Edvard Sequens


06.11.2018

V souvislosti s cestou předsedy Sněmovny Vondráčka do Ruska se hovoří o možnosti stavět další reaktory v Dukovanech v režii Rosatomu. Opravdu chceme posilovat naši energetickou závislost a zvyšovat rizika stavbou nových jaderných zdrojů?




08.07.2018

Ministr průmyslu Tomáš Hüner odešel z funkce, aniž splnil, co nasliboval nejen starostům obcí, kde stát hledá místo hlubinné geologické úložiště vysoceradioaktivních odpadů.  Totiž, že do konce června, do termínu, který mu uložila vláda, předloží návrh zákona o zapojení obcí do procesu výběru. Jeho absence je jeden z důvodů, proč je u nás tak vyhrocený spor mezi dotčenými samosprávami a zástupci státu.




29.11.2017

Končící vláda pomalu, ale přesto pokračovala v přípravě projektu nových jaderných reaktorů. Podle akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice, který si k tomu schválila, jsou chystány souběžně dva nové bloky v Dukovanech a dalších dva v Temelíně. I kdyby se nakonec měly stavět „jen“ dva reaktory, vyjde investice přinejmenším na 350 miliard korun, nejspíše však ještě výrazně více a další stamiliardy zaplatíme na podporách jimi vyrobené elektřiny.  Už to je dostatečný důvod, aby veškeré kroky byly od samého počátku naprosto otevřené a nedospěli jsme po čase k nové „kauze OKD“, jen s mnohonásobně většími ekonomickými důsledky.




15.10.2017

Z médií se na nás hrnou informace o nutnosti „dostavět“ Dukovany, že se ČEZ rozdělí kvůli „dostavbě“ nových reaktorů, co si která politická strana myslí o „dostavbě“ jaderných elektráren, výzkumníci Sociologického ústavu se nás ptají na názor na „dostavbu“ Temelína apod. Zdá se, že se tuzemským propagátorům atomových reaktorů podařilo prosadit zcela nový význam toho slova, když začalo být bezmyšlenkovitě používáno v běžné mluvě i když je to vlastně podivné.




09.05.2017

Česká republika není jedinou evropskou zemí, kde významná část elektřiny vzniká štěpením uranu. Vloni to bylo cirka třicet procent. Jsme ale jeden z mála států, který chce tento podíl v nejbližších desítkách let podstatně navyšovat na polovinu, jak říká vládou schválená státní energetická koncepce. Chceme se tak dostat na úroveň jaderné Francie, která naopak hodlá svoji atomovou závislost snižovat. Také na padesát procent. Je ale očekávání naší vlády realistické? Opravdu se bez jádra nedokážeme obejít?




26.07.2015

Další z kulatých expertních stolů, které pravidelně organizuje pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung, tentokrát ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a Callou, se konal 19. června v prostoru pražského hotelu Jasmín.  Věnoval se problematickému tématu ekonomiky jaderné energetiky jen několik týdnů poté, co česká vláda přijala za svůj Národní akční plán jejího rozvoje a uvolnila tak stavidla přípravě až čtyř nových reaktorů (po dvou v Dukovanech a v Temelíně).




24.06.2014

Konečně, pět let poté, co Jihočeský kraj uzavřel se společností ČEZ Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., se podařilo dotlačit vedení kraje ke zveřejnění, kam peníze vlastně plynou.  Jak bylo rozděleno takřka 107 milionů korun v roce 2013, kdo se nestyděl vzít si peníze od ČEZu, to se nyní každý může podívat. Jak uvidíte, tabulka je schována v podkladech jednání zastupitelstva mezi plněním úkolů, a dá se najít jen po trpělivém pátrání.




30.09.2013

Jaderné elektrárny jsou účelově označovány jako čisté bezemisní zdroje, které se mají stát nástrojem k řešení problému klimatických změn. Nezaslouženě. Je sice pravda, že samotné reaktory nevypouštějí emise oxidu uhličitého, ale celý jaderný palivový cyklus ano. Další problém spočívá v omezených možnostech jaderné energetiky.




24.09.2013

Evropská komise v polovině prázdnin spustila veřejnou konzultaci k připravovanému celoevropskému řešení pojištění a náhrady škody způsobené havárií jaderných elektráren (odpovědnosti za jaderné škody). Jsou žádány i vaše názory až do 22. října. Právně je tato problematika v Evropě roztříštěná, platí dvě základní mezinárodní úmluvy – Pařížská a Vídeňská i jejich dodatky, ale nejsou v některých státech, včetně České republiky splněny. A žádná nezajišťuje, že by se oběti případné jaderné havárie dočkali spravedlivého odškodnění.




28.08.2013

Běžnému českému člověku je v mnoha podobách opakovaně servírována informace: „Jaderná elektrárna Temelín (nebo Dukovany) je naprosto bezpečná!“. Opravdu je vše tak skvělé, jak se to propaganda snaží podávat? Přestože český Státní úřad pro jadernou bezpečnost má od nestrannosti vůči jadernému průmyslu, na rozdíl od jeho německých nebo francouzských kolegů, poměrně daleko, bylo by dobré podívat se, co na to říká jeho předsedkyně Dana Drábová.




Strana 1 / 2
«ZačátekPředchozí12DalšíKonec»