Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví

Calla vydala informační list Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví. Reaguje tak na rozhodnutí vlády z prosince 2014, v němž se poprvé od roku 1989 rozhodla zcela zásadně změnit polistopadové směřování v oblasti těžby a zpracování uranu, když přijala plán ministra průmyslu Mládka na zahájení schvalovacího procesu, na jehož konci má být nový uranový důl mezi Brzkovem a Věžnicí na Českomoravské vrchovině. Jedním z argumentů pro toto rozhodnutí bylo zachování pracovních míst ve státním podniku DIAMO a nová pracovní místa v okolí dolu.

Těžba a zpracování uranu může představovat nebezpečí pro zdraví lidí a životní prostředí vyplývající z možného uvolňování radioaktivních látek, chemických sloučenin, těžkých kovů atd. Největšímu riziku jsou vystaveni lidé, kteří se bezprostředně na těžbě a zpracování uranu podílejí, u nichž jsou důsledky poměrně dobře zdokumentovány. Ale zdravotním rizikům mohou být vystaveni i lidé žijící v okolí, kterým byla zatím věnována daleko menší pozornost.

Kromě samotného uranu, mohou nebezpečí představovat i další doprovodné látky a sloučeniny, např. těžké kovy nebo oxid křemičitý. Nejběžnějším důsledkem je rakovina plic, řádově méně časté jsou zhoubné nádory kůže, rakovina hrtanu nebo některé typy leukémie. Studie z Německa prokázaly také vysoké riziko vzniku silikózy plic - velmi závažného zánětlivého onemocnění vedoucího k náhradě plicní tkáně vazivem.

V letech 1991 až 2009 bylo v ČR ohlášeno 1 038 případů profesních nádorových onemocnění, převažoval zhoubný nádor průdušek a plic, přičemž 77 % postižených pracovalo při těžbě nebo úpravě uranové rudy. U profesionálních nádorů plic je přitom v ČR zaznamenán klesající trend, což je spojováno s postupným útlumem těžby uranu a uzavíráním uranových dolů v České republice.

V Česku je těžbou a zpracováním uranu poznamenalo více než 200 lokalit, kde vzniklo přes 46 milionů m3 hald a téměř 600 ha ploch odkališť plných odpadů z těžby. Navíc při loužení uranu v severních Čechách bylo kontaminováno přes 240 milionů m3 podzemních vod nebezpečnými chemikáliemi. Česká republika byla nucena na sanace škod způsobených těžbou a úpravou uranu vynaložit již desítky miliard korun. Jen na odstraňování následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem, se vláda zavázala během následujících třiceti let uhradit 31,3 miliardy korun.

Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví řekl: „O zdravotním stavu obyvatel v okolí závodů na těžbu nebo zpracování uranu nejsou v ČR dostupné vědecké studie. Nicméně je známo, že škodliviny spojené s těžbou uranu mohou představovat zdravotní rizika i pro lidi, kteří nepracují přímo v uranových dolech.“

Edvard Sequens, energetický konzultant z Cally doplnil: „Je potřeba otevřít oči: uranový průmysl, to nejsou jen nová pracovní místa, ale také poškozené zdraví a životní prostředí. Informačním listem se pokoušíme doplnit informace, které se lidé z pozitivně laděných prezentací uranového průmyslu nedozvídají.“

Informační list Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví.

*****

(c) Miroslav Šuta, Centrum pro životní prostředí a zdraví a Edvard Sequens, Temelín.cz  // obrázek: Calla


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo