S jádrem nesouhlasíme, ale dáme se uplatit
Otázky v referendu o stavbě trvalého úložiště jaderného odpadu ve Slavěticích u Dukovan byly položeny šalamounsky. Výsledek naznačil, že místní jsou sice proti úložišti, ale dovedou si představit, že je zahojí kompenzace.
„S jádrem nesouhlasíme, ale dáme se uplatit“. To je poselství nedělního referenda o výstavbě nové jaderné elektrárny Dukovany a trvalého úložiště jaderného odpadu v katastru obce Slavětice.
Referendum proběhlo v neděli 10. dubna 2016 ve Slavěticích, ležících asi dva a půl kilometru, severozápadně od jaderné elektrárny Dukovany.
První otázka zněla: „Souhlasíte se stavbou trvalého úložiště jaderného odpadu a nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany na k. ú. Slavětic, nebo v bezprostřední blízkosti obce (k. ú. zaniklých obcí), bez připomínek?“ Na tuto otázku odpověděli občané Slavětic jednoznačně – 90,7 procenta (136 občanů) bylo proti výstavbě elektrárny a jaderného úložiště, 7,3 procenta (11 občanů) výstavbu podpořilo a 2 procenta (tři občané) se hlasování zdrželi. Kdybychom zůstali u této otázky, vítězství zdravého rozumu by bylo jednoznačné.
Jaderná energetika je stále dražší, což dosvědčuje stálý nárůst (cca trojnásobný) původně ohlášené ceny budované finské elektrárny Olkiluoto (ve francouzském Flamaville je tomu podobně) spojený se stále se prodlužujícím datem připojení k síti. Vypovídá o tom i rozhodnutí Evropské komise udělit výjimku pro státní dotace plánované britské elektrárně Hikley Point C. Kdyby se jednalo o výhodnou výrobní cenu, proč by byla taková finanční pomoc povolena, když vlastně porušuje evropské právo? Trojnásobná cena ve Finsku, které je známo velmi nízkou mírou vnímání korupce, může být v reálných podmínkách České republiky výrazně zvýšena.
Studie zveřejněná koncem roku 2014 německým Fórem pro sociálně ekologické tržní hospodářství uvádí, že výrobní cena fotovoltaické elektřiny a jaderně generované elektřiny z nově vybudovaných zdrojů jsou v podstatě stejné. Je zřetelné, že dosavadní cenový trend bude ještě pokračovat. Obnovitelná elektřina bude stále levnější a jaderná stále dražší.
Cena ovšem není jedinou spornou otázkou. Palčivým problémem je i dosavadní neexistence trvalého úložiště jaderného odpadu na celém světě po šedesáti letech provozu jaderných reaktorů a další jaderné technologie. Budovalo se v Yucca Mountain v USA, ale Obama stavbu kvůli zemětřesení v oblasti zastavil. Další se má budovat ve Finsku.
Radioaktivní materiál je skladován v některých lokalitách, například v Asse v Německu, za dlouho kritizovaných podmínek, v posledních letech byl v úložišti zaznamenán únik silné radioaktivity s nebezpečím kontaminace okolí.
Podle renomovaných studií vedených německými statistiky bylo zjištěno, že v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren i úložišť se rodí méně dívek. Rozdíl není veliký, ale byl zjištěn v okolí jaderných elektráren v různých evropských i zámořských zemích.
Je tedy zřejmé, že senzitivita dívčího embrya vůči radioaktivitě je vyšší než u chlapců. Nemůžeme ale zaručit, že ty dívky, ale i chlapci, kteří se narodí v podmínkách okolí jaderné elektrárny, nebudou geneticky poškozeni. Radiační poškození se projevuje především v dalších generacích.
V neposlední řadě v současné době stále více hrozí nebezpečí teroristického útoku, ať už za použití velmi sofistikovaných a účinných zbraní nebo válečného konfliktu. V případě nejzávažnějšího poškození reaktoru by to znamenalo principiální ohrožení dalšího života ve velikých oblastech Evropy.
Všechny tyto aspekty byly ale negovány výsledkem další otázky místního referenda. Druhá otázka totiž zněla: „Souhlasíte se stavbou nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany na k.ú. Slavětic, nebo v bezprostřední blízkosti obce (k.ú. zaniklých obcí), v případě že Vláda ČR bude dostatečně kompenzovat zhoršení životních podmínek občanů Slavětic?“ Na ni již občané odpověděli jinak: Ano odpovědělo 59,3 procenta (89 občanů), zatímco 40 procent (60 občanů) nesouhlasilo s výstavbou nové jaderné elektrárny ani za podmínek kompenzace (uplácení) a 0,6 procenta (jeden občan) se hlasování zdržel.
Otázky byly položeny záludně, s předpokladem pravděpodobných odpovědí. Po první, která odrážela nechuť a obavy před jádrem, následovala druhá, která přinášela řešení ve formě nejasně specifikované finanční dotace.
Souhlas s výstavbou jaderné elektrárny a úložiště ale nebyl takový, jak patrně protagonisté jádra očekávali, když před referendem prohlašovali „tady jsou pro jádro všichni“. Účast v referendu byla na české poměry neobvykle vysoká: Z 194 voličů se účastnilo 152, tedy 78,3 procenta.
Okolí jaderné elektrárny je ale mnohem širší, než jenom sousední Slavětice. Při úniku radioaktivity by nebyli postiženi jenom bezprostřední sousedé, ale mnohem širší okolí – to by záleželo na množství uniklé radioaktivity a klimatických podmínkách. Občané okolních obcí se bohužel k otázce výstavby nové jaderné elektrárny nevyjadřovali, neboť zřejmě podlehli šálivému pocitu bezpečí.
Je velmi dobře, že se takové referendum konalo, je dobře, že se občané začínají zajímat o to, co se děje v jejich okolí. Možná, že to je začátek východního prozření a pochopení prosté skutečnosti, že „jaderná energie má jediné místo - v technickém muzeu“, abych citoval nestora obnovitelné energetiky, německého politika Hermann Scheera.
Psáno pro Deník referendum.
