Na této stránce naleznete 10 nejnovějších tiskových zpráv.
Pokud si chcete přečíst starší, použijte vyhledávání v tiskových zprávách nebo klikněte na výpis všech.
Tisková zpráva z 20. 9. 2002
Diskusní ve?er s poslanci Evropského parlamentu o Temelín?
Nevládní organizace Jiho?eské matky, Ob?anská iniciativa pro životní prost?edí, Bund Naturschutz (N?mecko), Bavorská a Hornorakouská platforma proti atomovému nebezpe?í po?ádají spole?n? v pond?lí 23. 9. 2002 ve Strassbourgu diskusní ve?er s poslanci Evropského parlamentu na téma jaderná elektrárna Temelín.
Pozvání na diskusi obdrželi poslanci Evropského parlamentu, kte?í se o energetiku zajímají a navíc všichni poslanci z N?mecka, Rakouska, ?ecka, Irska, Dánska a Belgie. To jsou zem?, které nedávno založily alianci, jejímž cílem je omezit další rozvoj jaderné energetiky.
V ?echách byli pozváni zástupci ministerstev životního prost?edí, zahrani?í a financí. Dále n?kte?í poslanci, kte?í se o téma Temelín zajímají. Za ?eskou stranu se akce zú?astní krom? Jiho?eských matek i p?edseda ?eské strany Zelených M. Rokos. Písemným prohlášením vyjád?í svou podporu i bývalý ministr životního prost?edí Martin Bursík.
Jiho?eské matky hodlají poslance Evropského parlamentu upozornit na technické nedostatky Temelína a na to, že ?eská strana odmítla ?ešit i nejzávažn?jší problémy jaderné elektrárny (konkrétn? vysokoenergetická potrubí), na které upozornila ve svých zprávách i Evropská unie. Dalším tématem budou vývozy elektrické energie z ?eské republiky a konference o odstoupení z projektu Temelín.
za ?eské nevládní organizace:
Dana Kuchtová (+420603516711)
Jiho?eské matky
Pavel Vl?ek (+420608160820)
Ob?anská iniciativa pro životní prost?edí
Tisková zpráva z 19. 9. 2002
SÚJB podporuje nebezpe?ná technická ?ešení v jaderné elektrárn? Temelín
Tisková zpráva ob?anského sdružení "V havarijní zón? JE Temelín".
Ob?anské sdružení V havarijní zón? jaderné elektrárny Temelín nesouhlasí s postupem Státního ú?adu pro jadernou bezpe?nost (SUJB). Tento ú?ad má být garantem dodržování nejspolehliv?jších bezpe?nostních opat?ení. Místo toho však umož?uje spole?nosti ?EZ realizovat levná ?ešení, které neodpovídají praxi Evropské unie. Státní instituce nás tak kv?li profitu jedné firmy odkáže po vstupu do EU do role druho?adých ob?an?, kte?í nemají nárok na ochranu zdraví a majetku na úrovni ostatních zemí Unie.
?etné mezinárodní instituce, zabývající se otázkami jaderné bezpe?nosti, doporu?ily provést na Temelín? stavební úpravu soub?žného vedení vysokotlakých potrubí, tak aby nemohlo dojít k t?žké nehod?, spojené s únikem radioaktivních látek z ochranné obálky reaktoru. P?esto se SUJB spokojuje s ?ešením, které vychází ze ?tvrtstoletí starého sov?tského projektu.
Sdružení V havarijní zón? JE Temelín opakovan? poukazovalo na nedostatky p?i stanovení rozsahu pásma vn?jšího havarijního plánování. I v tomto p?ípad? vyšel SUJB v minulosti vst?íc spole?nosti ?EZ, když povolil zmenšení tohoto pásma z dvaceti na t?ináct kilometr?. Tak, jako v p?ípad? odmítnutí stavby odd?lující zdi mezi potrubími, i zde je patrná snaha snižovat náklady na JE Temelín. Bohužel se tak vždy d?je na úkor bezpe?nosti.
Pokud by se nejednalo o jaderné za?ízení, schopné ohrozit obyvatelstvo v okolí desítek kilometr?, dala by se tato snaha u stavebníka pochopit. Rozhodn? se však nedá omluvit u kontrolní instituce SÚJB. Výstavbu JE Temelín od za?átku provází ?ada mylných informací z dílny ?EZ, MPO i jiných zainteresovaných energetických subjekt?. Nyní je už jasné, že riziko jaderné havárie je do regionu vnášeno zcela zbyte?n?. Ješt? p?ed spušt?ním této elektrárny musela spole?nost ?EZ exportovat t?etinu své produkce. Jak je možné, že pokra?uje ve výstavb? zdroje, který bude produkovat pro ?eskou republiku nepot?ebnou elekt?inu?
Další informace: Vladimír Halama, tel. 0606/134 485
Tisková zpráva z 19. 9. 2002
SÚJB se diskredituje obhajobou nedostate?ných bezpe?nostních ?ešení v JE Temelín.
Problematika se znovu dostává na evropskou úrove?.
"Prohlášení vedoucí SÚJB Dany Drábové, podle kterého ú?ad nemá v úmyslu na?ídit zvýšení jaderné bezpe?nosti v JE Temelín, je skandální a neakceptovatelné", prohlásil Radko Pavlovec. "Jako dosud p?i všech závažných rozhodnutích podlehl SÚJB znovu tlaku stavebníka JE Temelín ?EZ a.s., který se snaží prosadit levná ?ešení. Obhajobou nedostate?ných bezpe?nostních ?ešení se SÚJB pod vedením paní Drábové jako nezávislá instituce diskredituje, problematika se znovu dostává na evropskou úrove?", dodal Pavlovec.
Problematika paralelních vedení na úrovni 28,8m je již dlouhodob? známým závažným problémem JE Temelín a všech ostatních reaktor? sov?tského typu VVER 1000. D?ležitá vedení probíhají v tak t?sné blízkosti, že p?i protržení jednoho z nich není možno vylou?it i poškození ostatních vedení. D?sledkem by byla situace, kterou by nebylo možno kontrolovat. Jedná se o závažný konstruk?ní nedostatek, jehož vy?ešení vyžaduje pravd?podobn? nákladná a ?asov? náro?ná stavební opat?ení. Jako nouzové opat?ení byly na n?kterých místech instalovány tzv. omezova?e švihu, které mají v p?ípad? prasknutí zabránit poškození sousedních vedení. Toto ?ešení zcela zjevn? neodpovídá stavu techniky v zemích EU. V sousedním N?mecku musí být vedení odd?lena stavebn?, ve Francii je ochrana aplikována dostate?nou vzdáleností jednotlivých vedení p?i pr?chodu ochrannou obálkou. Technická a ekonomická náro?nost ?ešení tohoto problému vedla N?mecko k zastavení projektu dostavby reaktor? VVER 1000 ve Stendalu. K vy?ešení tohoto závažného bezpe?nostního nedostatku vyzývá n?kolik zpráv mezinárodních institucí, jako nap?. pracovní skupiny Evropské unie WPNS.
V rámci dohod z Melku bylo dojednáno ?ešení celé ?ady otev?ených bezpe?nostních problém?. Rakousko akceptovalo ?asový posun ?ešení problém?, které v zemích musí být vy?ešeny již p?ed zavezením paliva. "Situace, že se po m?sících a letech diskuzí dostáváme zp?t k výchozímu bodu, je nutno ozna?it za skandál. Stavebník JETE se snaží up?ednostnit levná ?ešení, SÚJB mu p?i tom asistuje", prohlásil Pavlovec. "Pokud má ?eská vláda zájem na nezávislé ?innosti SÚJB, m?la by co nejrychleji prosadit personální zm?ny v jeho vedení", dodal Pavlovec.
Další informace: Radko Pavlovec, tel. 02 / 244 94 244
Tisková zpráva z 4. 9. 2002
Informace o údajném zlevn?ní elekt?iny v p?ípad? spojení ?EZu s distributory má odlákat pozornost od negativních dopad? na spot?ebitele.
Energetický regula?ní ú?ad zcela selhává.
Prohlásení ?EZu, podle kterých je p?ípadné snízení ceny elekt?iny o p?t az deset procent závislé na jeho spojení s distributory, je zavád?jící. Jedná se o dezinformaci, jejíz pomocí chce ?EZ odlákat pozornost od negativních dopad? plánovaného vzniku supermonopolu na ?eské spot?ebitele, p?edevsím domácnosti a malé podniky. Dalsím cílem dezinforma?ní kampan? je z?ejm? vytvo?ení tlaku na Ú?ad pro hospodá?skou sout?z, který se plánovaným propojením energetiky v sou?asné dob? zabývá. Výroky zástupc? ?EZu o moznosti zlevn?ní elekt?iny ovsem vrhají negativní stín na ?innost Energetického regula?ního ú?adu. Dle názoru ?EZu existuje jiz v letosním roce p?tiprocentní prostor pro zlevn?ní. "Je otev?enou otázkou, pro? ERÚ tento prostor v zájmu spot?ebitel?, jejichz práva má hájit, nevyuzívá, ale naopak umoz?uje ?EZu tvorbu rekordních zisk?", prohlásil Radko Pavlovec. "Vedení ú?adu z?ejm? pracuje pod taktovkou ?EZu a MPO, k nezávislosti má jest? daleko. To stojí ?eské spot?ebitele miliardy, které zaplatí v p?evýsených cenách elekt?iny", dodal Pavlovec.
Jenom v posledních t?ech letech doslo k masívnímu zvýsení cen elektrické energie o 43%. ?eský zam?stnanec nyní pracuje na jednu kilowatthodinu 3-4krát déle, nez zam?stnanec v sousedních zemích EU. Pro toto zvýsení cen neexistuje zádné reálné ekonomické zd?vodn?ní mimo vytvo?ení nadm?rných zisk? ?EZu. MPO a ERÚ ve své kontrolní funkci v oblasti cenové politiky zcela selhaly a pouze slep? p?ejímaly koncepty a studie dominantního výrobce. P?evýsené ceny ?EZu v umoz?ovaly nejen tvorbu vysokých zisk?, ale i financování neekonomických projekt? jako JE Temelín nebo k?ízové subvencování dumpingových export?.
"Nová vláda by se m?la co nejrychleji osvobodit od tlaku zájmových skupin z dob ministra Grégra a za?ít jednat v zájmu spot?ebitel?. V první ?ad? to znamená eliminaci Grégrova plánu propojení ?EZu s distributory, které má malým spot?ebitel?m omezit moznost volby výhodn?jsího dodavatele. Sou?asn? je t?eba urychlit otev?ení trhu az na úrove? nejmensích odb?ratel?, jak jiz bylo provedeno v sousedních zemích. Zkusenosti z USA a zemí EU ukazují, ze jedin? takový postup m?ze vést k poklesu cen", prohlásil Pavlovec. "Monopolní prost?edí, které chce prosadit vedení ?EZu, naopak znamená neúm?rné zisky monopolu a vysokou cenu pro kone?né odb?ratele".
Dalsí informace: Radko Pavlovec, tel. 02 / 244 94 244
Tisková zpráva z 4. 9. 2002
Otev?ený dopis
?eské Bud?jovice, Linec
Vážený pane prezidente Havle,
vážený pane prezidente Klestile,
vzhledem k opakovaných technickým problém?m na Temelín? a s ohledem na to, že v sou?asné dob? neprobíhají žádná politická jednání o Temelínu, se na Vás obracíme se žádostí, abyste se v rámci setkání ve Znojm? zabývali také variantami výstupu z projektu Temelín. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany budou vážnou p?ekážkou pro trvale udržitelný rozvoj celého regionu.
Odp?rci využívání jaderné energie se nemohou ubránit dojmu, že se tzv. Melkský proces omezil jen na p?edávání nejr?zn?jších dokument?. Vše nasv?d?uje tomu, že k technickým zlepšením Temelína, která byla doporu?ena dohodou z Bruselu, nikdy nedojde. Rovn?ž poslední výpadek 1. bloku Temelína potvrdil naše obavy, že jaderná elektrárna není schopna bezproblémového provozu.
?eští a rakouští odp?rci využívání jaderné energie na Vás apelují, abyste využili setkání ve Znojm? také k jednání o Temelínu, p?edevším pak k jednání o pomoci Rakouska ?eské republice v p?ípad? výstupu z projektu Temelín. Vyjád?ili byste tak pochopení pro mnohé ob?any tohoto regionu, kte?í mají z jaderné elektrárny Temelín oprávn?né obavy.
Jiho?eské matky, ?eské Bud?jovice
Ob?anská iniciativa pro životní prost?edí, ?eské Bud?jovice
Hornorakouská platforma proti jadernému nebezpe?í
Dolnorakouská platforma proti jadernému nebezpe?í
Iniciativa proti atomovému a jinému odpadu Waldviertel
Další informace:
Dana Kuchtová, Jiho?eské matky, B. Smetany 19, ?eské Bud?jovice, Tel./Fax: 038/7312650, mobil: 0603/516 711
Mathilde Halla, Hornorakouská platforma, Landstrasse 31/II/223, A-4020 Linz, Tel.: 0043/6642146806
Tisková zpráva z 4. 9. 2002
?eská a rakouská protijaderná sdružení žádají prezidenty Havla a Klestila, aby jednali ve Znojm? také o Temelínu
Zástupci Sdružení Jiho?eské matky, Ob?anské iniciativy pro životní prost?edí, hornorakouských a dolnorakouských protijaderných organizací zaslaly dnes prezident?m Havlovi a Klestilovi otev?ený dopis. Žádají v n?m prezidenty, aby se v rámci jejich jednání ve Znojm? zabývali také otázkou Temelína a p?ípadnou rakouskou pomocí p?i odstoupení z projektu Temelín (viz p?íloha). Dopis se také zástupci ob?anských sdružení pokusí p?edat zítra ve Znojm? prezident?m osobn?.
Na základ? dohody z Melku a Bruselu by nyní na podzim m?l ?EZ p?edat Státnímu ú?adu pro jadernou bezpe?nost analýzu k technickým nedostatk?m Temelína a navrhnout ?ešení.
"Je z?ejmé (viz r?zná prohlášení p?edstavitel? ?EZu v tisku), že ?EZ již není ochoten investovat do technických úprav Temelína další peníze. Naším cílem je upozornit ve Znojm? na to, že zlepšení jaderné bezpe?nosti v Temelín?, definované v rámci dohod z Melku a Bruselu, z?stalo zatím nespln?ným slibem" ?íká Dana Kuchtová, mluv?í Jiho?eských matek.
"Naše obavy vzbuzují i neustálé poruchy na Temelín?, naposledy výpadek 1. bloku v srpnu letošního roku. Ve zkušebním provozu by k takovým výpadk?m již nem?lo docházet" konstatuje i P. Vl?ek z Ob?anské iniciativy pro životní prost?edí.
Vzhledem k technickým problém?m Temelína, se naše sdružení domnívají, že odstoupení od sporného projektu Temelín je nejrozumn?jším ?ešením. Rakousko by rozhodn? m?lo tento postup podpo?it nikoli slovy, ale konkrétními ?iny.
Prezidenty a další politiky upozorníme i na to, že by i bez obou blok? Temelína byl p?i povodních v ?echách dostatek kapacity pro výrobu elekt?iny. Naopak - ?EZ vyvážel neustále elekt?inu do zahrani?í. Problémem bylo p?edevším zaplavení lokálních trafostanic. Zdroje radioaktivního zá?ení tentokrát p?i povodních ješt? obstály (zaplavený byl sice Ústav pro jaderný výzkum ?ež a intenzivní srážky ohrozily i odkališt? po zpracování uranové rudy v MAPE Mydlovary). Otázkou je, zda tomu tak bude i v p?ípad? další povodn?.
Dana Kuchtová
Pavel Vl?ek
Tisková zpráva z 27. 8. 2002
Stanovisko k výpadku kondenzátních ?erpadel na Temelín?
Kondenzátní ?erpadla vypadla na Temelín? již podruhé. K prvnímu výpadku došlo v sobotu ráno ze 16. na 17. prosince 2000, kdy falešný signál ze zabezpe?ovacího systému vedl k zastavení provozu v jaderné elektrárn? Temelín. Bezpe?nostní systém vyslal p?i zvyšování výkonu z 12 na 20% falešný signál.. P?i dosažení 18% zastavil bezpe?nostní systém neplánovan? chod bloku. Údajn? šlo pouze o elektronickou chybu. Poruchová komise za?adila závadu do stupn? nula mezinárodní stupnice INES. Poruchová komise ?EZ, kterou tvo?ilo více než dvacet odborník?, m?la vyhotovit a podepsat celkové záv?ry šet?ení. Ty m?ly obsahovat i nápravná opat?ení vylu?ující opakování podobné situace (zdroj: MfDnes, Jiho?eské listy, Lidové noviny, 18. 12. 2000).
K opakovanému výpadku kondenzátních ?erpadel došlo op?t v noci z pátka na sobotu, z 23. na 24. srpna 2002. V d?sledku výpadku ?erpadel se za?ala snižovat hladina v napájecí nádrži a hrozilo nebezpe?í výpadku turbonapájecích ?erpadel, která dodávají vodu do parogenerátor?. Mluv?í elektrárny M. Nebesá? poznamenal, že p?í?inou výpadku mohla být chyba v komunikaci na sb?rnici dat (zdroj: MfDnes, Jiho?eské listy..., 26. 8. 2002).
Automatizované systémy ?ízení na jaderné elektrárn? dodala americká firma Westinghouse a jsou prototypovým za?ízením. Zám?na p?vodních systém? za software Westinghouse nebyla dosud projednána v ?ádném zm?novém správním ?ízení, nýbrž byla jako drobná zm?na p?esunuta do kolaudace.
Je z?ejmé, že složitý a neprov??ený software bude na jaderné elektrárn? Temelín p?sobit problémy. Fakt, že systém ?ízení dosud nebyl ?ádn? zkolaudován je skandální, protože se jedná o jednu z nejvýznamn?jších zm?n na jaderné elektrárn?. Je také z?ejmé, že opat?ení, která m?la zabránit opakování výpadku kondenzátních ?erpadel a která navrhli odborníci ?EZu bu? nebyla správná, nebo nebyla respektována.
1.blok jaderné elektrárny již není ve fázi test?, p?i níž by snad bylo možné takový výpadek o?ekávat. Ve zkušebním provozu by k poruchám tohoto typu v?bec nem?lo docházet.
Dana Kuchtová, 0603/516 711
Tisková zpráva z 26. 8. 2002
V ?eské republice je i p?es výpadky n?kterých elektráren nadbytek elektrického výkonu, elekt?ina je exportována
Motto:
"Lidé by se nyní m?li snažit šet?it elekt?inou, omezit nadbyte?né spot?eby..."
Jana Matisková, mluv?í ?EPS, Deníky Bohemia, 23. 8. 2002
"Elekt?iny bude málo a nezlevní", "Na podzim hrozí výpadky elekt?iny", "?R hrozí nedostatek elekt?iny"- titulky n?kterých ?lánk? v srpnovém tisku
P?edevším ze strany a. s. ?EPS (p?enosová soustava) se v poslední dob? objevují v tisku informace o tom, že v ?eské republice, vzhledem k výpadku n?kterých zdroj? kv?li povodním, hrozí nedostatek elekt?iny, p?edevším v podzimním a zimním období.
Realita je však jiná. Instalovaný výkon zdroj? vyráb?jících elekt?inu je zhruba 16 300 MW (v?etn? jednoho bloku Temelína). Z provozu jsou nyní vy?azeny vodní, závodní elektrárny a uhelná elektrárna M?lník, celkem o výkonu cca 2 000 MW. Uhelná elektrárna M?lník bude ale zprovozn?na nejpozd?ji v ?íjnu (je dlouhodob? odstavena po havárii turbíny), v?tšina nyní odstavených závodních zdroj? bude na podzim nejspíš v po?ádku.
Na vlastní spot?ebu elektráren, ztráty v sítích atd. je t?eba ode?íst cca 18 % instalovaného výkonu. Zbývající výkon 11 700 MW, který je nyní k dispozici, je stále mnohem vyšší, než jaký je již ?adu let po sob? zapot?ebí pro pokrytí nejvyššího maxima spot?eby v síti v tomto období (pohybuje se kolem 7 až 8 000 MW).
"Je z?ejmé, že vzhledem k vysoušení dom? po povodni a logicky i na podzim a v zim? bude stoupat spot?eba elekt?iny. K pokrytí této spot?eby však stávající výkon ?eských elektráren bude pln? posta?ovat, nebo? již ?adu let po sob? nebylo celoro?ní maximum spot?eby vyšší než 10 600 MW. Dokonce zde bude rezerva okolo 2 000 MW", konstatuje Edvard Sequens ze Sdružení Calla.
?EZ nadbytek elekt?iny ?eší masivním exportem - za první pololetí letošního roku ?EZ vyvezl 7,89 TWh elekt?iny, o 1,1 TWh víc než loni. Podle prohlášení mluv?í ?EPS, dce?iné firmy ?EZu se zdá, že ?EZ up?ednostní nasmlouvané exporty elekt?iny p?ed p?ípadnou pot?ebou v ?eské republice p?i ne?ekaném výpadku zdroj?.
"Dle zákona sice už ?EZ nemá povinnost zajiš?ovat rezervy výkon?, ale situace, kdy by se v ?esku vyhlašovaly regula?ní stupn?, šet?ilo se na vysouše?ích a sou?asn? vyvážela elekt?ina do N?mecka je absurdní a nemorální", ?íká Dana Kuchtová ze Sdružení Jiho?eské matky.
Dana Kuchtová (0603 / 516 711)
Edvard Sequens (0602 / 282 399)
Tisková zpráva z 26. 7. 2002
Stanovisko Jiho?eských matek k návšt?v? ministra Rusnoka na Temelín?
Rétorika ministra Rusnoka je stejná jako ministra Grégra. Svým obdivem k temelínské megalománii potvrdil p?i své dnešní návšt?v? jaderné elektrárny Temelín, že bude krá?et v Grégrových stopách.
Prohlásil doslova: "Temelín je bezesporu unikátní technické dílo....M?l by být p?edm?tem naší hrdosti..."
"Temelín je skute?n? unikátním dílem, je prototypovým za?ízením a jedine?ným experimentem svého druhu. Proto je jeho výstavba i spoušt?ní tak problematické, a proto je podle našeho názoru Temelín také specifickým bezpe?nostním rizikem. Prohlašovat, že by tato sporná stavba m?la být p?edm?tem naší hrdosti, je cynické" ?íká Dana Kuchtová.
"P?jde o kapacitu významnou pro naši spot?ebu produkující elekt?inu za velmi výhodných ekonomických podmínek" tvrdil na Temelín? dále ministr Rusnok.
Temelín nem?že být kapacitou pro naši spot?ebu, protože ?EZ již dnes víc než ?tvrtinu své produkce vyváží. Temelín tento nadbytek elekt?iny jen zvýší a z exportované elekt?iny se budou radovat spot?ebitelé v N?mecku, nikoli v ?echách. Navíc je výroba elekt?iny v Temelín? už dnes dražší než její produkce z uhelných elektráren ?i z jaderné elektrárny Dukovany.
Minist?i pr?myslu pravicových i levicových vlád byli u nás po roce 1989 tradi?ními propagátory jaderné energie. Ministr Rusnok z?ejm? tento stereotyp neporuší. Je z?ejmé, že s nemoderním názorovým d?dictvím vlivného ministra Grégra se bude Sociáln?-demokratická strana potýkat ješt? dlouho.
Dana Kuchtová
Monika Wittingerová
Tisková zpráva z 22. 7. 2002
Otev?ený dopis ministrovi životního prost?edí RNDr. Liborovi Ambrozkovi
Vážený pane minist?e,
Vaše první vyjád?ení k Temelínu ve funkci ministra životního prost?edí je neuvážené a p?edevším nepravdivé.
Vyjád?il jste se v tom smyslu, že jaderná elektrárna Temelín je bezpe?ná, že uleví severním ?echám (budou zav?eny tepelné elektrárny) a že je v podstat? v provozu.
Takovéto argumenty jsme slýchávaly v dobách Dyb?, Dlouhých, Grégr? a ostatních gigantoman?. V žádném p?ípad? jsme neo?ekávaly, že je uslyšíme z úst ministra, který m?l a má k dispozici (mj. i od našeho sdružení) dostatek informací o Temelínu, které dokládají opak toho, že Temelín je bezpe?ný a že zachrání severní ?echy.
Ujiš?ujeme Vás, že vzhledem k sou?asným napjatým vztah?m s našimi sousedy z Rakouska a N?mecka, jste svým výrokem o Temelínu a priori zhoršil výchozí pozici pro další jednání o jaderné elektrárn?. Temelín z?stává pro naše sousedy nadále závažným problémem.
Jaderná elektrárna Temelín má vážné technické nedostatky, na což poukázala nap?. tzv. ?erná kniha vypracovaná v rámci tzv. Melkského procesu, na odstran?ní dvou bezpe?nostních problém? v Temelín? trvá i Evropská unie. Na n?které problémy Temelína poukázal dokonce i SÚJB ve svých zprávách.
V žádném p?ípad? nelze tvrdit, že jaderná elektrárna Temelín je bezpe?ná. Každému je také dnes jasné, že ?EZ v žádném p?ípad? neuzav?e tepelné elektrárny v severních ?echách, protože do jejich odsí?ení investoval velké finan?ní prost?edky. P?ebytek elekt?iny na ?eském trhu se bude po uvedení JETE do provozu exportovat. Upozor?ujeme Vás také na fakt, že JETE není v provozu, ale že I. blok je ve zkušebním provozu a II. blok je ve fázi zkoušek.
Žádáme Vás proto, abyste své výroky o Temelínu ve?ejn? dementoval.
Mgr. Dana Kuchtová
Ing. Monika Wittingerová
|
