Je koncept české energetiky negující nejnovější trendy zárukou přijatelné budoucnosti? Máme u nás výjimečné podmínky, nesvítí, nefouká a neroste? A nebo leží problém jinde?
Vážený pan ministr Doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Vážený pane ministře,
obracím se na Vás ve věci energetické koncepce České republiky, protože postrádám v české energetické diskuzi prostor pro řešení s vysokou penetrací obnovitelných zdrojů energie (100 %).
Myšlenka úplného zásobování obnovitelnou energií není ani ojedinělá, neodborná či nerealistická, jak se někdy prezentuje. V teoretické rovině existuje mnoho národních a světových scénářů, které byly vytvořeny kredibilitními organizacemi, jako například již starší 100 % renewable elektricity. A road map to 2050 for Europe and North Africa na níž se podíleli PricewaterhouseCoopers, Potsdam Institute for Climate Impact Research, International Institute for Applied Systems Analysis a European Climate Forum (2010), nebo ve stejném roce studie kalifornských profesorů Jacobsona a Delucchiho za Stanfordu, resp. Davisu. Jeden z posledních scénářů (2019) World Energy Council předkládá různé systémové přístupy k úplnému zásobování obnovitelnou energií. Vedle zmíněných byla publikována celá řada dalších 100% scénářů, například studie UBA pro Německo či 100% Renewable Energy Autonomy in Action nebo 65 % OZE do roku 2030 pro Německo.
Ćlánek z Renewable and Sustainable Energy Reviews hodnotí celkem 45 studií 100% zásobování elektřinou (z nichž některé obsahují více scénářů) z hlediska flexibility a ceny energie. Bylo konstatováno, že existují různé způsoby zajištění flexibility, jako důležité systémové komponenty. Bylo zjištěno, že odhady budoucích cen se rovněž liší; 3 ze 4 scénářů vidí cenu vyšší ve srovnání se soudobým systémem, čtvrtina stejnou a uvádí, že při započtení externalit by cena byla naopak nižší.
Pět zemí EU - Lucembursko, Rakousko, Irsko, Litva a Španělsko již anotovalo zájem o úplné zásobování obnovitelnou elektřinou do roku 2050.
Za jedny z nejnovějších a komplexních považujeme scénáře profesora Christiana Breyera z finské technické univerzity v Lappeenranta. Se svým týmem pracuje již řadu let na návrzích 100% obnovitelného energetického systému. Před rokem a půl EUROSOLAR.cz vyjednal s prof. Breyerem podmínky pro vytvoření scénáře pro úplné obnovitelné zásobování České republiky obnovitelnou energií.
Univerzita Lappeenranta již vytvořila několik scénářů pro různé země a regiony, rovněž lokální scénáře, týkající se Finska, Ukrajiny a Turecka, ale i scénáře pro Evropu a celý svět. Je v nich zahrnut návrh kombinace konkrétního množství a typů obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa, krátkodobé a dlouhodobé akumulátory a doplnění sítí). Jejich propojení je koncipováno tak, aby energetický komplex byl schopný nepřetržitě pokrývat aktuální energetickou spotřebu ve všech segmentech spotřeby - v elektřině, teple a mobilitě.
Model pro Českou republiku bude zpracován jako ostrovní model a navrhuje, aby se elektřina v ČR získávala ze stacionární, resp. jednoose naváděné fotovoltaiky stojící na nevyužité půdě, brownfieldech, ve velké míře integrované do staveb a dopravní infrastruktury, či plovoucí na vodních hladinách; dále z větrné energie z malých větrných elektráren se svislou osou rotace či velkých elektráren s horizontální osou rotace, případně „airborne“ větrných elektráren a dále z kogeneračně z odpadní biomasy v bioplynových generátorech nebo kotlích na biomasu.
Teplo bude zajištěno z kogenerace, tepelných čerpadel, solárně termických zařízení, případně z geotermie.
Mobilita bude zajištěna elektrickými auty, resp. syntetickým palivem vyrobeným z obnovitelně generované elektřiny, oxidu uhličitého nefosilního původu a vody, především se uvažuje metanol nebo dimetylether.
Program obsahuje simulační průběhy založené na reálné spotřebě, rovněž pro období a měsíce s nejvyšší spotřebou a nízkým slunečním osvitem a ekonomickou bilanci úplného zásobování obnovitelnou energií. Pro analogické země a celý svět vycházejí konečné ceny (LCOE) pro rok 2050 nižší, než současné ceny fosilně jaderného systému (52 vs. 70 €/MWh).
Pro rámcově zpracovaný společný model České a Slovenské republiky vychází u elektřiny přibližně 43 % ze slunce, 29 % z větru a 18 % z biomasy.
Jakkoliv jsou teoretické studie zajímavé, jsou praktické realizace v adekvátních klimatických podmínkách mnohem důležitější. Nebylo by korektní srovnávat Českou republiku se zeměmi či regiony s lepšími podmínkami pro implementaci obnovitelné energie jako například Šlesvik -Holštýnskem, Norskem, Islandem či Kostarikou. Reálné příklady úplného zásobování obnovitelnou elektřinou (energií) ve střední Evropě jsou uvedeny zde. Žádná z uvedených lokalit není vzdálena od hranic ČR více než 350 km.
Velmi často se uvádí, a tím se obhajuje fosilně jaderná energetická koncepce státu, že u nás nemáme podmínky.
Bizardně působí taková proklamace v kontextu projektu autarkního vícebytového domu ve švédském Vårgårda, realizovaného dánsko - švédským partnerstvím firem Better Energy a Nilsson Energy. Tato stavba leží ve Skandinávii asi 1000 km na sever od Prahy a je zásobována teplem a elektřinou pouze z fotovoltaiky na vlastní střeše s tím, že přebytečná elektrická energie se ukládá do vodíku a z něj se v palivovém článku vytváří teplo a elektřina. Jak je možné tvrdit, že ve střední Evropě sluneční podmínky nejsou, zatímco tisíc kilometrů severněji, ve Skandinávii, sluneční podmínky jsou, při použití adekvátních technologií, dostačující zásobovat celoročně velký obytný dům?
Špinavé, ale drahé
Ekonomové londýnského think tanku Carbon Tracker analyzovali využití všech 542 uhelných elektráren v EU a došli k závěru, že ztráty 79 % zařízení v EU by mohly stát operátory do konce roku celkem 6,6 miliardy euro.
Podle Carbon Tracker budou německé elektrárny na černé uhlí a lignit nuceny za rok 2019 odepsat ztráty ve výši 1,9 miliardy eur. Podle Carbon Tracker čelí pouze RWE do konce roku ztrátám 975 milionů euro, což je šest procent její hodnoty na akciovém trhu. Uniper může ztratit až 399 milionů eur, Steag 103 milionů a EnBW 67 milionů.
Důvodem klesající ziskovosti uhelných elektráren je cena obnovitelné energie. Provozovatelé by navíc museli od roku 2021 nákladně modernizovat uhelné elektrárny, aby splnily přísnější normy EU v oblasti čistého ovzduší. Rostou rovněž ceny CO2. Bez masivních dotací nebude uhelný průmysl podle studie schopen dlouhodobě obstát v konkurenci. Při zachování výroby elektřiny z uhlí by Česká republika doplatila okolo 2 miliard euro.
Těmto ztrátám by se dalo předejít masivní výstavbou obnovitelných zdrojů energie.
Uhlí není jediné drahé, podle každoročních studií banky Lazard specializované na poradenství a finanční managament velkých světových energetických firem leží v posledních letech LCOE nových větrných a slunečních generátorů v rozmezí mezních nákladů existujících uhelných a jaderných elektráren.
V USA bylo v posledních 5 letech, právě kvůli vysokým mezním nákladům a nízkým cenám obnovitelně generované elektřiny, uzavřeno 5 jaderných elektráren s roční výrobou 38 TWh a v následujících 5 letech se plánuje uzavření 9 jaderných elektráren s výrobou 90 TWh. Z finančních důvodů byla zastavena stavba dvou reaktorů AP 1000 elektrárny Virgil C. Summer a Duke Energy zrušil plány na výstavbu nových jaderných elektráren v Jižní Karolíně a na Floridě.
Vážený pane ministře, Váš nedávný článek v Právu (26.10.t.r.) proti sobě staví uhelnou a jadernou energii; staví proti sobě drahou a špinavou proti drahé a potenciálně problematické energii. Proč neuvažujete energii levnější, decentralizovanou a čistší?
V úctě
Milan Smrž
Milan Smrž
Autor je chemik, vynálezce a publicista a autor desítek původních sdělení, vědeckých článků a patentů. Působil jako asistent na Katedře energetiky VŠCHT Praha. Od roku 2000 je předsedou národní sekce a 2003 byl zvolen viceprezidentem evropské asociace EUROSOLAR pro obnovitelnou energii. Vedle toho se věnuje přímé ekologické výchově a projektové i fyzické realizaci energetických projektů v rámci oficiální české rozvojové spolupráce v Zambii. Vede sekci energetiky ve skupině udržitelných technologií.
