvyššího instalovaného výkonu dosáhly jaderné elektrárny v roce 2010, tehdejších 375 GW činilo o 11 GW více než je současný stav. Podíl jaderných elektráren na celosvětové výrobě elektřiny poklesl ze svého maxima, což bylo 17 % v roce 1993, na pouhých 10 % v roce 2012.

To je jen několik údajů z ročenky jaderné energetiky, kterou, jako již každoročně, sestavili energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt.

 

Chytrá energie - studie

Konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky - a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.

Vydalo Hnutí DUHA se sdružením Calla, Greenpeace ČR, Centrem pro dopravu a energetiku a Ekologickým institutem Veronica v dubnu 2010. Autoři: Karel Polanecký, Martin Mikeska, Martin Sedlák a Vojtěch Kotecký (Hnutí DUHA), Edvard Sequens (Calla), Klára Sutlovičová, Jiří Jeřábek (Centrum pro dopravu a energetiku, Jan Hollan (Ekologický institut Veronica). Další podkladové studie k ní najdete na webu www.chytraenergie.info.

 

Temelínomika - Ivan Kotev, Candole Partners


Aneb "Proč si ČEZ nemůže dovolit vybudovat Temelín 3 a 4 ?". Studie analyzuje, proč za daných okolností investice do dalších bloků JETE ekonomicky nedávají smysl.  V první části jsou přezkoumány náklady projektu a zváženo, jaké náklady by mohly být přehlédnuty. Pak je zhodnocena finanční situace společnosti ČEZ a identifikovány důvody, proč si nemůže dovolit postavit další bloky v Temelíně .

Autor: Ivan Kotev, Candole Partners.

 

Ekonomika jaderné energie - Steve Thomas

Studie britského odborníka zpracovaná pro Heinrich Böll Stiftung, která rozebírá jednotlivé ekonomické otázky výstavby a provozu jaderných elektráren. Nastavuje zrcadlo propagandě jaderného průmyslu o znovuoživení v této oblasti a jasně říká, že bez masivních státních subvencí a záruk není jaderná energetika ekonomicky životaschopná.

Autor: Steve Thomas. Vydala Calla ve spolupráci s Heinrich Böll Stiftung,
2. české vydání, červen 2006.

 
Prezentace

Uranium, Nuclear, Radwaste in the Czech republic [anglicky]


Olga Kališová, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace z mezinárodního "Anti-nuclear Summer Camp" z 18. července 2017 v německém Döbeln/

 

Činnost a výsledky práce německé parlamentní komise


Klaus Brunsmeier, místopředseda Svazu ochrany přírody Svazu pro životní prostředí a ochranu přírody v Německu  (BUND, Friends of the Earth Německo) a člen komise Německého spolkového sněmu a Německé spolkové rady

/prezentace ze semináře "Německo a jaderný odpad – můžeme se poučit?" z 24. listopadu 2016 v Praze/

JE Grafenrheinfeld - odstavení 2015, analýza slabin


Edo Günther, předseda okresní skupiny Schweinfurt BUNDu Naturschutz v Bavorsku a mluvčí Spolkové pracovní skupiny Jaderné technologie a ochrana před zářením BUNDu a Dr. Herbert Barthel, referát Energie a ochrana klimatu BUNDu Naturschutz v Bavorsku

/prezentace ze semináře "Německo a jaderný odpad – můžeme se poučit?" z 24. listopadu 2016 v Praze/

Jak se hledá úložiště v České republice?


Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace ze semináře "Německo a jaderný odpad – můžeme se poučit?" z 24. listopadu 2016 v Praze/

Uranium mining in the Czech republic [anglicky]


Olga Kališová, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace z The Festival of the Future z 10. září 2016 v Berlíně/

České uranové sny na Vysočině


Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace z besedy pro veřejnost ze 14. dubna 2016 v Jihlavě/

The siting process for a Geological Disposal Facility in the Czech Republic – PUBLIC PARTICIPATION [anglicky]


Olga Kališová, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace z Nuclear Transparency Watch meetings (BEPPER, SITEX-II, JOPRAD), který se konal 27.- 28. srpna 2015 v Paříži/

Proč není jaderná energetika řešením?


Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace ze semináře Energetické sekce Strany zelených z 28. května 2015 v Brně/

Radioaktivní odpad u Rudíkova?


Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace z besed, které proběhly 12. 11. 2015 v Budišově, 19. 11. 2015 v Náramči a 20. 11. 2015 v Rudíkově/

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik
Centrum pro životní prostředí a zdraví

/prezentace z besedy k plánovanému novému uranovému dolu na Vysočině, která se konala v Přibyslavi 14. 11. 2014/

Dopady těžby uranu na životní prostředí v ČR

Hana Gabrielová, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace z besedy "Těžba uranu na Vysočině?" v Jihlavě 27. 5. 2014/

Představení aktivit Našeho Podještědí proti těžbě uranu na Liberecku

Josef Jadrný, Naše Podještědí

/prezentace z besedy "Těžba uranu na Vysočině?" v Jihlavě 27. 5. 2014/

Hlubinné úložiště a role veřejnosti

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace ze semináře "Hlubinné úložiště a role veřejnosti", který se uskutečnil 15. 5. 2014 v Senátu Parlamentu ČR/

Kam kráčí jaderná energetika? [anglicky]

Mycle Schneider, Mycle Schneider Consulting

/prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Vývoj britského modelu podpory jaderné energetiky [anglicky]

Prof. Stephen Thomas, University of Greenwich Business School

/prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Subvence jaderné energetice vs. evropské právo [anglicky]

Prof. Franz Leidenmühler, Ústav pro evropské právo, Univerzita Johannese Keplera Linz

/prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Rizikové srovnání investic do uhelných, jaderných a plynových elektráren

Ivan Beneš, nezávislý konzultant

/prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Jaderná ekonomika - Argumenty a pravděpodobnost výstavby jaderných elektráren [anglicky]

Jan Ondřich, Candole Partners

/prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Evropská energetika na rozcestí? Česká versus německá energetická politika. Nesoulad, který je dlouhodobě nemožný.

Michal Šnobr, J&T Bank

/prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Smysl výstavby nových reaktorů v JE Temelín

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace z konference "Změna energetické struktury" v Praze 8. 11. 2013/

Problematika jaderného odpadu

Problematika odpadu

Jan Beránek, Greenpeace International Amsterdam

/prezentace z besedy v Tišnově 19. 9. 2013/

Vyhledávání hlubinného úložiště v České republice

Vyhledávání úložiště

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

/prezentace z besedy v Tišnově 19. 9. 2013/

Co se děje v lokalitě Kraví hora

Kraví hora

Martin Schenk, Nechceme úložiště Kraví hora o.s.

/prezentace z besedy v Tišnově 19. 9. 2013/

 
Zpravodaje

Poslední čísla zpravodaje Vám můžeme poslat i v papírové podobě. Napište si o ně na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2017


Další vydání občasníku JADERNÝ ODPAD přináší nezávislé informace o problému, který ovlivní budoucnost naši i mnoha generací dalších.  Správa úložišť se ocitá v úzkých, přišla o průzkumná území a možnost provést geologické práce pro výběr lokalit do etapy s hlubokými vrty tak, jak plánovala. Vláda odmítla připravený návrh zákona o posílení práv obcí a zodpovědná ministerstva se zaťatě brání posoudit byť i jen teoreticky jiné možnosti nakládání se zářícími odpady, než je definitivní schování do zemských hlubin.  Vůči tomu stojí aktivita samospráv, spolků a dalších lidí a to nejen těch sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti. Přečtěte si o nich.

V čísle najdete rozhovor se zástupci Švédské organizace Milkas o zkušenostech s postupem k úložišti v jejich zemi a informace o dění kolem jadernýc odpadů ve Francii, USA či Velké Británii.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2016


Nové číslo občasníku JADERNÝ ODPAD mapuje bohaté události posledního půlroku od letního přemítání ministra Mládka, že hledání úložiště se zúží rovnou na dvě lokality. I kdepak, začíná nové kolo sporů o povolení průzkumných území na všech sedmi lokalitách a ještě přibylo po nové lokalitě u každé jaderné elektrárny.
Zákon posilující práva obcí jen tak nebude, zato je připraveno ještě více peněz na tu správnou motivaci obcí. Obce i spolky ze všech lokalit se spojily ve společnou platformu, aby mohly lépe hájit své zájmy. Přinášíme proto rozhovor se starostou Chanovic a prvním mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti Petrem Kláskem. Možná ale odpad skončí v blízkosti zdroje, tedy poblíže jedné z našich jaderných elektráren.  Dozvíte se, kde se začalo zkoumat. Závěrem se pak podíváme, jak se k jaderným odpadům staví v Německu, ve Francii nebo v daleké Austrálii.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2016


Nový občasník JADERNÝ ODPAD navazuje na zpravodaj „Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!“, se kterým jste se v jeho žlutočerné podobě mohli potkávat už od roku 2001. Vydává ho opět Calla a Hnutí DUHA. V podtitulu nese „Zpravodaj o tom, co má zůstat skryto“. Jeho cílem je doplňovat spektrum informací, které zveřejňuje Správa úložišť radioaktivních odpadů tak, aby se všichni mohli lépe rozhodovat o budoucnosti své domoviny.
První vydání se věnuje aktuálním změnám při vyhledávání úložiště, které ohlásil ministr průmyslu a odkrývá, jak je to s informační otevřeností SÚRAO. Vrací se k dubnovému Dni proti úložišti a v krátkém rozhovoru vám přináší názory Jany Vitnerové ze spolku Bezjaderná vysočina z lokality Horka. Pohled do světa ukáže nový německý plán jak naložit s jadernými odpady a biliony, které zatím jaderné energetice chybí jen v Evropě na likvidaci jejího dědictví.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2015


S přelomem roku končí dlouhé období sporů o úložiště vedených „u stolů“. Do terénu vyrazí geologové a další odborníci, aby zanedlouho ukázali prstem na ty obce, které by měly pokračovat na cestě k tisíceletému spolužití s jaderným odpadem.  Těm by mohl pomoci dnes chystaný zákon o posílení práv obcí, který stručně představujeme. Ale bez aktivního přístupu starostů, spolků a dalších aktivních občanů si tito své zájmy uhájit nemohou.  V novém čísle zpravodaje se dozvíte, že v lokalitách se nespalo ani v uplynulých měsících a další akce jsou nachystány.  Ve velkém rozhovoru s geologem Zdeňkem Laštovičkou se pak dočtete, proč Správa úložišť s nápadem postavit úložiště pod Čeřínkem na Vysočině odborně pochybila.  A že šlápla vedle v případě Lubence, zaznělo na nedávné konferenci, která se tu konala a o níž také najdete zprávu.

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - leden 2016


Vyšlo třetí číslo zpravodaje BEZJADERNÁ VYSOČINA, které svým zaměřením na Kraví horu uzavírá cyklus představení tří lokalit na Vysočině. Vznikalo v době předvánoční, kdy se lidé vyjadřovali k nové koncepci co s radioaktivními odpady a s napětím očekávali geologické průzkumy v roce 2016. Najdete v něm příspěvky od spisovatele Jurmana, starostky Jeřábkové ze Skryjí, přírodovědce Laciny a spolku Bystřičáci, a o aktivitách v Horce a Hrádku.

Zpravodaj  vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů.  Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.  Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2015


Dle obrovské energie lidí účastnících se besed v lokalitě Hrádek, Horka, Kraví hora a celostátní dubnové akce Den proti úložišti, ke kterým se vracíme v novém čísle zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!", lze vidět, že potřeba změnit zavedený způsob výběru úložiště nezadržitelně vzrůstá. V Pracovní skupině pro dialog se podařilo v červnu vzkřísit návrh na zákon na posílení pravomocí obcí. Lidé chtějí rozhodovat o své budoucnosti a nechtějí jaderný odpad jen tak "zakopat a zapomenout". Proč? I o tom je rozhovor se švýcarským režisérem Edgarem Hagenem, jehož film "Cesta na nejbezpečnější místo na Zemi" bude v ČR ke shlédnutí na podzim 2015. Dočtete se také, že ani ve Švýcarsku není výběr dvou finálních lokalit pro úložiště vítán a mnoho dalších informací k tématu.

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - červen 2015


V druhém čísle zpravodaje se podrobněji věnujeme okolí Budišova na Třebíčsku (tzv. lokalita Horka) a zároveň v něm rezonuje ohlas dubnového Dne proti úložišti. Přidaly se stovky lidí z celé republiky. Vzkaz ze všech sedmi prozatím „bezjaderných“ míst je jasný: lidé na venkově uvažují v širších souvislostech a používají zdravý rozum. Neradi by měnili svůj domov za peníze. Přejí si žít v krajině bez stigmat, zdravá krajina je jejich domov.

Zpravodaj  vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů.  Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.  Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - leden 2015


Kde bude jaderné úložiště? Po mnoha letech je nedobrovolná hra s našimi domovy stále na  začátku: obce i občané se brání tlaku státu a donedávna velmi diskutované geologické průzkumy nemohou začít. Rozdávají se nové karty, v nichž statisíce let nebezpečný odpad je tím Černým Petrem. Calla ve spolupráci s aktivními obyvateli míst, které stát vytipoval jako vhodné pro hlubinné úložiště vyhořelého paliva na Českomoravské vysočině začala vydávat zpravodaj Bezjaderná vysočina.

Zpravodaj  vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů.  Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.  Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2014


Nové číslo zpravodaje přináší nejen novinky z lokalit, ale také otevírá některé zásadní otázky. Je koncept trvalého hlubinného ukládání správný? Nebylo by vhodnější orientovat se na tzv. předávané správcovství? Máme ale řešení našeho odpadu přenechat dětem, vnukům či jejich vnukům? Ukazuje se, že za zvýšeným počtem případů leukémie u dětí v blízkosti jaderných elektráren mohou být radioaktivní plyny uniklé při výměně palivových článků.  V areálu úložiště se bude vyhořelé palivo překládat mezi kontejnery, nebude riziko podceňováno? Za rozhovorem jsme se tentokrát vydali do krajiny plné smolince, kde žije Martin Schenk ze spolku Nechceme úložiště Kraví hora.

 

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2014


Ukazuje se, že termín, ke kterému se SÚRAO upíná, tedy výběr dvou finálních lokalit do roku 2018, je nereálný a je stanoven jen rozhodnutím vlády, které se dá změnit. Stejně tak bylo již dlouho jasné, že stavět nové reaktory v České republice by znamenalo velký prodělek na úkor našich peněženek a jen proto, aby jejich elektřinu ČEZ dále vyvážel.  Ale k zastavení tendru se odhodlala až nová vláda.  Že jde o světový trend se dočtete uvnitř čísla. Přesto se jaderný průmysl s Rusy za zády pokouší do Bystřice pod Pernštejnem dostat závod na výrobu jaderného paliva a slévání ochuzeného uranu. I tomu se věnujeme, stejně jako dalším akcím, které v jednotlivých lokalitách pořádají starostové a místní aktivisté. Také se mj. dočtete, kterak odvaha postavit se federální vládě a vytrvalost přinesli úspěch původním obyvatelům Austrálie.

 

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2013


Ćíslo v několika článcích reaguje na aktuální situaci – probíhající řízení o stanovení průzkumných území pro úložiště ve všech lokalitách. Jak věc vidí právník Pavel Doucha, se dozvíte z rozhovoru s ním. Mimo domácí hřiště se podíváme na pochybnosti, které trvají okolo garancí bezpečnosti ukládání jaderného odpadu do žuly, porovnáme úpadek jaderné energetiky s nástupem obnovitelných zdrojů a vrátíme se k přetrvávajícím hrozbám z havarovaných reaktorů ve Fukušimě.

 

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2013

Toto číslo zpravodaje  se věnuje zásadním a nijak příznivým změnám, s nimiž přišlo SÚRAO a zejména ministerstvo průmyslu pod vedením Martina Kuby. Dají se popsat jediným slovem: podraz. Co můžete u svých domovů očekávat, to vám napoví text geologa Jiřího Svejkovského. Seznámíte se také s požadavky výzvy "K hlubinnému úložišti férově" a dozvíte se, kde se ztratil nový zákon, který měl dát do rukou starostům větší práva. Přinášíme rozhovor se starostou Horažďovic Zrůbkem a rovněž řadu článků k dění kolem věčných jaderných odpadů v některých zemí Evropy.

 

 

Starší čísla zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" najdete na www.calla.cz .

 


 

Vyhledávání

Kalendář akcí

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner