Jsou informace o podzemním výzkumném pracovišti Bukov natolik problematické, že je Správa úložišť utajuje?

Calla se rozhodla domoci se žalobou zpřístupnění zásadní technicko-ekonomické studie realizace výzkumného programu Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov v bývalých uranových dolech na Vysočině, která měla doložit vhodnost lokality pro výzkumnou činnost pro hlubinné úložiště. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) totiž v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím odmítla studii a oponentní posudky k ní poskytnout a její rozhodnutí o odvolání potvrdil i ředitel SÚRAO [1].

O vypracování požadované studie rozhodla vláda poté, co se vyskytly pochybnosti o smysluplnosti projektu. Geologická stavba v PVP Bukov se totiž výrazně liší od ostatních pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice.  Navíc je v Bukově horninové prostředí velmi komplikované, narušené, takže projekt podzemní laboratoře musel být během krátké doby dvakrát zásadně změněn z důvodu vážných potíží při ražbě.

Otazníky se ale vznáší i nad zákonností vlastního rozhodnutí o stavbě nyní již vyraženého PVP Bukov. Smlouva o dílo, jehož cena se vyšplhala na 107 milionů korun mezi SÚRAO a státním podnikem DIAMO jako dodavatelem, byla podepsána v květnu 2013, aniž o tom rozhodla vláda, která je k tomu kompetentní [2].  V prosinci 2016 pak vláda na návrh exministra průmyslu Mládka rozhodla poskytnout dalších 313 milionů korun z jaderného účtu bez výběrového řízení pro s.p. DIAMO pro zajištění provozu PVP Bukov do roku 2019.

A další položky postupně odčerpávané z jaderného účtu ve prospěch Bukova naskakují. Celkové náklady z veřejných prostředků na vybudování, provoz a výzkum do roku 2030 mají činit ještě cca 1,8 miliardy korun [3].  Poté má být vyražena podzemní laboratoř v místě vybraném pro budoucí úložiště a experimenty opět provedeny v již reálných horninových podmínkách.

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, řekl: „Studie výzkumného programu pro Bukov musí mít třaskavý obsah, když kvůli němu Správa úložišť odhodila masku transparentnosti. Věřím ale, že se s ní jednou veřejnost bude moci seznámit.“

Pavel Doucha, partner advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti s.r.o., doplnil: „Důvody pro neposkytnutí studie, které uvedla Správa úložišť – odkaz na autorský zákon a že jde o pouhou podkladovou informaci pro další rozhodování, jsou účelové a nemají oporu v zákoně. Jsme přesvědčeni, že soud nám dá za pravdu.“

Poznámky:
[1] Rozhodnutí SÚRAO z 24. 7. 2017 o odmítnutí žádosti spolku Calla poskytnout studii podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, rozklad Cally z 8. 8. 2017 a Rozhodnutí ředitele   SÚRAO o rozkladu z 22. 8. 2017 zašleme na vyžádání.

[2] Čerpání prostředků z jaderného účtu na činnost SÚRAO mohlo být podle § 26 odst. 4 tehdy platného atomového zákona činěno výlučně na základě vládou schváleného plánu práce s rozpočtem SÚRAO na příslušný rok. V „Plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2013, tříletý plán a dlouhodobý plán“ nikde není zmínka o PVP Bukov a investicích do něj.  A to ani v jiných letech, poprvé se informace o PVP Bukov objevuje až v Plánu činnosti na rok 2016. Ani v dosud platné vládní „Koncepci nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR“ se s výstavbou a provozem takového podzemního výzkumného pracoviště nepočítalo.

[3] Podrobně viz vládou v lednu 2016 přijatý dokument „Návrh řešení sociálních důsledků uzavírky uranového dolu Rožná v Dolní Rožínce“.

*****
(C) Tisková zpráva Cally - Sdružení pro záchranu prostředí // Obrázek: Matěj Machek