Česká energetická politika dává na výběr mezi dvěma špatnými variantami - uhlím a jádrem. Zamlčuje přitom perspektivu třetí, po všech stránkách nejsmysluplnější: obnovitelné zdroje. Pan ministr Mládek našel řešení limitů. Když pojedou Dukovany do konce své (prodloužené) životnosti a poté se budou stavět nové reaktory, není třeba prolamovat limity těžby severočeského hnědého uhlí.




Letošní léto svými rekordními teplotami potrápilo také energetické zdroje. Změna klimatu přinese v budoucnu více extrémně horkých letních dnů a negativních dopadů především na klasické velké elektrárny může přibývat. Řešením jsou obnovitelné zdroje. Nejen proto, že mohou zmírnit emise způsobující změnu podnebí, ale také nevyžadují chlazení a fungují více lokálně.




Česká vláda v červnu přijala akční plán, který má zemi přivést k výstavbě až čtyř nových reaktorů – nejprve v Dukovanech a pak v Temelíně. Rozhodnutí vlády však není vyústěním politické debaty s racionálními argumenty, ale dlouhodobé eroze odpovědného vládnutí. Česko tak může sloužit jako poměrně přesný příklad, jak určitě o budoucnosti energetických zdrojů nerozhodovat.




Další z kulatých expertních stolů, které pravidelně organizuje pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung, tentokrát ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a Callou, se konal 19. června v prostoru pražského hotelu Jasmín.  Věnoval se problematickému tématu ekonomiky jaderné energetiky jen několik týdnů poté, co česká vláda přijala za svůj Národní akční plán jejího rozvoje a uvolnila tak stavidla přípravě až čtyř nových reaktorů (po dvou v Dukovanech a v Temelíně).




Pokud se nám nebude dařit stavět nové jaderné bloky, vrátíme se ke kutání a pálení uhlí. Tak se dá interpretovat stanovisko pana Mládka, když zachování limitů těžby podmiňuje úspěšným plněním státní energetické koncepce.




Pokud se nám nebude dařit stavět nové jaderné bloky, vrátíme se ke kutání a pálení uhlí. Tak se dá interpretovat stanovisko pana Mládka, když zachování limitů těžby podmiňuje úspěšným plněním státní energetické koncepce.




Když se řekne Francie a energetika, většina z nás si vybaví jaderné elektrárny. V posledních letech se však začíná pozvolna měnit i energetika v zemi, kde doposud převažovala víra v atom.




Na podzim se v Evropě objevily dvě zprávy, které znamenají malou revoluci v myšlení evropských energetických stratégů: Francie začíná (mírně) ustupovat od jádra a Evropská komise zveřejnila studii, podle které obnovitelné zdroje mohou konkurovat klasickým.




Nejistá politická situace ve světě by měla zvýšit zájem politiků o posilování energetické soběstačnosti. Řešení však nejsou další reaktory v Temelíně, ale využití stále dostupnějších obnovitelných zdrojů. Jenže kvůli nerozhodnosti vládních představitelů musí zájemci o šetrnou energetiku čekat na lepší politické klima.




Konečně, pět let poté, co Jihočeský kraj uzavřel se společností ČEZ Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., se podařilo dotlačit vedení kraje ke zveřejnění, kam peníze vlastně plynou.  Jak bylo rozděleno takřka 107 milionů korun v roce 2013, kdo se nestyděl vzít si peníze od ČEZu, to se nyní každý může podívat. Jak uvidíte, tabulka je schována v podkladech jednání zastupitelstva mezi plněním úkolů, a dá se najít jen po trpělivém pátrání.




Strana 2 / 5
«ZačátekPředchozí12345DalšíKonec»
 

Nejčtenější příspěvky

Jaderné sny a realita
Milan Smrž | 28.11.2013 22:00
Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.
Komu sypal ČEZ?
Edvard Sequens | 24.06.2014 22:00
Konečně, pět let poté, co Jihočeský kraj uzavřel se společností ČEZ Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., se podařilo dotlačit vedení kraje ke zveřejnění, kam peníze vlastně plynou.  Jak bylo rozděleno takřka 107 milionů korun v roce 2013, kdo se nestyděl vzít si peníze od ČEZu, to se nyní každý může podívat. Jak uvidíte, tabulka je schována v podkladech jednání zastupitelstva mezi plněním úkolů, a dá se najít jen po trpělivém pátrání.
Britům to ještě nikdo neřekl?
Milan Šimoník | 23.10.2013 05:08
Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?
Tomáš Podivínský - věcná fakta nebo jaderná propaganda?
Edvard Sequens | 22.07.2013 23:00
Nový ministr životního prostředí propaguje investici do dalších bloků jaderné elektrárny Temelín. Podle energetických studií však nic takového nepotřebujeme.