Lze atom nahradit?

Domácí obnovitelné zdroje vyrábí kolem 5 % současné české spotřeby energie. Jaké jsou však dlouhodobé šance čistých zdrojů? Patrně nejvíce respektovaný pramen – Pačesova komise – spočetla, že by v polovině století mohla česká zelená energetika dodávat až 44 % současné spotřeby tepla a dokonce pokrýt 69 % dnešní poptávky po elektřině.

Organická zelená energie

Biomasa je čistý zdroj s největšími možnostmi pro Česko v horizontu příštích 40 let. Palivo z našich lesů a polí může do poloviny století dodat až 56 % potenciálu zelené elektřiny a 68 % dodávek tepla. Celý balík energetických možností zemědělské biomasy dosahuje podle expertních studií zpracovaných pro Hnutí DUHA a sdružení Calla 194–255 PJ za rok. K cíleně pěstované biomase lze připočítat dalších přibližně 50 PJ ročně energeticky využitelné lesní biomasy.

Biomasa je významný zdroj i v evropském kontextu. Výroba tepla a elektřiny z biomasy se může v EU do roku 2020 zdvojnásobit a dosáhnout 1650 TWh. To má i ekonomickou perspektivu: maximálním využitím jejího potenciálu dojde během následujících deseti let k poklesu nákladů o 15–40 % a začne konkurovat fosilním palivům.

Síla větru

České větrné elektrárny by podle Pačesovy komise mohly v roce 2020 vyrábět elektřinu pro milion domácností, tj. asi 3 TWh, nebýt ovšem překážek ze strany státu a některých krajů. Dlouhodobé možnosti jsou dvakrát větší. Vítr se vyplatí i ekonomicky: od konce osmdesátých let klesla cena jedné kilowatthodiny z větru na méně než polovinu. Ve Velké Británii je vítr levnější než uhlí a začíná konkurovat jaderné energii. Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že už kolem roku 2015 bude jedna megawatthodina z evropských větrných zdrojů v průměru asi o 10 % levnější než uhelná elektřina. Dnes větrné elektrárny pokrývají přibližně 5 procent evropské spotřeby. Za poslední dva roky však 40 procent výkonu všech nově spuštěných zdrojů připadalo v Evropě na větrné elektrárny, 63 % pak na všechny obnovitelné zdroje.

Energie slunečního svitu

Komerční cena solárních fotovoltaických modulů se ze 32 dolarů na každý watt výkonu v roce 1979 propadla na 1,5 dolaru v roce 2011 a tento trend pokračuje. Podle analýz IEA můžou solární zdroje do poloviny století zajistit více než pětinu celosvětové výroby elektřiny. Rok 2010 byl podle expertů

Duke University přelomový: solární elektřina se poprvé stala levnější než jaderná – konkrétně v americkém státě Severní Karolína – při porovnání ekonomiky nových projektů atomový reaktorů v USA. Důvodem jsou právě inovace tlačící investiční náročnost fotovoltaických panelů dolů, a naopak

trvale rostoucí odhady investičních nákladů nových jaderných reaktorů. Solární proud se tak pomalu stává čistou šancí, která může i Česku pomoci v budování energeticky nezávislého systému.

Kouzlo kombinace

Papírových příležitostí i reálných příslibů máme hodně. Ale opravdu důležité je, kolik z nich tržní ekonomika využije a jak je bude kombinovat. To závisí na řadě věcí: na cenách a v neposlední řadě i na legislativě. Kolik úspor a zelených zdrojů může proměnit českou ekonomiku na zdravější, šetrnější k životnímu prostředí i peněženkám uživatelů? To je otázka, na kterou hledaly ekologické organizace odpověď v koncepci Chytrá energie. Ve spolupráci s renomovaným Wuppertalským institutem propočítaly, jak lze český potenciál využít v reálné ekonomice.

Nejprogresivnější scénář koncepce, nazvaný "Důsledně a chytře", předpokládá razantní snižování energetické náročnosti i kompletní využití možností domácích obnovitelných zdrojů energie. Díky tomu se podaří snížit konečnou spotřebu energie do poloviny století o 40 % oproti roku 2007. Hrubá spotřeba elektřiny klesne oproti současnosti o 13 %. Obnovitelné zdroje v roce 2050 pokryjí polovinu spotřeby primární energie (94 % výroby domácí elektřiny bude z biomasy, vody, větru, slunce a geotermálních zdrojů).

Kdo se chytne, vyhraje

Jak vypadá porovnání Chytré energie s obdobnými, zejména evropskými projekty? Pricewaterhouse Coopers představila studii, která ukazuje, jak lze už se současnými technologiemi zajistit, aby veškerou spotřebu elektřiny v Evropě a severní Africe v roce 2050 pokrývaly obnovitelné zdroje. Obdobně zaměřený výzkum sestavila Evropská nadace pro klima ve spolupráci s konzultačními společnostmi, například McKinsey a E3G. Studie porovnává technické i ekonomické možnosti snižování exhalací. Varianty se liší podle podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny: od 40 % do 100 %. Výsledek ukazuje, že i nejambicióznější verzi lze technicky i ekonomicky provést.

Kromě Německa, které směřuje k čistě obnovitelné energetice i nová dánská vládní koalice představila inovativní energetickou politiku. Plán počítá s přechodem na stoprocentní obnovitelnou ekonomiku včetně dopravy do roku 2050.

*****

© Redakce Temelin.cz // © Foto Wikimedia