Kdo by čekal, že souhlas nové britské vlády se smlouvou o výstavbě jaderné elektrárny Hinkley Point C povede k rychlým krokům přímo na staveništi, tak bude překvapen. Problémy, které stojí projektu v cestě, zatím nesouvisejí se svařováním armatur ani přípravou betonových směsí pro základy. Může se to zdát divné, ale manažeři britského projektu mají aktuálně hromadu práce ve Francii a ve Finsku.


Francouzská státní společnost EDF, která smlouvu o dodávce elektrárny se dvěma reaktory EPR za více než 20 miliard eur s britskou vládou uzavřela, totiž aktuálně řeší svůj vztah k dodavateli reaktorů – firmě Areva. Problém spočívá v tom, že jaderný (rovněž státem vlastněný) koncern Areva je silně ztrátový (v roce 2014 ztráta dosáhla 4,8 miliard eur, v roce 2015 pak 2 miliardy eur) a EDF jej má podle plánu francouzské vlády zachránit – konkrétně převzít reaktorovou divizi Arevy.

Není ovšem žádným tajemstvím, že hlavní příčinou ekonomické krize Arevy jsou právě nezdary při výstavbě reaktorů EPR ve finském Olkiluotu a francouzském Flamanville. Při zahájení staveb v letech 2005 a 2007 Areva odhadovala náklady na 3,2 miliardy eur u finského projektu a 3,3 miliardy pro Flamanville. Dnešní odhady v případě Flamanville hovoří o 10,5 miliardách eur a v případě Olkiluota půjde o podobnou částku (při posledním oznámení odkladu spuštění elektrárny nebyl aktuální cenový odhad zveřejněn). Více než trojnásobný nárůst nákladů dvou velkých projektů pochopitelně s ekonomickými výsledky Arevy pořádně zatřásl.

Problémů má ovšem Areva ještě mnohem víc. Ve Finsku jde především o soudní spor se společností TVO, která si u Arevy reaktor objednala. Ta po Arevě požaduje kompenzaci 2,6 miliardy eur kvůli ztrátám způsobeným desetiletým skluzem ve výstavbě reaktoru. Právě tento spor je aktuální překážkou pro Hinkley Point. EDF totiž souhlasila se svým podílem na záchraně ztrátové Arevy pouze za podmínky, že spor s TVO bude vyřešen. Jarní jednání mezi TVO a Arevou nevedla k cíli a EDF nadále odmítá vstoupit do firmy, které hrozí miliardové penále.

Hrozba dalších miliardových vícenákladů visí nad Arevou i ve Francii. Jaderný dozor totiž zjistil materiálové vady v tlakové nádobě rozestavěného reaktoru ve Flamanville. Rozhodnutí o tom, zda bude možné reaktor provozovat s tlakovou nádobou, u které kvalita materiálu neodpovídá technické specifikaci, vydá jaderný dozor nejspíš až v roce 2017. Případný požadavek na výměnu tlakové nádoby by vedle značných technických komplikací znamenal také další prodražení v řádu miliard eur.

Proč chce vůbec EDF ještě jednou zkoušet štěstí s reaktorem EPR, který přivedl Arevu na pokraj krachu? Důvodem je nabídka britské vlády, že za elektřinu vyrobenou v elektrárně Hinkley Point bude platit po dobu 35 let cenu 92,5 libry za megawatthohdinu v cenách roku 2012. Kdyby byla elektrárna uvedena do provozu dnes, inkasovala by EDF 118 eur za megawatthodinu, což je při dnešních tržních cenách elektřiny pohádková cifra. Vedení EDF sází na to, že tentokrát výstavba reaktorů proběhne hladce a odměnou bude 35 let vysokých tržeb. Tento optimismus ovšem není všeobecně sdílený. Bývalý finanční ředitel EDF Thomas Piquemal jej nesdílel a ve chvíli, kdy viděl že investici do Hinkley Point nemůže zabránit, rezignoval na funkci.

Reaktor EPR již vstoupil do dějin tím, že dostal silnou Arevu do potíží, ze kterých by se bez pomoci francouzské vlády nemohla dostat. Jeho druhým zápisem může být, že stáhne ke dnu ještě silnější EDF – v případě komplikací na stavbě elektrárny Hinkley Point se budou ekonomické propočty rychle měnit. Druhou možností je, že EDF sázka na Hinkley vyjde, reaktory budou postaveny podle harmonogramu a britští spotřebitelé se budou třicet pět let skládat na to, aby francouzský podnik vytáhli z bryndy. Zajímalo by mě, jaký kurz by tyto varianty vypsaly sázkové kanceláře.

 





Odpovědět na příspěvek

Vyhrazujeme si právo mazat příspěvky s vulgárním obsahem, příspěvky podněcující k násilí, překračování zákonů či případná reklamní sdělení.

Uživatelské jméno:

E-mail:

  Opište text zobrazený vlevo:
 



 

O autorovi

Karel Polanecký

Od poloviny devadesátých let spolupracoval na řadě projektů v oblasti energetiky a klimatu pro různé nevládní organizace i komerční firmy. Dlouhodobě spolupracuje s programem Energie Hnutí DUHA (koordinace projektů úspor energie, zapojení do kampaní). V letech 2007 a 2008 pracoval jako vedoucí energetických a klimatických kampaní Greenpeace Slovensko. Jako autor nebo editor se podílel na vzniku řady publikací s tématem energetiky a klimatu.



Nejčtenější příspěvky autora

Černobylská katastrofa se i po letech vymyká běžným měřítkům
Karel Polanecký | 25.04.2017 22:00
Hinkley Point – ještě jeden pokus o reaktor EPR
Karel Polanecký | 30.09.2016 11:46

Nejčtenější příspěvky

Jaderné sny a realita
Milan Smrž | 28.11.2013 22:00
Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.
Komu sypal ČEZ?
Edvard Sequens | 24.06.2014 22:00
Konečně, pět let poté, co Jihočeský kraj uzavřel se společností ČEZ Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., se podařilo dotlačit vedení kraje ke zveřejnění, kam peníze vlastně plynou.  Jak bylo rozděleno takřka 107 milionů korun v roce 2013, kdo se nestyděl vzít si peníze od ČEZu, to se nyní každý může podívat. Jak uvidíte, tabulka je schována v podkladech jednání zastupitelstva mezi plněním úkolů, a dá se najít jen po trpělivém pátrání.
Britům to ještě nikdo neřekl?
Milan Šimoník | 23.10.2013 05:08
Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?
Francie přijímá chytrá opatření pro šetrnou energetiku
Martin Sedlák | 03.04.2015 22:00
Když se řekne Francie a energetika, většina z nás si vybaví jaderné elektrárny. V posledních letech se však začíná pozvolna měnit i energetika v zemi, kde doposud převažovala víra v atom.