Slabiny uchazečů o výstavbu reaktorů v ČR: Rosatom
Čtvrtek, 02 Listopad 2017 00:00

Emeritní profesor Stephen Thomas (University of Greenwich, Velká Británie) ve své analýze "Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR" přináší unikátní přehled stavu aktuálně rozestavěných jaderných elektráren po světě se zaměřením na technologie, o kterých se uvažuje pro nový jaderný zdroj v Dukovanech a v Temelíně.  Postupně Vám jednotlivé potenciální dodavatele představíme. Vedle čínské CGN, jihokorejské KEPCO, japonsko-francouzského konsocia Atmea SAS a amerického Westinghouse se velmi snaží porosadit ruský Rosatom.

 

Historie

V roce 2005 byly všechny složky ruského jaderného průmyslu sloučeny v jednu novou společnost, která se od roku 2007 jmenuje Rosatom. O tom, že tuto operaci osobně zaštítil prezident Vladimir Putin, svědčí skutečnost, že do čela společnosti jmenoval svého klíčového spojence Sergeje Kirijenka, třebaže do té doby v jaderném průmyslu nepracoval.

V roce 2006 představil Rosatom koncept tlakovodního reaktoru AES-2006, u kterého deklaruje splnění požadavků na reaktory generace III+ včetně záchytu taveniny pro případ tavení aktivní zóny, pasivní bezpečnosti a odolnosti proti pádu letadla. Vzápětí byly čtyři reaktory tohoto typu objednány pro ruské elektrárny s očekáváním, že další objednávky budou v Rusku přibývat tempem tří kusů za rok. Oproti těmto předpokladům byl do roku 2017 pro ruský trh objednán jen jeden další reaktor AES-2006 (a dva reaktory staršího typu) a to pro elektrárnu v kaliningradské enklávě u Baltského moře. Jeho výstavba byla zastavena rok po svém zahájení v důsledku zhoršení vyhlídek na možný vývoz elektřiny a obnovení výstavby se neplánuje. V současné době Rosatom očekává z domácího trhu osm objednávek do roku 2025. Není ovšem jisté, kolik z nich bude nakonec předloženo.

Podobně jako u předchozích typů vypracovaly konstrukční kanceláře Rosatomu v Moskvě a Sankt Petěrburgu každá svou verzi reaktoru AES-2006. Rozdíly nejsou zanedbatelné. Moskevská kancelář, jejímž předchozím produktem byl reaktor AES-92, využila pro svoji verzi AES-2006 konstrukci reaktoru V-392M. Kancelář v Sankt Petěrburgu, která projektovala reaktor AES-91, využila pro svoji verzi AES-2006 konstrukci reaktoru V-491. V roce 2010 oznámil Rosatom, že moskevská kancelář připravila nový koncept s názvem VVER-TOI, který by měl v nabídkách nahradit AES-2006. V případě VVER-TOI slibuje Rosatom snížení nákladů o 20 % a dobu výstavby 40 měsíců. Rosatom deklaruje, že objednávky na tento typ by mohl začít přijímat během dvou let, ale žádná konkrétní se zatím nerýsuje.

Ve zrušeném tendru na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Temelín v České republice nabízel Rosatom speciální verzi reaktoru pro české podmínky s názvem MIR 1200. Šlo o verzi AES-2006 kanceláře v Sankt Petěrburgu upravenou dceřinými společnostmi Rosatomu – Atomstrojexportem, Gidropressem a Škodou JS. Rosatom deklaroval, že MIR 1200 plní specifika českého tendru, která jsou postavena na evropských požadavcích, ale v některých ohledech představují vyšší nároky.  Nakolik významné jsou rozdíly mezi MIR 1200 a standardním AES-2006 ve verzi kanceláře v Sankt Petěrburgu, nelze z otevřených zdrojů zjistit.

Rosatom získal mezi lety 2010 a 2017 řadu zahraničních zakázek na výstavbu reaktoru AES-2006. Celkem jde o 25 bloků v Bělorusku, Indii, Turecku, Bangladéši, Vietnamu, Finsku, Maďarsku a Egyptě. Tyto zakázky se přiřadily k zahraničním projektům využívajícím starší typy reaktorů (šest bloků AES-91 a AES-92 v Číně, Íránu a Jordánsku). Výstavba však byla dosud zahájena pouze v případě dvou reaktorů, a to po jednom v Číně a Bělorusku. Projekt ve Vietnamu byl zrušen a nejistá je budoucnost projektu v Jordánsku. Klíčovým faktorem úspěchu při získávání uvedených zakázek jsou přísliby Rosatomu, že dokáže zohlednit lokální požadavky.  Náklady na zahraniční projekty Rosatomu jsou v přepočtu na jednotku instalovaného výkonu podobné jako u reaktorů EPR a AP1000 (viz Tabulka 1).

Reálné možnosti dodavatelského řetězce Rosatomu splnit požadavky vysokého počtu projektů se posuzují obtížně. Pochybnosti vzbuzuje fakt, že v minulých deseti letech Rosatom zahájil výstavbu deseti reaktorů, ale realizace rozjednaných zakázek by vyžadovala zahájení výstavby u pěti reaktorů ročně. Důležité poznatky o kvalitě exportních projektů Rosatomu bude možné získat ve Finsku při přípravě výstavby reaktoru Hanhikivi (AES-2006 konstrukční kanceláře v Sankt Petěrburgu). Zahájení výstavby je plánováno na rok 2018. Finský jaderný dozor STUK, který patří k respektovaným transparentním úřadům, prověřuje závody Rosatomu, zda jsou schopny plnit požadované standardy.

V roce 2015 provedli pracovníci STUK inspekci ve třech závodech Rosatomu: OKB Gidropress (závod specializovaný na konstrukci primárního okruhu), RAOS (dodavatel reaktoru) a Atomprojekt (provádí hlavní konstrukční práce u reaktoru). Zpráva inspektorů STUK konstatuje nález nedostatků ve všech třech závodech, zejména v personálním zajištění a v nízkém počtu expertů. V případě závodu RAOS finští inspektoři podotýkají, že stále shledávají problémy v systému řízení, třebaže vedení již před rokem přislíbilo jejich nápravu. V roce 2017 STUK uvedl, že postup budování týmů projektového managementu je pomalejší, než se očekávalo, což způsobilo zpoždění předložení harmonogramu výstavby reaktoru Hanhikivi o devět měsíců [Nuclear Intelligence Weekly ‘Finland: Dearth of Qualified Personnel Stalls Hanhikivi’, 24. února 2017, strana 6].  Důvodem je nedostatek kapacity na straně Rosatomu.

Tabulka 1 - Poslední odhady nákladů na vývozní projekty reaktoru AES-2006

Země

Projekt

Odhad nákladů na jeden reaktor (miliardy USD)

Datum odhadu

Indie

Kodankulam 3, 4

3

10/16

Turecko

Akkuyu 1-4

5,5

10/14

Egypt

Dabaa

6,5

5/16

Bangladéš

Rooppur 1, 2

6,6

12/15

Maďarsko

Paks

6,7 (€6.25)

6/14

Finsko

Hanhikivi

7-7.5 (€6.5-7)

8/15

Vietnam

Ninh Thuan 1, 2

9

10/16

Zdroje:
Indie: http://www.thehindu.com/news/national/modi-putin-to-inaugurate-kknpps-unit-3-4-civil-works/article9218690.ece
Vietnam: http://www.dw.com/en/vietnam-ditches-nuclear-power-plans/a-36338419
Finsko: http://www.fennovoima.fi/uutiset/uutiset/vastaus-greenpeacen-avoimeen-kirjeeseen
Bangladéš: Nucleonics Week ‘Bangladesh, Russia initial contract for construction of Rooppur’, 17. prosince 2015
Turecko: http://www.hurriyetdailynews.com/construction-of-first-turkeys-nuclear-plant-to-begin-next-spring-in-akkuyu.aspx?PageID=238&NID=72824&NewsCatID=348
Egypt: Rusdata ‘Moscow, Cairo to ink $26bn nuclear plant construction deal in Q1 2016’, 30. prosince 2015
Maďarsko: Nucleonics Week ‘Hungary approves Eur10 billion Russian funding for new Paks units’, 26. června 2014

 

Dosavadní zkušenosti

Čtyři reaktory AES-2006 stavěné v Rusku mají průměrnou dobu výstavby kolem devíti let – viz Tabulka 2. O důvodech zpoždění oproti původnímu harmonogramu není dostatek informací. Ruská auditorská komora ve zprávě z ledna 2015 zdůvodňuje zpoždění nedostatkem financí [Nuclear Intelligence Weekly ‘Auditor Report Illuminates Rosatom’s Financial Challenges’, 23. ledna 2015].  Existují jen kusé informace o nedostatečné kvalitě práce, použitých materiálů a korupci při sjednávání dodávek. Například v červenci 2011 se zbortila ocelová výztuž před betonováním stěny kontejnmentu na staveništi elektrárny Leningrad. Ocelové konstrukce o hmotnosti 1 200 tun musely být rozebrány, aby bylo možné výztuž opětovně smontovat.  V únoru 2012 obvinila federální prokuratura dceřinou společnost Rosatomu ZiO Podolsk, která je dodavatelem bloků Leningrad 2 a Novovoroněž 2, z levného nákupu nekvalitních surovin a jejich následného účtování za vyšší cenu.

V červenci 2016 během manipulace s tlakovou nádobou reaktoru v běloruské elektrárně Ostrovec došlo k jejímu uvolnění a pádu z výšky čtyř metrů. Rosatom sice deklaroval, že tlaková nádoba nebyla poškozena, ale přistoupil na její výměnu [Nucleonics Week ‘Rosatom says Belarus vessel undamaged in incident’, 11. srpna 2016].  Dokončení elektrárny je zpožděno nejméně o jeden rok.

Zkušenosti s provozem bloku Novovoroněž 2-1 od října 2016, kdy dosáhl plného výkonu, nevzbuzují velký optimismus, neboť již došlo ke dvěma závažným výpadkům. Po dvou týdnech provozu na plný výkon došlo k poruše statoru generátoru, který musel být vyměněn. K poruše došlo v nejaderné části bloku, ale rozhodně nebyla banální. Vyměňovaný stator patří k největším součástem celého bloku, váží 454 tun. Dva měsíce po dokončení opravy došlo k poruše jednoho ze čtyř oběhových čerpadel, což si vyžádalo snížení výkonu bloku na 60 % projektované hodnoty po dobu oprav [Nuclear Intelligence Weekly ‘Russia’s Newest PWR Grapples With Large Equipment Failures’, 14. července 2017].  Zkušenosti s technickými problémy v prvních měsících po spuštění odpovídají podobné praxi v případě reaktoru Kudankulam 1 v Indii dodaného Rosatomem. V prvních dvou letech kompletního komerčního provozu (2015 a 2016) dosáhl reaktor ročního využití na úrovni 40 a 71 %.

Tabulka 2 - Dosavadní zkušenosti s výstavbou reaktoru AES-2006

Název bloku

Začátek výstavby

Původní termín dokončení

Aktuální termín dokončení

Leningrad 2-1

10/2008

2013

2018

Leningrad 2-2

4/2010

2015

2020

Novovoroněž 2-1

6/2008

2013

1/17

Novovoroněž 2-2

7/2009

2014

2019

Ostrovec 1

11/2013

2018 [zdroj]

2019

Ostrovec 2

4/2014

2020

2021

Zdroj: Nuclear Intelligence Weekly 'Fast-Tracking Newbuild With First Concrete Pour’, 8. listopadu 2013

 

Vládní podpora

Klíčovou otázkou všech exportních zakázek Rosatomu je možnost Ruské federace zajistit financování projektu a dostatečnou kapacitu dodavatelského řetězce do té míry, aby bylo možné významnou část odsouhlasených projektů skutečně postavit. Součástí všech objednávek je, aby značnou část financí zajistily ruské zdroje.
Model financování je pro většinu projektů podobný, pro výstavbu bloků v Bangladéši, Maďarsku, Egyptě a Bělorusku jej shrnuje Tabulka 3. Model je postaven na ruské půjčce ve výši 5 až 6 miliard dolarů na jeden reaktor, která má pokrýt 80 % očekávaných nákladů. Splácení půjčky začne deset let po uzavření smlouvy bez ohledu na to, zda bude reaktor v provozu.

V případě, že by všechny reaktory, jejichž objednávky má Rosatom rozjednané, měly podobné náklady, muselo by Rusko uvolnit na jejich financování více než 150 miliard eur během příštích deseti let. Nízká cena ropy a mezinárodní sankce kvůli anexi Krymu ovšem ruskou ekonomiku značně oslabují. Například ruská státní rozvojová banka Vněšekonombank (VEB), která byla vybrána pro poskytnutí úvěru na projekt v maďarském Paksi a již půjčila peníze na běloruský Ostrovec, se v prosinci 2015 dostala do finančních potíží, které si vyžádaly záchranný balík ve výši 16 miliard dolarů [Channel News Asia ‘Putin removes head of VEB state development bank as crisis bites’, 18. února 2016].  Existují rovněž pochybnosti o podmínkách ruských úvěrů, které se v budoucnu mohou ukázat jako problematické.  Například Maďarsko začne splácet půjčku na reaktor v Paksi v roce 2026 bez ohledu na to, zda již bude první reaktor dokončen.

V případě projektů připravovaných v Turecku, Finsku a Jordánsku se smlouvy poněkud liší, neboť Rosatom a jeho partneři jsou jejich částečnými vlastníky. V Turecku byla uzavřena smlouva o fixní výkupní ceně elektřiny na úrovni 123,5 USD/MWh s tím, že Rosatom bude vlastnit 51 % projektu a turečtí investoři pokryjí 49 %. V roce 2014 byl zveřejněn odhad, že z předpokládaných nákladů stavby ve výši 22 miliard USD pokryje 4 miliardy ruský státní rozpočet a 50 až 70 % připadne na ruské a turecké investory [Nucleonics Week ‘Turkey‘s Akkuyu nuclear project affected by ruble fall: minister’, 29. ledna 2015].  Hledání tureckých investorů je jednou z hlavních příčin šestiletého odkladu zahájení výstavby oproti původnímu plánu. Místo roku 2012 se dnes počítá s rokem 2018.

Ve finském projektu vlastní Rosatom podíl 34 %, zbytek pokrývají finské subjekty. Podíl Rosatomu na investici ve výši 2,4 miliardy USD pokryje ruský suverénní fond s názvem National Welfare Fund [Nucleonics Week ‘Hanhikivi funding not affected by economic crisis: Rosatom exec’, 4. června 2015].  Hlavní investor projektu, kterým je společnost Fennovoima, odhadoval v roce 2014 náklady projektu na 4 až 6 miliard eur [Nucleonics Week ‘Fennovoima signs agreements with Rosatom for reactor, investment’, 2. ledna 2014],  ale v roce 2015 byl odhad navýšen na 6,5 až 7 miliard eur.  Také v tomto případě bylo obtížné najít finské investory, někteří z nich pak pravděpodobně od projektu ustoupí ještě před zahájením stavebních prací.

Plán jordánského projektu počítá s podobným modelem BOO (Build-Own-Operate) jako v Turecku. Podíl Rosatomu by přitom činil 49 %, zbytek připadne jordánské vládě. Jordánský projekt se ovšem potýká s nedostatkem investičních prostředků a o jeho uskutečnění panují v roce 2017 vážné pochybnosti.

Tabulka 3 - Údaje o financování exportních projektů Rosatomu

Země/projekt

Rok uzavření smlouvy

Výše půjčky na jeden reaktor (miliardy USD)

Úroková sazba (%)

Začátek splácení

Doba splácení (roky)

Bělorusko/Ostrovec

2013

5

Není známa

Není znám

25

Bangladéš/Rooppur

2016

5,7

Libor+1,5

2026

28

Maďarsko/Paks

2014

5

3,95

2026

21

Egypt

2016

6,25

3,0

2029

22

Zdroje:
Bělorusko: Nucleonics Week ‘Russia and Belarus to speed up Ostrovets plant construction’, 7. února 2013
Bangladéš: Nucleonics Week ‘Bangladesh, Russia initial contract for construction of Rooppur’, 17. prosince 2015
Maďarsko: Nucleonics Week ‘Hungary approves Eur10 billion Russian funding for new Paks units’, 26. června 2014
Egypt: The News ‘Russia to lend Egypt $25 billion for nuclear power plant’, 20. května 2016
http://www.thenews.com.pk/print/121204-Russia-to-lend-Egypt-25-billion-for-nuclear-power-plant#

 

Stáhněte si kompletní studii "Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR" v pdf.

*****

(c) Stephen Thomas, Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR, září 2017, přeložil Karel Polanecký //  Foto: Wikimedia Commons a archiv Cally

 
 

Vyhledávání

Odkazy

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner