Jaderný průmysl se s problémy po velkých atomových haváriích nepotýká poprvé. Minulé tragédie odhalily buď nedokonalost bezpečnostních systémů (Černobyl), nebo ekonomické slabiny celého sektoru (Three Mile Island). Nejinak tomu bude po Fukušimě. Atom se navíc nachází ve stavu, kdy splaskává domnělá bublina jaderné renesance.

Fukušimská tečka za pokusem o renesanci

Nukleární elektrárny vždy charakterizovalo narůstání nákladů, vysoké riziko investic a dlouhý časový rámcem návratnosti. Katastrofální nehoda reaktorů ve Fukushimě pak dále zvýší výdaje na posílení bezpečnostních a záložních prvků. To více podkopá ekonomickou životaschopnost jaderné energetiky v jakékoliv zemi. Takto zdůvodňuje Mark Cooper, analytik z Energetického a environmentálního institutu při Vermontské univerzitě, důvody, proč nebude atomová renesance nikdy reálně zahájena. Cooper pak ve své analýze také připomíná, že „bezpečnostní rizika de facto znemožňují jadernému průmyslu získat pojištění na komerčních trzích.“

Důsledky havárie ve Fukušimě jsou odhadované na více jak 250 miliard euro v průběhu příštích deseti let. Zajištění kompenzace následků by pak vedlo k bankrotu vlastníka reaktorů - Tokyo Electric Power Co. -, čtvrtou největší elektrárenskou společnost na světě. Lze však očekávat i dopady mimo Japonsko. Mark Cooper srovná Fukušimu s vývojem nákladů v nukleárním průmyslu po nehodě v elektrárně Three Mile Island v USA. V důsledku nutných dalších investic do posílení bezpečnostních prvků atomových elektráren došlo k růstu nákladů i prodloužení doby výstavby. Skokový nárůst ceny jaderných projektů ve Spojených státech po havárii v Three Mile Island je pak jasně patrný z připojeného grafu.

Japonsko bez atomu

Podle analýzy vládního panelu se cena jaderné elektřiny po započtení nákladů na likvidaci důsledků nehody vyšplhá nejméně na 8,9 jenů (11 centů) za kilowatthodinu. To je o 50 procent více, že se počítalo před sedmi lety. Studie porovnávala také vývoje cen dalších zdrojů: větrná elektrárna může klesnout na pouhých 8,8 jenů za kilowatthodinu v roce 2030. Technologické inovace také posílí roli solární energetiky. Panel předpovídá, že za dvacet let budou fotovoltaické články na střechách domů generovat elektřinu za 9,9 jenu na kilowatthodinu. Cela sluneční elektřiny tak v Japonsku klesne téměř třikrát oproti dnešnímu stavu.

I přes tragické důsledky fukušimské havárie na místní životní prostředí a region tak japonské hospodářství stojí před otevřenou šancí: Loni v září nabídlo Greenpeace aktualizovanou studie "Energy Revolution" pro Japonsko. "Obrovské možnosti obnovitelných zdrojů umožní nejen odstavit atomové rektory, ale poskytují také velkou příležitost k oživení ekonomiky. Zelená energetika vytvoří tisíce nových pracovních míst," uvedl Sven Teske, vedoucí kampaně Obnovitelné zdroje Greenpeace International. Studie například prpočetla, že možnosti větrné a solární energetiky mohou již během čtyř let vzrůst ze stávajících 3 500 MW na 47 200 MW.

*****

(c) Redakce Temelín.cz // Graf (c) Mark Cooper // foto na titulce wikimedia