Česká republika není jedinou evropskou zemí, kde významná část elektřiny vzniká štěpením uranu. Vloni to bylo cirka třicet procent. Jsme ale jeden z mála států, který chce tento podíl v nejbližších desítkách let podstatně navyšovat na polovinu, jak říká vládou schválená státní energetická koncepce. Chceme se tak dostat na úroveň jaderné Francie, která naopak hodlá svoji atomovou závislost snižovat. Také na padesát procent. Je ale očekávání naší vlády realistické? Opravdu se bez jádra nedokážeme obejít?




Přesně před jedenatřiceti lety postihla východní Evropu největší průmyslová katastrofa v dějinách civilizace. Poučili jsme se z této tragické události?




Před desetiletími se věřilo, že jaderné elektrárny navždy odstraní problémy se zásobováním energií, zpřístupní ji pro všechny a téměř zadarmo. Realita však tyto naděje dokonale vyvrací, jak dokládá Milan Smrž.




Kdo by čekal, že souhlas nové britské vlády se smlouvou o výstavbě jaderné elektrárny Hinkley Point C povede k rychlým krokům přímo na staveništi, tak bude překvapen. Problémy, které stojí projektu v cestě, zatím nesouvisejí se svařováním armatur ani přípravou betonových směsí pro základy. Může se to zdát divné, ale manažeři britského projektu mají aktuálně hromadu práce ve Francii a ve Finsku.




Otázky v referendu o stavbě trvalého úložiště jaderného odpadu ve Slavěticích u Dukovan byly položeny šalamounsky. Výsledek naznačil, že místní jsou sice proti úložišti, ale dovedou si představit, že je zahojí kompenzace.




Česká energetická politika dává na výběr mezi dvěma špatnými variantami - uhlím a jádrem. Zamlčuje přitom perspektivu třetí, po všech stránkách nejsmysluplnější: obnovitelné zdroje. Pan ministr Mládek našel řešení limitů. Když pojedou Dukovany do konce své (prodloužené) životnosti a poté se budou stavět nové reaktory, není třeba prolamovat limity těžby severočeského hnědého uhlí.




Letošní léto svými rekordními teplotami potrápilo také energetické zdroje. Změna klimatu přinese v budoucnu více extrémně horkých letních dnů a negativních dopadů především na klasické velké elektrárny může přibývat. Řešením jsou obnovitelné zdroje. Nejen proto, že mohou zmírnit emise způsobující změnu podnebí, ale také nevyžadují chlazení a fungují více lokálně.




Česká vláda v červnu přijala akční plán, který má zemi přivést k výstavbě až čtyř nových reaktorů – nejprve v Dukovanech a pak v Temelíně. Rozhodnutí vlády však není vyústěním politické debaty s racionálními argumenty, ale dlouhodobé eroze odpovědného vládnutí. Česko tak může sloužit jako poměrně přesný příklad, jak určitě o budoucnosti energetických zdrojů nerozhodovat.




Další z kulatých expertních stolů, které pravidelně organizuje pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung, tentokrát ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a Callou, se konal 19. června v prostoru pražského hotelu Jasmín.  Věnoval se problematickému tématu ekonomiky jaderné energetiky jen několik týdnů poté, co česká vláda přijala za svůj Národní akční plán jejího rozvoje a uvolnila tak stavidla přípravě až čtyř nových reaktorů (po dvou v Dukovanech a v Temelíně).




Pokud se nám nebude dařit stavět nové jaderné bloky, vrátíme se ke kutání a pálení uhlí. Tak se dá interpretovat stanovisko pana Mládka, když zachování limitů těžby podmiňuje úspěšným plněním státní energetické koncepce.




Strana 1 / 4
«ZačátekPředchozí1234DalšíKonec»
 

Nejčtenější příspěvky

Jaderné sny a realita
Milan Smrž | 28.11.2013 22:00
Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.
Komu sypal ČEZ?
Edvard Sequens | 24.06.2014 22:00
Konečně, pět let poté, co Jihočeský kraj uzavřel se společností ČEZ Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., se podařilo dotlačit vedení kraje ke zveřejnění, kam peníze vlastně plynou.  Jak bylo rozděleno takřka 107 milionů korun v roce 2013, kdo se nestyděl vzít si peníze od ČEZu, to se nyní každý může podívat. Jak uvidíte, tabulka je schována v podkladech jednání zastupitelstva mezi plněním úkolů, a dá se najít jen po trpělivém pátrání.
Britům to ještě nikdo neřekl?
Milan Šimoník | 23.10.2013 05:08
Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?
Francie přijímá chytrá opatření pro šetrnou energetiku
Martin Sedlák | 03.04.2015 22:00
Když se řekne Francie a energetika, většina z nás si vybaví jaderné elektrárny. V posledních letech se však začíná pozvolna měnit i energetika v zemi, kde doposud převažovala víra v atom.