Přetahovaná: Dukovany versus Temelín

Starostové obcí a měst v okolí jaderné elektrárny Temelín neskrývají zklamání nad zrušením tendru na stavbu  nových reaktorů v Temelíně. Hodlají proto založit spolek, který by účinněji prosazoval jejich zájem o rozšíření Temelína a také se chtějí zaměřit na prosazení kompenzací pro obce v okolí elektrárny do legislativy.

Podobné uskupení se stejným cílem již mají obce a města v okolí jaderné elektrárny Dukovany. Jmenuje se Energetické Třebíčsko. Jeho předsedou je bývalý starosta Dukovan a bývalý senátor Vítězslav Jonáš. Sdružení lobbuje za prodloužení životnosti elektrárny Dukovany a za to, aby nový jaderný zdroj vznikl právě v Dukovanech. V tom jej podporují mnozí komunální a krajští politici včetně hejtmana kraje Vysočina. Vedou je k tomu obavy ze sociálně-ekonomického kolapsu regionu, pokud by se zde nadále jaderný průmysl nerozvíjel.

Za pozornost stojí názor, který pan Jonáš zastával zhruba před deseti lety.  Ještě jako starosta Dukovan  v tiskové zprávě vydané při zahájení semináře  na téma  vlivu dlouhodobého provozu jaderných zařízení na rozvoj regionu pořádaném sdružením Jihočeské matky v červenci 2003  k problematice zaměstnanosti a rozvoje podnikání uvedl: „Při cestách po Evropě jsem zjistil, že všechny obce v blízkosti jaderných zařízení se potýkají  s problémem nezaměstnanosti. Jaderná energetika v dlouhodobém časovém horizontu ovlivňuje zaměstnanost negativně. Při výstavbě JE dochází k velkému nárůstu zaměstnanosti, ale k útlumu jiných podnikatelských aktivit. Po dokončení výstavby JEDU vzrostla míra nezaměstnanosti v okrese na 14 %.“

Jak to tedy je? Pomáhá nebo nepomáhá elektrárna Dukovany zdravému ekonomickému rozvoji regionu? I na tento aspekt - zda elektrárna Dukovany jako dominantní podnikatelský subjekt a zaměstnavatel ovlivňuje aktivitu podnikání  v úzkém a širším územním okruhu - se zřejmě zaměří studie, jejíž zpracování si  sdružení Energetické Třebíčsko zadalo.  Během dvou let by měli odborníci zhodnotit socio-ekonomický dopad tří scénářů vývoje na spádový mikroregion jaderné elektrárny Dukovany: zachování stávajícího stavu při prodloužení životnosti elektrárny, scénář výstavby nového bloku a provozu stávajících reaktorů s prodlouženou životností a konečně ukončení provozu elektrárny.

Jaderná elektrárna Dukovany se tedy nyní, po opuštění plánů v Temelíně, ocitá v centru zájmu. Konference s názvem Budoucnost EDU, která se v červnu konala na zámku Valeč u Hrotovic, potvrdila snahu regionálních politiků a sdružení vystupňovat tlak na vládu, aby co nejrychleji rozhodla o výstavbě dalšího reaktoru v Dukovanech.  Sdružení Jihočeské matky vydalo u této příležitosti tiskovou zprávu, ve které upozornilo, že o budoucnosti elektrárny v Dukovanech je třeba uvažovat komplexně. Kromě socio-ekonomického posuzování, na které se nyní soustřeďuje veškerá pozornost, by se nemělo zapomínat na sledování možného vlivu elektrárny na životní prostředí včetně sledování zdravotního stavu obyvatel. Zatímco v okolí jaderné elektrárny Temelín probíhá, nebo alespoň podle dostupných informací do roku 2007 probíhal, pravidelný monitoring zdravotního stavu obyvatelstva v blízkosti elektrárny, Dukovany zůstávají poněkud stranou. Za dobu provozu zde byly udělány pouze dvě studie. Studie MUDr. Kotulána (Kotulán J., Smékal V., Roth Z. a Peltan I.: Zdravotní stav obyvatelstva v oblasti vlivu energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1996) zjistila zvýšený výskyt nádorů některých krvetvorných orgánů. Autoři tyto výsledky nedávají do souvislosti s provozem elektrárny, doporučují ale ve sledování zdravotního stavu obyvatelstva pokračovat. K podobným závěrům došel také MUDr. Bezecný, který ve své studii (Bezecný J., Malý M., Oddělení TR1V Nemocnice: Jaderná elektrárna Dukovany a zdravotní stav obyvatel žijících v jejím okolí, 2001) uvedl: “Nebyl prokázán negativní vliv provozu elektrárny na zdraví obyvatel v jejím těsném okolí, i když byl zaznamenán náznak vyššího rizika nádoru lymfatické tkáně v této lokalitě. Je potřeba dalších studií, protože stávající metody mají vzhledem k nízkým expozičním dávkám a malým počtům případů poměrně nízkou citlivost a sílu.“

Žádné další studie zdravotního stavu obyvatel v okolí dukovanské elektrárny  se však dále neprováděly. Jihočeské matky se proto před konferencí Budoucnost EDU obrátily dopisem na Vítězslava Jonáše, zda by  se sdružení Energetické Třebíčsko mohlo  zabývat též   problematikou sledování zdravotního stavu obyvatel v okolí Dukovan. Po téměř třiceti letech provozu elektrárny a při úvahách o dalších desítkách let, by to bylo, podle mého názoru, na místě.  Od pana Jonáše již přišla odpověď. Sledování zdravotního stavu obyvatel v  okolí jaderných elektráren  považuje  za důležité a  požadavek projedná ve sdružení Energetické Třebíčsko s možností využití některých z národních programů financování.

*****

(c) Daniela Magersteinová, Jihočeské matky / obrázek: archiv Jihočeské matky