Reaktor za 230 miliard se štědrou veřejnou podporou do roku 2070? Záleží na poslancích

Úsilím části poslanců, zejména KSČM a SPD, byla na pátek 20. listopadu na 10 hodinu svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny s cílem projednat ve druhém čtení návrh vládního zákona, který má zajistit bezprecedentní veřejnou finanční podporu pro stavbu nových velkých jaderných reaktorů.  Poslanci však dostali návrh bez věrohodných ekonomických analýz, ukazujících na skutečné náklady, které v budoucnu zaplatí jak spotřebitelé elektřiny, tak i daňoví poplatníci. Parlament se schválením zákona v navržené podobě zbaví poslední možnosti jak ovlivnit výslednou výši veřejné podpory i jaké projekty budou podpořeny.   

Mezi zásadní problémy návrhu zákona, pro které by měl být buď přepracován nebo zamítnut, patří:

  • Návrh poskytuje neoprávněnou konkurenční výhodu investorům do jaderných zdrojů ve srovnání s investory do ostatních zdrojů elektřiny a to po dobu 30 let od doby zahájení výroby elektřiny s možností opakovaného prodlužování vždy o 10 let až do konce životnosti reaktoru.
  • Zákon by měl dopad na budoucí míru zadlužení případně i ratingové hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky po poskytnut výhodné, po dobu stavby bezúročné státní půjčky pro investory, která i v případě 75% limitu bude ve výši cca dvou set miliard korun.
  • Návrh zákona upravuje jen velmi málo obsahových parametrů finanční podpory. Přesouvá jádro právní úpravy do soukromoprávních smluv o výkupu elektřiny a tak znemožňuje zákonodárné moci ovlivnit výslednou výši a dobu trvání podpory. V případě smluvně garantované ceny vykupované elektřiny tato závisí zcela na dohodě investora a vlády.
  • Zákon neřeší situace v případě prodražení projektu, které je v případě výstavby jaderných elektráren obvyklým jevem. Toto by měla řešit smlouva s investorem o dodávce na klíč s pevnou cenou, ale takový mechanismus návrh zákona neobsahuje.
  • Nárok na podporu formou výhodné půjčky a garantované výkupní ceny vyrobené elektřiny neobsahuje podmínku, že investor musí minimalizovat riziko prodlužování harmonogramu spojené s projekty, které jsou první svého druhu. Což by řešil požadavek vyžadovat jako podmínku podpory dle zákona jen funkční referenční projekt, který v návrhu také není.
  • Nárok na podporu formou výhodné půjčky a garantované výkupní ceny vyrobené elektřiny se v návrhu zákona vztahuje také na využití dodávek od geopoliticky kontroverzních dodavatelů. Již v zákoně by mělo být definováno, jaký typ projektů bude ze štědré veřejné podpory vyloučen.
  • Návrh zákona nijak neupravuje transparentnost uzavírání smluv o podpoře nového jaderného zdroje – není dána povinnost Ministerstva průmyslu a obchodu ani vlády o tomto postupu informovat jak zákonodárce, tak veřejnost.

Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: “V případě jediného reaktoru se s ohledem na jiné srovnatelné projekty bavíme o investici ve výši nejméně 230 miliard korun. Veřejná podpora tak bude mít citelné dopady do ceny elektřiny a na státní rozpočet. Veřejná podpora pro jadernou energetiku se však po schválení zákona dostane mimo kontrolní mechanismy veřejné správy a výkonu státní moci.“

*****

(c) Tisková zpráva Calla - Sdružení pro záchranu prostředí // obrázek: archiv Cally