Letošní léto svými rekordními teplotami potrápilo také energetické zdroje. Změna klimatu přinese v budoucnu více extrémně horkých letních dnů a negativních dopadů především na klasické velké elektrárny může přibývat. Řešením jsou obnovitelné zdroje. Nejen proto, že mohou zmírnit emise způsobující změnu podnebí, ale také nevyžadují chlazení a fungují více lokálně.

Česká vláda v červnu přijala akční plán, který má zemi přivést k výstavbě až čtyř nových reaktorů – nejprve v Dukovanech a pak v Temelíně. Rozhodnutí vlády však není vyústěním politické debaty s racionálními argumenty, ale dlouhodobé eroze odpovědného vládnutí. Česko tak může sloužit jako poměrně přesný příklad, jak určitě o budoucnosti energetických zdrojů nerozhodovat.

Když se řekne Francie a energetika, většina z nás si vybaví jaderné elektrárny. V posledních letech se však začíná pozvolna měnit i energetika v zemi, kde doposud převažovala víra v atom.

Na podzim se v Evropě objevily dvě zprávy, které znamenají malou revoluci v myšlení evropských energetických stratégů: Francie začíná (mírně) ustupovat od jádra a Evropská komise zveřejnila studii, podle které obnovitelné zdroje mohou konkurovat klasickým.

Nejistá politická situace ve světě by měla zvýšit zájem politiků o posilování energetické soběstačnosti. Řešení však nejsou další reaktory v Temelíně, ale využití stále dostupnějších obnovitelných zdrojů. Jenže kvůli nerozhodnosti vládních představitelů musí zájemci o šetrnou energetiku čekat na lepší politické klima.

Prezident Světové banky Jim Yong Kim i generální tajemník OSN Pan Ki-mun spolu s vládami, dalšími mezinárodními agenturami a byznysem hledají cesty a prostředky pro zvýšení přístupu k energii pro všechny. Stále nižší cena moderních technologií šetrných zdrojů otvírá široký prostor pro zlepšení kvality života v méně rozvinutých státech.

Portugalská energetika běžela v prvním čtvrtletí loňského roku až ze dvou třetin z dodávek obnovitelné energie a síť přitom nezaznamenala žádné problémy a výpadky. Portugalská ekonomika se v posledních letech potácela nad hranicí bankrotu. Potíže s hospodářstvím tak odvrátily pozornost od stabilního a dlouhodobého růstu místních obnovitelných zdrojů. Přímořský jihoevropský stát má pochopitelně lepší podmínky pro využití vodních a větrných zdrojů než Česká republika, přesto však stojí za pozornost tamní orientace na obnovitelné zdroje v kombinaci s investicemi do posílení moderní elektrizační soustavy. Tento rok vystoupilo Portugalsko ze záchranného programu EU a tak bude moci zvedající se stát udělat další krok v šetrné energetice.

Evropští lídři na konci minulého týdne jednali o budoucí podobě energetiky do roku 2030. Vedle klimatické a energetické politiky byla tématem i závislost EU na importu plynu a ropy z nevyzpytatelného Ruska. Česká vláda se moderním cílům ve snižování emisí a dalšímu růstu zdrojů brání. Premiér Sobotka by si proto měl přečíst programové prohlášení své vlády staré sotva pár měsíců. Nová vláda v něm totiž slíbila řadu kroků, které zvýší energetickou soběstačnost a povedou Česko k prosperitě ekologicky orientovaným hospodářstvím.

Rusnokovi ministři navrhli na mimořádném jednání vlády prodloužení takzvané solární daně. Návrh bezprecedentním způsobem poruší závazky garantované legislativou, je v rozporu s nálezem Ústavního soudu a může mít i dopad na další investice v Česku. Co může následovat?

Dnes se už ani samotný ČEZ nestydí přiznat, že další reaktory postaví jen, když mu to zaplatíme. Několikasetmiliardový projekt však postrádá veřejnou kontrolu a mantinely pro lobbing. Temelínský tendr je v takové situaci zátěžovým testem pro českou politickou scénu.