Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.




Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?




Mnozí zastánci starých dobrých časů v energetice rádi připomínají dobu před nástupem obnovitelných zdrojů, kdy údajně v Evropě vládl volný trh, rozuměj energetické monopoly či oligopoly. S vážnou tváří mluví o nutnosti zrušit “špatnou” podporu nových technologií a vrátit se k tzv. “tržním podmínkám” a férové soutěži všech zdrojů elektřiny. Jenže jak ve skutečnosti tento trh fungoval a stále ještě funguje? Jaké podmínky si elektrárenské firmy za ta desetiletí vynutily?




Ekonomka Šichtařová se nelichotivě vyjádřila k ekonomickým plánům ČSSD. Souhlasím, že různé megalomanské budovatelské plány ČSSD například stavba Temelína jsou nesmyslné, neboť při dnešní rychle se měnící situaci a vývoji nových technologií je to velmi riziková a hlavně zatím nepotřebná stavba. Ovšem nesouhlasím s jejím názorem, že zrovna zateplování je čímsi marginálním, co ekonomice moc nepomůže. ČSSD plány na podporu zateplování opisuje od úspěšného projektu Zelená úsporám, zavedeného ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem během účasti Strany zelených ve vládě Mirka Topolánka.




Jaderné elektrárny jsou účelově označovány jako čisté bezemisní zdroje, které se mají stát nástrojem k řešení problému klimatických změn. Nezaslouženě. Je sice pravda, že samotné reaktory nevypouštějí emise oxidu uhličitého, ale celý jaderný palivový cyklus ano. Další problém spočívá v omezených možnostech jaderné energetiky.




Evropská komise v polovině prázdnin spustila veřejnou konzultaci k připravovanému celoevropskému řešení pojištění a náhrady škody způsobené havárií jaderných elektráren (odpovědnosti za jaderné škody). Jsou žádány i vaše názory až do 22. října. Právně je tato problematika v Evropě roztříštěná, platí dvě základní mezinárodní úmluvy – Pařížská a Vídeňská i jejich dodatky, ale nejsou v některých státech, včetně České republiky splněny. A žádná nezajišťuje, že by se oběti případné jaderné havárie dočkali spravedlivého odškodnění.




Běžnému českému člověku je v mnoha podobách opakovaně servírována informace: „Jaderná elektrárna Temelín (nebo Dukovany) je naprosto bezpečná!“. Opravdu je vše tak skvělé, jak se to propaganda snaží podávat? Přestože český Státní úřad pro jadernou bezpečnost má od nestrannosti vůči jadernému průmyslu, na rozdíl od jeho německých nebo francouzských kolegů, poměrně daleko, bylo by dobré podívat se, co na to říká jeho předsedkyně Dana Drábová.




Včera oznámil šéf ČEZ D. Beneš, že rozhodnutí o dostavbě  padne nejdříve v roce 2014 a že elektřina z nových bloků bude potřeba možná až v roce 2030. Jenže odklad o rok je málo, takové postupné odsouvání pouze prodlužuje agonii současné jaderně-fosilní české energetiky a brání její zásadní modernizaci.




Rusnokovi ministři navrhli na mimořádném jednání vlády prodloužení takzvané solární daně. Návrh bezprecedentním způsobem poruší závazky garantované legislativou, je v rozporu s nálezem Ústavního soudu a může mít i dopad na další investice v Česku. Co může následovat?




Dnes se už ani samotný ČEZ nestydí přiznat, že další reaktory postaví jen, když mu to zaplatíme. Několikasetmiliardový projekt však postrádá veřejnou kontrolu a mantinely pro lobbing. Temelínský tendr je v takové situaci zátěžovým testem pro českou politickou scénu.




Strana 3 / 4
«ZačátekPředchozí1234DalšíKonec»
 

Nejčtenější příspěvky

Jaderné sny a realita
Milan Smrž | 28.11.2013 22:00
Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.
Komu sypal ČEZ?
Edvard Sequens | 24.06.2014 22:00
Konečně, pět let poté, co Jihočeský kraj uzavřel se společností ČEZ Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., se podařilo dotlačit vedení kraje ke zveřejnění, kam peníze vlastně plynou.  Jak bylo rozděleno takřka 107 milionů korun v roce 2013, kdo se nestyděl vzít si peníze od ČEZu, to se nyní každý může podívat. Jak uvidíte, tabulka je schována v podkladech jednání zastupitelstva mezi plněním úkolů, a dá se najít jen po trpělivém pátrání.
Britům to ještě nikdo neřekl?
Milan Šimoník | 23.10.2013 05:08
Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?
Tomáš Podivínský - věcná fakta nebo jaderná propaganda?
Edvard Sequens | 22.07.2013 23:00
Nový ministr životního prostředí propaguje investici do dalších bloků jaderné elektrárny Temelín. Podle energetických studií však nic takového nepotřebujeme.