Zpravodaje

Prostřednictvím zpravodaje Jaderný odpad, který vydává Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA, přinášíme na státu nezávislé informace o názorech dotčených obcí, spolků a o jejich aktivitách v této oblasti. Také stanoviska Platformy proti hlubinnému úložišti. Poslední čísla Vám můžeme poslat i v papírové podobě. Napište si o ně na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2022

V letošní roce by podle plánu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mělo začít další kolo geologických prací, na jehož konci má být vybráno finální místo pro úložiště a jedna lokalita jako záložní.  O stanovení průzkumných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, které jsou nezbytné pro geologické průzkumy, hodlá SÚRAO požádat v nejbližší době. Tedy daleko před tím, než by začal platit zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který ve středu 11. ledna po ročním odležení na Ministerstvu průmyslu a obchodu s narychlo doplněnou rolí Parlamentu, přijala vláda. Kromě toho, že celá část zákona týkající se stanovování průzkumných území se tímto postupem stává zbytečnou, tak návrh ve své vládní podobě nezajistí respektování zájmů obcí a jejích občanů, jak požaduje Atomový zákon č. 263/2016 Sb. Ve zpravodaji se dočtete, co navrženému zákonu, ale i plánovanému zkracování času na výběr říkají obce sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.  Po rozhovoru s náměstkem hejtmanky Plzeňského kraje jsme pro aktuální číslo vyzpovídali náměstkyni hejtmana Kraje Vysočina Hanu Hajnovou. Je z něj vidět, že pohled samospráv dotčených krajů i obcí je v mnohém obdobný. Také přinášíme zajímavou informaci z Německa, kde zodpovědné úřady upřednostňují nejvyšší možnou bezpečnost a avizují, že původně stanovený termín výběru úložiště naopak z toho důvodu budou muset prodloužit.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2021

Zdá se, že s vánočním výběrem čtyř lokalit pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů v této chvíli nic nehne. Ale není to důvod k rezignaci. Politici přicházejí a odcházejí a my jim k tomu pomáháme. A není to ani důvod, aby se nyní společné úsilí lokalit z celé republiky rozpadlo. Kromě toho, že každá z lokalit hájí své specifické hodnoty, jsou tu zájmy, které se dají prosadit jen ve svornosti  – změna vládní koncepce, zákon posilující práva obcí nebo transparentní postup státních úřadů. Mysleme na to. První letošní číslo zpravodaje Jaderný odpad, který vydává Calla s Hnutím DUHA primárně pro obyvatele a politiky z míst, kde by jaderný odpad mohl skončit, přináší informace z členského shromáždění Platformy proti hlubinnému úložišti a ozřejmuje její postoj k návrhu SÚRAO na lokální pracovní skupiny. Také zhodnocení letošní červencové protestní akce v lokalitě Březový potok a rozhovor s Josefem Bernardem, náměstkem hejtmanky Plzeňského kraje.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2020

Návrh čtyř lokalit vybraných Správou úložišť pro konečné složiště vysoce radioaktivních odpadů potvrdila vláda až na Vánoce.  Obyvatelé obcí v lokalitách Březový potok, Janoch, Horka a Hrádek tak dostali opravdu nechtěný dárek. Oproti tomu zákon, který měl s výběrem přijít a posílit práva obcí, nepřišel. A do voleb ani nepřijde. I ministr Havlíček totiž ví, že „slibem nezarmoutíš“.  Do roku 2030 tak čekají vybrané obce práce spojené s hledáním vhodného místa a s tím spojená propagační kampaň. Skrze náš zpravodaj přinášíme informace na ní nezávislé o názorech dotčených obcí, spolků a o jejich aktivitách. Také stanoviska Platformy proti hlubinnému úložišti. V tomto čísle rozporujeme i některá tvrzení, které Správa úložišť uvádí ve svých informačních materiálech.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2020

Je vybráno. Na většině míst si lidé mohou oddechnout, ale starosty i obyvatele čtyř lokalit, které Správa úložišť označila jako vhodné pro další hledání úložiště, čekají další roky nejistoty. Také boje o svá práva spolurozhodovat o projektu, který vážně zasahuje do jejich životů a ještě více pak dopadne na kvalitu života jejich dětí a mnoha dalších generací. Aktuální výběr a reakce v lokalitách jsou hlavním tématem nového čísla zpravodaje Jaderný odpad, který vydala Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA. Rychlé směřování k hlubinnému úložišti nemůže být jediné řešení, když se jaderný odpad schová pod zem, nezmizí.  Uspět budeme moci jen společným úsilím napříč republikou, proto je dobře, že Platforma proti hlubinnému úložišti bude obce a spolky spojovat nadále s podporou i těch nyní postavených do zálohy. 

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2019

Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA vydala další číslo zpravodaje Jaderný odpad, který je věnovaný problematice hledání řešení, jak naložit s jaderným odpadem. Po nadějných změnách ve vedení Správy úložišť zkraje roku 2019, jež slibovaly odblokování konfliktní patové situace mezi obecními samosprávami a státními úřady, se nám zase začíná stmívat. Návrh zákona, který měl zlepšit postavení obcí, nepřináší potřebné změny a vyžádané připomínky obcí ministerští úředníci zahodili.  Zodpovědný ministr průmyslu Havlíček pak razantně slibuje vybrat čtyři lokality do poloviny nadcházejícího roku 2020 navzdory všem. Ve zpravodaji se o tomto aktuálním dění dočtete, zveřejňujeme i stanoviska Platformy proti hlubinnému úložišti, která vydala k postupu přípravy věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště a k přizvání zástupců obcí do Poradního panelu expertů pro výběr čtyř lokalit úložiště. Podíváme se na některé akce, které se v Česku uskutečnily a také na dění u našeho souseda – v Německu. V pravidelném rozhovoru tentokrát zpovídáme Edvarda Sequense, který se problematice věnuje už pěknou řádku let a nyní pracuje jako sekretář zmíněné Platformy.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2019

I díky tlaku obcí ohrožených stavbou úložiště došlo na počátku letošního roku k několika významným krokům. Na rok 2020 byl odložen výběr lokalit pro další etapu průzkumů a padl příslib, že výběru budou moci být přítomni zástupci obcí. Byl vyměněn ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů a tato instituce otevřela trezory, ve kterých skrývala studie s výsledky provedených geologických a dalších prací.Na řadu zásadních kroků však obce ještě čekají. Shrnujeme je v obsahu zpravodaje JADERNÝ ODPAD 1/2019, který vydala Calla na konci června. Jednou z nich je dlouho odkládaný zákon o zapojení obcí do výběru úložiště.  V článku Pavla Douchy si čtenář může porovnat, kde jsou dnešní legislativní problémy a jak by je měl nový zákon řešit, aby obce měly šanci vůči státu hájit zájmy svých občanů.  

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2018

Calla závěrem roku vydala druhé letošní číslo zpravodaje o tom, co má zůstat skryto JADERNÝ ODPAD, který je určený především obyvatelům lokalit, kde stát hledá místo pro trvalé uložení vysoce radioaktivních odpadů.  Správa úložišť už brzy označí domovinu mnohých z nich, jako vhodnou pro hluboké vrty a další geologické práce směřující k nalezení místa pro hlubinné úložiště. Zcela neprůhledný výběr provázelo neuvěřitelné utajování, které posiluje podezření, že označené lokality nemusí garantovat nejlepší možnost bezpečnost po dalších statisíce let. Aroganci státní moci ukazuje i ignorace daných slibů o vzniku zákona, který by dal obyvatelům obcí lepší možnosti hájit své oprávněné zájmy. Zpravodaji se těmto tématům věnuje podrobněji. Mimo to čeká čtenáře zajímavý rozhovor s mluvčím spolku SOS Na skalním Petrem Andrýskem.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2018

Správa úložišť radioaktivních odpadů předpokládala, že u jaderných elektráren budou lidé vůči úložišti vstřícní, ale v případě nové lokality u Dukovan se přepočítala.  Rychle tu poznali, že s nimi zástupci státu nejednají fér a výsledkem je kromě jiného referendum v Jaroměřicích nad Rokytnou, ve kterém místní záměr odmítli. V novém čísle zpravodaje JADERNÝ ODPAD 1/2018 představujeme jeho výsledky. I přes prohrané soudní spory nyní SÚRAO žádá o povolení geologických průzkumů na všech devíti lokalitách s platností do roku 2025. A chce po obcích důvěru, že povolení u těch, které nebudou letos vybrány do dalšího kola, vyhodí.  Jenže fakt, že opět nebyl předložen očekávaný zákon o zapojení obcí do výběru úložiště mnoho důvěry nevzbuzuje.  Že to může být i jinak a co se děje s vyhořelým jaderným palivem v zahraničí, ukáže rozhovor s Janem Haverkampem a ohlédnutí za mezinárodní konferencí, která se v dubnu konala v Praze.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 3/2017

Co se stalo při vyhledávání místa pro hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů v posledních měsících roku 2017, se dočtete ve zpravodaji JADERNÝ ODPAD č. 3/2017. Správa úložišť se chystá rozdat karty - má totiž navrhnout vládě, na jakých čtyřech lokalitách pokračovat v přípravě úložiště a ty další postaví do zálohy. K tomu si ale jen na posledních pár dnů roku nechala prodloužit dobu platnosti průzkumných území, aby mohla obcím proplatit motivační příspěvky a pokusila se získat jejich ochotu být vybrán.  V obsahu najdete také rozhovor s mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti Petrem Nohavou, článek ukazující na nepřijatelné utajování provázející přípravu rozhodnutí o nových reaktorech od Edvarda Sequense z Cally a co v této věci můžeme čekat od nové vlády, přiblíží Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2017

Ve zpravodaji JADERNÝ ODPAD č. 2/2017 naleznete několik stránek informací o problematice jaderného odpadu, které jsou nezávislé na Správě úložišť. Ta v devíti lokalitách na území republiky hledá místo pro hlubinné úložiště, ale s geologickými pracemi začala, ačkoliv nemá platná průzkumná území. Prováděné práce totiž navzdory stejnému obsahu označuje jinak – jako pouhé výzkumy.    Zda máme po volbách čekat změnu, si přečtěte v článku od Daniela Vondrouše.  A určitě nevynechejte rozhovor s geologem Matějem Machkem. Dozvíte se také, jaké stíny vyvstávají kolem tzv. „unikátního podzemního pracoviště“ Bukov, které začalo polykat stovky milionů. 

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2017

Další vydání občasníku JADERNÝ ODPAD přináší nezávislé informace o problému, který ovlivní budoucnost naši i mnoha generací dalších.  Správa úložišť se ocitá v úzkých, přišla o průzkumná území a možnost provést geologické práce pro výběr lokalit do etapy s hlubokými vrty tak, jak plánovala. Vláda odmítla připravený návrh zákona o posílení práv obcí a zodpovědná ministerstva se zaťatě brání posoudit byť i jen teoreticky jiné možnosti nakládání se zářícími odpady, než je definitivní schování do zemských hlubin.  Vůči tomu stojí aktivita samospráv, spolků a dalších lidí a to nejen těch sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti. Přečtěte si o nich. V čísle najdete rozhovor se zástupci Švédské organizace Milkas o zkušenostech s postupem k úložišti v jejich zemi a informace o dění kolem jadernýc odpadů ve Francii, USA či Velké Británii.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2016

Nové číslo občasníku JADERNÝ ODPAD mapuje bohaté události posledního půlroku od letního přemítání ministra Mládka, že hledání úložiště se zúží rovnou na dvě lokality. I kdepak, začíná nové kolo sporů o povolení průzkumných území na všech sedmi lokalitách a ještě přibylo po nové lokalitě u každé jaderné elektrárny.Zákon posilující práva obcí jen tak nebude, zato je připraveno ještě více peněz na tu správnou motivaci obcí. Obce i spolky ze všech lokalit se spojily ve společnou platformu, aby mohly lépe hájit své zájmy. Přinášíme proto rozhovor se starostou Chanovic a prvním mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti Petrem Kláskem. Možná ale odpad skončí v blízkosti zdroje, tedy poblíže jedné z našich jaderných elektráren.  Dozvíte se, kde se začalo zkoumat. Závěrem se pak podíváme, jak se k jaderným odpadům staví v Německu, ve Francii nebo v daleké Austrálii.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2016

Nový občasník JADERNÝ ODPAD navazuje na zpravodaj „Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!“, se kterým jste se v jeho žlutočerné podobě mohli potkávat už od roku 2001. Vydává ho opět Calla a Hnutí DUHA. V podtitulu nese „Zpravodaj o tom, co má zůstat skryto“. Jeho cílem je doplňovat spektrum informací, které zveřejňuje Správa úložišť radioaktivních odpadů tak, aby se všichni mohli lépe rozhodovat o budoucnosti své domoviny.První vydání se věnuje aktuálním změnám při vyhledávání úložiště, které ohlásil ministr průmyslu a odkrývá, jak je to s informační otevřeností SÚRAO. Vrací se k dubnovému Dni proti úložišti a v krátkém rozhovoru vám přináší názory Jany Vitnerové ze spolku Bezjaderná vysočina z lokality Horka. Pohled do světa ukáže nový německý plán jak naložit s jadernými odpady a biliony, které zatím jaderné energetice chybí jen v Evropě na likvidaci jejího dědictví.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2015

S přelomem roku končí dlouhé období sporů o úložiště vedených „u stolů“. Do terénu vyrazí geologové a další odborníci, aby zanedlouho ukázali prstem na ty obce, které by měly pokračovat na cestě k tisíceletému spolužití s jaderným odpadem.  Těm by mohl pomoci dnes chystaný zákon o posílení práv obcí, který stručně představujeme. Ale bez aktivního přístupu starostů, spolků a dalších aktivních občanů si tito své zájmy uhájit nemohou.  V novém čísle zpravodaje se dozvíte, že v lokalitách se nespalo ani v uplynulých měsících a další akce jsou nachystány.  Ve velkém rozhovoru s geologem Zdeňkem Laštovičkou se pak dočtete, proč Správa úložišť s nápadem postavit úložiště pod Čeřínkem na Vysočině odborně pochybila.  A že šlápla vedle v případě Lubence, zaznělo na nedávné konferenci, která se tu konala a o níž také najdete zprávu.

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - leden 2016

Vyšlo třetí číslo zpravodaje BEZJADERNÁ VYSOČINA, které svým zaměřením na Kraví horu uzavírá cyklus představení tří lokalit na Vysočině. Vznikalo v době předvánoční, kdy se lidé vyjadřovali k nové koncepci co s radioaktivními odpady a s napětím očekávali geologické průzkumy v roce 2016. Najdete v něm příspěvky od spisovatele Jurmana, starostky Jeřábkové ze Skryjí, přírodovědce Laciny a spolku Bystřičáci, a o aktivitách v Horce a Hrádku. Zpravodaj  vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů.  Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.  Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2015

Dle obrovské energie lidí účastnících se besed v lokalitě Hrádek, Horka, Kraví hora a celostátní dubnové akce Den proti úložišti, ke kterým se vracíme v novém čísle zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!", lze vidět, že potřeba změnit zavedený způsob výběru úložiště nezadržitelně vzrůstá. V Pracovní skupině pro dialog se podařilo v červnu vzkřísit návrh na zákon na posílení pravomocí obcí. Lidé chtějí rozhodovat o své budoucnosti a nechtějí jaderný odpad jen tak "zakopat a zapomenout". Proč? I o tom je rozhovor se švýcarským režisérem Edgarem Hagenem, jehož film "Cesta na nejbezpečnější místo na Zemi" bude v ČR ke shlédnutí na podzim 2015. Dočtete se také, že ani ve Švýcarsku není výběr dvou finálních lokalit pro úložiště vítán a mnoho dalších informací k tématu.

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - červen 2015

V druhém čísle zpravodaje se podrobněji věnujeme okolí Budišova na Třebíčsku (tzv. lokalita Horka) a zároveň v něm rezonuje ohlas dubnového Dne proti úložišti. Přidaly se stovky lidí z celé republiky. Vzkaz ze všech sedmi prozatím „bezjaderných“ míst je jasný: lidé na venkově uvažují v širších souvislostech a používají zdravý rozum. Neradi by měnili svůj domov za peníze. Přejí si žít v krajině bez stigmat, zdravá krajina je jejich domov. Zpravodaj  vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů.  Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.  Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - leden 2015

Kde bude jaderné úložiště? Po mnoha letech je nedobrovolná hra s našimi domovy stále na  začátku: obce i občané se brání tlaku státu a donedávna velmi diskutované geologické průzkumy nemohou začít. Rozdávají se nové karty, v nichž statisíce let nebezpečný odpad je tím Černým Petrem. Calla ve spolupráci s aktivními obyvateli míst, které stát vytipoval jako vhodné pro hlubinné úložiště vyhořelého paliva na Českomoravské vysočině začala vydávat zpravodaj Bezjaderná vysočina. Zpravodaj  vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů.  Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.  Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2014

Nové číslo zpravodaje přináší nejen novinky z lokalit, ale také otevírá některé zásadní otázky. Je koncept trvalého hlubinného ukládání správný? Nebylo by vhodnější orientovat se na tzv. předávané správcovství? Máme ale řešení našeho odpadu přenechat dětem, vnukům či jejich vnukům? Ukazuje se, že za zvýšeným počtem případů leukémie u dětí v blízkosti jaderných elektráren mohou být radioaktivní plyny uniklé při výměně palivových článků.  V areálu úložiště se bude vyhořelé palivo překládat mezi kontejnery, nebude riziko podceňováno? Za rozhovorem jsme se tentokrát vydali do krajiny plné smolince, kde žije Martin Schenk ze spolku Nechceme úložiště Kraví hora.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2014

Ukazuje se, že termín, ke kterému se SÚRAO upíná, tedy výběr dvou finálních lokalit do roku 2018, je nereálný a je stanoven jen rozhodnutím vlády, které se dá změnit. Stejně tak bylo již dlouho jasné, že stavět nové reaktory v České republice by znamenalo velký prodělek na úkor našich peněženek a jen proto, aby jejich elektřinu ČEZ dále vyvážel.  Ale k zastavení tendru se odhodlala až nová vláda.  Že jde o světový trend se dočtete uvnitř čísla. Přesto se jaderný průmysl s Rusy za zády pokouší do Bystřice pod Pernštejnem dostat závod na výrobu jaderného paliva a slévání ochuzeného uranu. I tomu se věnujeme, stejně jako dalším akcím, které v jednotlivých lokalitách pořádají starostové a místní aktivisté. Také se mj. dočtete, kterak odvaha postavit se federální vládě a vytrvalost přinesli úspěch původním obyvatelům Austrálie.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2013

Ćíslo v několika článcích reaguje na aktuální situaci – probíhající řízení o stanovení průzkumných území pro úložiště ve všech lokalitách. Jak věc vidí právník Pavel Doucha, se dozvíte z rozhovoru s ním. Mimo domácí hřiště se podíváme na pochybnosti, které trvají okolo garancí bezpečnosti ukládání jaderného odpadu do žuly, porovnáme úpadek jaderné energetiky s nástupem obnovitelných zdrojů a vrátíme se k přetrvávajícím hrozbám z havarovaných reaktorů ve Fukušimě.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2013

Toto číslo zpravodaje  se věnuje zásadním a nijak příznivým změnám, s nimiž přišlo SÚRAO a zejména ministerstvo průmyslu pod vedením Martina Kuby. Dají se popsat jediným slovem: podraz. Co můžete u svých domovů očekávat, to vám napoví text geologa Jiřího Svejkovského. Seznámíte se také s požadavky výzvy "K hlubinnému úložišti férově" a dozvíte se, kde se ztratil nový zákon, který měl dát do rukou starostům větší práva. Přinášíme rozhovor se starostou Horažďovic Zrůbkem a rovněž řadu článků k dění kolem věčných jaderných odpadů v některých zemí Evropy. Starší čísla zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" najdete na www.calla.cz .

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies