Jádro jako udržitelná technologie? To tedy fakt ne

Na 22. prosince bylo avizované rozhodnutí Evropské komise, zda a s jakými podmínkami zařadit jadernou energetiku a spalování zemního plynu mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie. Nestalo se. Zdroje z Bruselu hovoří o odkladu na leden. Odklad jistě vzbudil nelibost u mnohých českých politiků, kteří zastupují zájmy jaderného průmyslu a věří, že jeho silný tlak na úředníky komise i vrcholné politiky Unie byl úspěšný. Například bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček z ANO se dal slyšet, že pokud jádro do taxonomie projde, „bude to možná jeden z největších úspěchů i naší vlády“. Od europoslance Alexandra Vondry z ODS pak zazněla výhružka o odstoupení z Pařížské dohody o ochraně klimatu, pokud Evropská komise neustoupí tlaku Česka, Francie a některých dalších zemí.

Byly to i obě komory českého Parlamentu, které v minulém týdnu na popud ODS přijaly mimořádné stanovisko žádající zařazení jaderné energetiky do taxonomie. Ideologické hlasování „o vedoucí úloze jádra“ bez potřebné odborné argumentace a diskuse, dostalo přednost. Nebýt poslanců opoziční SPD, kterým se nelíbila vstřícná zmínka o Green Dealu v usnesení, připomínala by situace hlasování Národní fronty svého času. Proti nikdo. V Senátu již naštěstí byla větší názorová pestrost. 

Je zřejmé, že rozhodování Evropské komise bude navýsost politické, přestože na počátku mělo jít o odbornou záležitost a proto také jádro, ale ani zemní plyn ve zmíněné taxonomii až doposud nejsou. Jaderná energetika totiž nesplňuje kritéria, která jsou stanovena k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti, jež mají napomoci k plnění evropských klimatických cílů. Je sice nízkoemisní technologií, ale jsou s ní spojeny další dopady, které jsou v rozporu s kritériem „nezpůsobení podstatné újmu žádnému z environmentálních cílů“. Jsou to zejména:

  • Jaderné elektrárny vyžadují velmi velké množství vody pro svůj provoz, zejména chlazení.   Snížená dostupnost chladící vody, která je také důvodem pro omezení výkonu plánovaného nového reaktoru v Dukovanech, vede v posledních letech v zahraničí periodicky ke snížení nebo dokonce přerušení výroby elektřiny. Postupující klimatická změna přinese v Evropě ještě více sucha.
  • Těžba uranové rudy způsobuje výrazné znečištění životního prostředí. Mezivládní panel pro změnu klimatu uvedl, že dopady těžby a zpracování uranu jsou srovnatelné s uhlím.  Sanace uranových dolů v řadě zemí světa je stále nevyřešeným problémem. Uranový průmysl po sobě zanechal škody velkého rozsahu i v České republice, která byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit již více než 40 miliard korun a dalších 60 miliard ještě vydá.
  • Navzdory desítkám let vývoje jaderného odvětví zůstává problematická otázka nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími vysoko radioaktivními odpady, které zůstanou nebezpečné pro biosféru po další statisíce let. Hledání místa pro hlubinné úložiště v České republice se potýká s nesouhlasem dotčených obcí pro zásadní dopady do životů jejich obyvatel a rizika pro podzemní vody.
  • Existuje riziko jaderné havárie s dramatickými následky pro životní prostředí, biologickou rozmanitost a lidské životy.
  • Jaderná energetika je spojena s nebezpečím šíření jaderných materiálů zneužitelných pro jaderné zbraně prostřednictvím civilních jaderných programů.

Ještě před několika měsíci záležitost taxonomie v České republice prakticky nikoho nevzrušovala.  Dnes jsou někteří schopni tvrdit, že bez  uznání jádra za udržitelnou technologii se již žádné nové nepostaví. A přitom prosadili lex Dukovany, který má pro stavbu zajistit štědré státní zaúvěrování a penězi spotřebitelů elektřiny garantovanou výkupní cenu, takže by je vlastně celá taxonomie nemusela zajímat. Ta totiž dává pouhý signál, nikoliv příkaz pro finanční instituce, které technologie je vhodné podporovat a jestli je budou moci vykazovat jako udržitelné nebo nikoliv. 

Již z dřívějška ale víme, že skutečným cílem bývalé vlády bylo po zařazení jádra do taxonomie zajistit jeho finanční podporu z evropských fondů. Nedávno s touto tezí přišel i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Tato evropská podpora by ale šla na úkor jiných investic, třebas do nezbytných energeticky efektivních opatření. Nová vládní garnitura v tom nejspíš bude pokračovat.  Avšak ředstava, že německý nebo rakouský daňový poplatník se bude podílet na dotování českých reaktorů, se jeví jako notně bizarní.

Edvard Sequens, psáno pro Deník Referendum

Edvard Sequens
Edvard Sequens
Od r. 1997 pracuje v občanském sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice jako konzultant a vedoucí projektů v oblasti energetiky, v letech 2000 až 2008 byl jeho předsedou. Byl v Nezávislé energetické komisi (Pačesově) a rovněž pracoval jako externí poradce ministra životního prostředí. Specializuje se na problematiku obnovitelných zdrojů energie. Za svou práci pro podporu využití sluneční energie obdržel Českou sluneční cenu 2002 od české sekce sdružení Eurosolar. Podílel se na zpracování alternativní představy nevládních organizací o podobě české energetiky Chytrá energie, www.chytraenergie.info

Další články autora: