K hlubinnému úložišti férově?
Vyhledávání konečného úložiště pro vysoceradioaktivní odpady z českých jaderných elektráren nabralo v uplynulých měsících zcela nový směr. Zda povede k cíli, lze pochybovat. Ignorace názorů lidí v komunitách, kde by stát chtěl tuto stavbu vybudovat, nemůže být dlouhodobě úspěšná. Co se stalo, jsme popsali v článku Ministerstvo průmyslu podvedlo obce s úložištěm.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se poučena úspěšnějšími zahraničními postupy pokoušela přesvědčit starosty jednáním a příslibem dobrovolnosti. Avšak minulý ministr průmyslu Martin Kuba na takový postup neměl dost trpělivosti a rozhodl se využít síly zákonů. A ty jsou ve sporu státu s veřejností v České republice na straně úřadů. Kvůli tomu bylo 30. května stanoveno první průzkumné území pro úložiště Kraví hora na Žďársku. Zatím tedy nikoliv pravomocně, dokud nebudou vyřízena všechna odvolání.
Dalších šest míst v České republice – okolí Lubence a Blatna na Lounsku, Pačejova na Plzeňsku, Jistebnice na Táborsku, Lodhéřova na Jindřichohradecku, Rohozné na Jihlavsku a Budišova na Českomoravské vysočině to čeká. Zvažovány jsou i Boletice na Šumavě. Navzdory nesouhlasu řady obcí – v celkem 27 z nich proběhlo úspěšné místní referendum odmítající práce směřující k úložišti na jejich území.
Starostové spolu se zástupci místních sdružení ze všech vybraných lokalit napříč republikou sestavili výzvu „K hlubinnému úložišti férově“, kterou podepsalo na 131 starostů měst a obcí, 29 sdružení a další jednotlivci i subjekty. Podepsaní v ní žádají ministry, poslance a senátory, aby:
• prosadili přijetí zákona, který posílí postavení obcí, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště;
• se zasadili o dodržování evropské legislativy, zejména směrnice Rady 2011/70/EURATOM;
• nepřipustili zahájení průzkumných prací v žádné z lokalit, dokud nebude legislativně vyřešeno rovnoprávnější postavení obcí a státu;
• respektovali názor obyvatel obcí v místech pro budoucí úložiště, přistupovali k nim otevřeně, konzistentně a bez úkladů;
• zajistili vysoká bezpečnostní kritéria výběru lokality hlubinného úložiště.
Právě nad absencí jasných bezpečnostních kriterií při výběru už několik let pozdvihá obočí Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Nakonec ve své výroční zprávě za rok 2012 napsal doslova: „Stávající stav vývoje hlubinného úložiště nepovažuje SÚJB za uspokojivý. Přestože SÚRAO veřejně deklaruje bezpečnost hlubinného úložiště jako svojí prioritu, průběh programu vyhledání lokality pro hlubinné úložiště tomu neodpovídá. Celý program je v částech, ke kterým se SÚJB cítí kompetentní vyjadřovat, značně neefektivní. Pokud bude veden dosavadním způsobem, SÚJB s největší pravděpodobností v roce 2025 nebude mít dostatek relevantních podkladů a analýz potřebných pro vydání povolení k umístění hlubinného úložiště.“
Pozornost zasluhuje rovněž ekonomika projektu. Je celkem jasné, že i bez nových reaktorů na jaderné odpady z těch stávajících naši potomci ještě pěkně doplatí. ČEZ sice z každé vyrobené megawatthodiny v Temelíně a Dukovanech odvádí 50 Kč na státní jaderný účet (letos na něm bude okolo 20 miliard korun). Tento odvod byl ale spočten tak, aby se na vývoj, stavbu a provoz úložiště nashromáždilo potřebných 49 miliard. Tato částka byla hrubě podhodnocena, vloni dokončený referenční projekt již dospěl ke 105 miliardám korun. Ani to nemusí být konečné, jak ukazují rostoucí odhadované náklady v Německu nebo ve Velké Británii.
