Vyhledávání konečného úložiště pro vysoceradioaktivní odpady z českých jaderných elektráren  nabralo v uplynulých měsících zcela nový směr. Zda povede k cíli, lze pochybovat. Ignorace názorů lidí v komunitách, kde by stát chtěl tuto stavbu vybudovat, nemůže být dlouhodobě úspěšná. Co se stalo, jsme popsali v článku Ministerstvo průmyslu podvedlo obce s úložištěm.


Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se poučena úspěšnějšími zahraničními postupy pokoušela přesvědčit starosty jednáním a příslibem dobrovolnosti. Avšak minulý ministr průmyslu Martin Kuba na takový postup neměl dost trpělivosti a rozhodl se využít síly zákonů. A ty jsou ve sporu státu s veřejností v České republice na straně úřadů. Kvůli tomu bylo 30. května stanoveno první průzkumné území pro úložiště Kraví hora na Žďársku. Zatím tedy nikoliv pravomocně, dokud nebudou vyřízena všechna odvolání.

Dalších šest míst v České republice – okolí Lubence a Blatna na Lounsku, Pačejova na Plzeňsku, Jistebnice na Táborsku, Lodhéřova na Jindřichohradecku, Rohozné na Jihlavsku a Budišova na Českomoravské vysočině to čeká. Zvažovány jsou i Boletice na Šumavě. Navzdory nesouhlasu řady obcí – v celkem 27 z nich proběhlo úspěšné místní referendum odmítající práce směřující k úložišti na jejich území.

Starostové spolu se zástupci místních sdružení ze všech vybraných lokalit napříč republikou sestavili  výzvu „K hlubinnému úložišti férově“, kterou podepsalo na 131 starostů měst a obcí, 29 sdružení a další jednotlivci i subjekty. Podepsaní v ní žádají ministry, poslance a senátory, aby:
•    prosadili přijetí zákona, který posílí postavení obcí, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště;
•    se zasadili o dodržování evropské legislativy, zejména směrnice Rady 2011/70/EURATOM;
•    nepřipustili zahájení průzkumných prací v žádné z lokalit, dokud nebude legislativně vyřešeno rovnoprávnější postavení obcí a státu;
•    respektovali názor obyvatel obcí v místech pro budoucí úložiště, přistupovali k nim otevřeně, konzistentně a bez úkladů;
•    zajistili vysoká bezpečnostní kritéria výběru lokality hlubinného úložiště.

Právě nad absencí jasných bezpečnostních kriterií při výběru už několik let pozdvihá obočí Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Nakonec ve své výroční zprávě za rok 2012 napsal doslova: „Stávající stav vývoje hlubinného úložiště nepovažuje SÚJB za uspokojivý. Přestože SÚRAO veřejně deklaruje bezpečnost hlubinného úložiště jako svojí prioritu, průběh programu vyhledání lokality pro hlubinné úložiště tomu neodpovídá. Celý program je v částech, ke kterým se SÚJB cítí kompetentní vyjadřovat, značně neefektivní. Pokud bude veden dosavadním způsobem, SÚJB s největší pravděpodobností v roce 2025 nebude mít dostatek relevantních podkladů a analýz potřebných pro vydání povolení k umístění hlubinného úložiště.“

Pozornost zasluhuje rovněž ekonomika projektu. Je celkem jasné, že i bez nových reaktorů na jaderné odpady z těch stávajících naši potomci ještě pěkně doplatí. ČEZ sice z každé vyrobené megawatthodiny v Temelíně a Dukovanech odvádí 50 Kč na státní jaderný účet (letos na něm bude okolo 20 miliard korun). Tento odvod byl ale spočten tak, aby se na vývoj, stavbu a provoz úložiště nashromáždilo potřebných 49 miliard. Tato částka byla hrubě podhodnocena, vloni dokončený referenční projekt již dospěl ke 105 miliardám korun. Ani to nemusí být konečné, jak ukazují rostoucí odhadované náklady v Německu nebo ve Velké Británii.





Odpovědět na příspěvek

Vyhrazujeme si právo mazat příspěvky s vulgárním obsahem, příspěvky podněcující k násilí, překračování zákonů či případná reklamní sdělení.

Uživatelské jméno:

E-mail:

  Opište text zobrazený vlevo:
 



 

O autorovi

Edvard Sequens

Od r. 1997 pracuje v občanském sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice jako konzultant a vedoucí projektů v oblasti energetiky, v letech 2000 až 2008 byl jeho předsedou. Byl v Nezávislé energetické komisi (Pačesově) a rovněž pracoval jako externí poradce ministra životního prostředí. Specializuje se na problematiku obnovitelných zdrojů energie. Za svou práci pro podporu využití sluneční energie obdržel Českou sluneční cenu 2002 od české sekce sdružení Eurosolar. Podílel se na zpracování alternativní představy nevládních organizací o podobě české energetiky Chytrá energie, www.chytraenergie.info .



Nejčtenější příspěvky autora

Komu sypal ČEZ?
Edvard Sequens | 24.06.2014 22:00
Tomáš Podivínský - věcná fakta nebo jaderná propaganda?
Edvard Sequens | 22.07.2013 23:00
ČEZ: maximalizace zisku na úkor jaderné bezpečnosti
Edvard Sequens | 28.08.2013 10:00
Kdo bude ručit?
Edvard Sequens | 24.09.2013 22:00
Jádro jako placebo řešení globálních klimatických změn
Edvard Sequens | 30.09.2013 08:00

Nejčtenější příspěvky

Jaderné sny a realita
Milan Smrž | 28.11.2013 22:00
Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.
Komu sypal ČEZ?
Edvard Sequens | 24.06.2014 22:00
Konečně, pět let poté, co Jihočeský kraj uzavřel se společností ČEZ Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., se podařilo dotlačit vedení kraje ke zveřejnění, kam peníze vlastně plynou.  Jak bylo rozděleno takřka 107 milionů korun v roce 2013, kdo se nestyděl vzít si peníze od ČEZu, to se nyní každý může podívat. Jak uvidíte, tabulka je schována v podkladech jednání zastupitelstva mezi plněním úkolů, a dá se najít jen po trpělivém pátrání.
Britům to ještě nikdo neřekl?
Milan Šimoník | 23.10.2013 05:08
Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?
Francie přijímá chytrá opatření pro šetrnou energetiku
Martin Sedlák | 03.04.2015 22:00
Když se řekne Francie a energetika, většina z nás si vybaví jaderné elektrárny. V posledních letech se však začíná pozvolna měnit i energetika v zemi, kde doposud převažovala víra v atom.