Bezpečnost atomu

Jaderný dozor (Nuclear Regulatory Commission – NRC) by měl během licenčních procesů více brát v úvahu možné dopady globální změny klimatu na jaderné elektrárny. K tomuto hlavnímu sdělení dospěla zpráva úřadu Government Accountability Office (GAO), který je nadstranickým poradním orgánem Kongresu ve Spojených státech. Zpráva podotýká, že jaderný dozor při posuzování bezpečnostních rizik vychází z historických údajů o počasí, které již neodpovídají současnému stavu. Rozdíly se navíc v příštích letech budou zvětšovat.  

Byznysový portál Kpler zveřejnil na začátku března blog Emerica de Vigana, ve kterém autor hodnotí riziko dalšího rozšíření problému korozních trhlin u francouzských reaktorů z pohledu vývoje velkoobchodní ceny elektřiny. Text přinášíme ve zkráceném překladu. Francouzský jaderný dozor  ASN oznámil začátkem března 2024, že společnost EDF detekovala korozní trhliny na některých svarech potrubí jaderného reaktoru Blayais 4. Problém korozních trhlin, který byl příčinou omezení výkonu francouzských jaderných elektráren v roce 2022, se dosud týkal především novějších reaktorů s výkonem  1300 nebo 1450 MW (například v elektrárnách Chooz, Civaux nebo Penly). EDF provádí v posledních měsících rozsáhlou sérii kontrol, detekování korozních trhlin u staršího reaktoru Blayais 4 s výkonem 900 MW je ovšem překvapivé.

Okouník načernalý (Sebastes melanops) ulovený v květnu 2023 v blízkosti havarované jaderné elektrárny Fukušima Daiiči byl silně kontaminován radioaktivním cesiem. Podle měření provedeného provozovatelem elektrárny, společností TEPCO, kilogram ryby obsahoval 18 000 Bq radioaktivního izotopu cesia, což znamená 180krát více, než činí oficiální japonský limit.

Francouzský státem kontrolovaný provozovatel jaderné energetiky EDF zjistil při řešení problémů s korozí pod napětím novou trhlinu na reaktoru Penly 1, uvedl v úterý francouzský úřad pro jadernou bezpečnost ANS a dodal, že společnost požádal, aby "přehodnotila svou strategii" pro opravu svých elektráren. Zpráva o další korozi pod napětím, která se podle dozorného orgánu vyskytla v části reaktoru, kterou společnost EDF nepovažovala za náchylnou k této korozi, přichází po pěti měsících intenzivních opravných prací na místě.

Po 40 letech ukončil svůj provoz kontroverzní jaderný reaktor Tihange 2 v Belgii a byl definitivně odpojen od sítě. V roce 2012 objevili odborníci tisíce drobných trhlin v tlakové nádobě tohoto reaktoru. Takzvaný "reaktor s prasklinami" se nachází 50 kilometrů od německých hranic. Proti jaderné elektrárně se tak protestovalo také v Německu. Nejkontroverznější belgický jaderný reaktor je však od 31. ledna minulostí. Provozovatel Engie totiž přesně po 40 letech provozu definitivně odstavil druhý blok jaderné elektrárny Tihange.

Experti mezinárodní ekologické organizace Greenpeace získali souhlas ukrajinských orgánů k provedení měření radiace v uzavřené zóně kolem bývalé černobylské jaderné elektrárny. V prvních dnech invaze ruské armády na Ukrajinu byla uzavřená zóna (okolí havarovaného čtvrtého bloku s poloměrem cca 30 km) obsazena, což znamenalo průjezd stovek kusů vojenské techniky i kopání zákopů v kontaminované půdě. Cílem měření bylo prověřit úroveň zamoření po stažení ruských vojsk na konci března.