Odborné studie

Některé z publikací Vám můžeme poslat i v papírové podobě. Napište si o ně na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Perspektivy malých modulárních reaktorů v České republice

Studie profesora Stephena Thomase Greenwichské univerzity s více než pětadvacetiletou zkušeností s výzkumem v oblasti energetických politik přináší odborný pohled a soubor nejdůležitějších poznatků o malých modulárních reaktorech (Small Modular Reactors - SMR). Studii vydala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím DUHA. Pro české čtenáře byla studie doplněna speciální kapitolou o aktuálním vývoji v České republice a konceptech modulárních reaktorů, které jsou vyvíjeny v tuzemsku. Bezpečnější, flexibilnější, levnější a rychlejší na výstavbu. Takové mají být malé modulární reaktory dle některých zastánců jaderné energie. Podle autora této studie jsou tyto předpoklady "v lepším případě neprokázané, v horším nepravdivé. Žádná objednávka malého modulárního reaktoru zatím není na stole a bude trvat nejméně čtyři až pět let, než se některý z vyvíjených typů dostane do fáze, kdy jej bude možné objednat. Bylo by velmi riskantní počítat s touto technologií jako s důležitou součástí náhrady fosilních zdrojů,“ uvedl autor studie Stephen Thomas. Veřejná debata na toto téma ale zatím neprobíhá, zdrojů informací je velmi málo. Jaké jsou tedy argumenty ve prospěch malých nukleárních reaktorů a nakolik jsou reálné? Jaká je šance, že v Česku dojde k jejich hromadné výstavbě?

Stáhnout

Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě 2022 - České stručné shrnutí

Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě v roce 2022 (WNISR2022) hodnotí stav a trendy jaderného průmyslu na mezinárodní úrodni. Poskytuje komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách, včetně informací o provozu, výrobě, výstavbě a vyřazování z provozu. Její autoři tuto zprávu zpracovávají již od roku 2007 a podařilo se jim tak vytvořit jedinečný zdroj expertních informací o jaderném průmyslu z ekonomické, technické i ekologické perspektivy. Pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím Duha nabízí ke stažení zkrácenou verzi, která na 36 stranách přibližuje zprávu v českém jazyce. Pro stručné shrnutí zprávy o stavu světového jaderného průmyslu v roce 2022 autoři vybrali několik částí významných zejména v českém kontextu. Naleznete zde proto kapitoly, které se věnují Francii, Jižní Koreji a Spojeným státům. Tento výběr není náhodný – jedná se o země, ze kterých pochází firmy přihlášené do tendru na výstavbu nového jaderného reaktoru v Dukovanech. Další z kapitol je věnována nasazení jaderných a obnovitelných zdrojů energie – nabízí srovnání nákladů, instalovaný výkon a výrobu elektřiny. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vyzdvihuje zpráva také otázku energetické bezpečnosti, neboť jsme v této souvislosti byli poprvé v historii svědky ostřelování jaderné elektrárny a její okupaci nepřátelským vojskem. Tato část tak mapuje rizika, kterým jsou vystavena jaderná zařízení během války. Soustředí se především na nebezpečí možných velkých úniků radioaktivity do okolního prostředí z jaderných elektráren a skladů vyhořelého paliva.

Stáhnout

The World Nuclear Industry Status Report 2022 (ENG)

K 1. červenci 2022 bylo celkem v provozu 411 jaderných reaktorů ve 33 zemích – o 27 méně než v roce 2002, kdy počet provozovaných reaktorů dosáhl historického maxima. Instalovaný výkon provozovaných reaktorů vyrovnal dosavadní historické maximum z poloviny roku 2021, když zůstal na hodnotě 369 GW. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny klesl na 9,8 %, především v důsledku dlouhodobého růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny již v roce 2021 pokryly 10,2 % globální hrubé výroby elektřiny). Rozložení investic do energetiky vypadalo takto:- 69 % obnovitelné zdroje- 23 % fosilní paliva- 8 % jaderná energie Vedle tradičních kapitol o o stavu jaderné energetiky v jednotlivých zemích, o postupu prací po havárii ve Fukušimě nebo vývoji v oblasti likvidace reaktorů po ukončení životnosti, byla tentokrát zařazena speciální kapitola o situaci jaderných elektráren ve válečných konfliktech. Zprávu a další související informace najdete také na: www.worldnuclearreport.org

Stáhnout

Kdo chce stavět Dukovany? - Stephen Thomas

Česká vláda plánuje vypsat tendr na nový atomový reaktor v Dukovanech, v němž osloví francouzskou EDF, kanadsko-americký Westinghouse a jihokorejskou KHNP. Analýza energetického experta prof. Stephena Thomase varuje, že všechny v poslední době stavěné reaktory těchto firem jsou minimálně o čtyři roky, ale také o více než deset let zpožděné. V případě, že jsou spolehlivě známy náklady (EDF a Westinghouse), stály všechny spuštěné či téměř dokončené reaktory minimálně dvojnásobek ceny předpokládané při zahájení výstavby a mnohem více než v době, kdy byly tyto projekty poprvé představeny. Firmy EDF a KHNP pak nemají žádný tlakovodní reaktor s limitem výkonu 1 200 MW, který je požadován pro Dukovany, jenž by byl někde stavěn, objednán nebo získal licenci. Analýzu profesora Stephena Thomase Kdo chce stavět Dukovany? vydala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci se sdružením Calla a Hnutím DUHA v listopadu 2021.

Stáhnout

Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě 2021 – Stručné shrnutí

Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě za rok 2021 (WNISR2021) přináší komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách včetně informací o věku, provozu, výrobě, výstavbě, uzavírání a likvidaci reaktorů. Dokládá, že jaderný průmysl má dobu své největší slávy dávno za sebou a čeká jej postupný útlum, nikoli nová role při náhradě fosilních paliv kvůli ochraně klimatu. Hlavními autory zprávy, jejíž úplný anglický originál najdete na www.worldnuclearreport.org, jsou Mycle Schneider a Antony Froggatt. Stručné shrnutí zprávy v češtině společně vydaly pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí a Hnutí DUHA. Přeložil Petr Kurfürst, editovali Karel Polanecký a Edvard Sequens, graficky upravila Lenka Pužmanová.

Stáhnout

The World Nuclear Industry Status Report 2021 (ENG)

Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě za rok 2021 přináší komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách včetně informací o věku, provozu, výrobě a výstavbě reaktorů. Protože rok 2021 je desátým výročím začátku fukušimské katastrofy v Japonsku, letošní zpráva se podrobněji zabývá stavem v lokalitě i mimo ni a rozebírá otázky kontaminované vody a nakládání s odpady, zdravotní důsledky, odhady nákladů a právní kauzy. Ve zvláštní kapitole posuzujeme trvající dopady černobylské havárie na Ukrajině po 35 letech. Vzhledem k tomu, že svět nadále zápasí s pandemií, rekordními teplotami, lesními požáry, záplavami a dalšími extrémními projevy počasí, přináší WNISR2021 první posouzení odolnosti jaderné energetiky vůči změně klimatu, mimo jiné na případové studii z Francie. Zpráva již dlouhá léta informuje o nekalých praktikách, podvodech, falšování údajů, korupci a další trestné činnosti v jaderné energetice. Poprvé tak letos věnuje celou kapitolu otázkám zločinů spojených s využívání jaderné energie, v níž dokumentuje řadu forem trestné činnosti spojené v mnoha zemích s jadernou energetikou. WNISR též hodnotí stav programů nové výstavby v 33 jaderných zemích (k polovině roku 2021) i v zemích, jež s jadernou energetikou koketují. WNISR2021 obsahuje kapitoly zaměřené na desítku zemí, jež představují okolo dvou třetin celosvětového reaktorového parku a patří k nim čtyři z pěti největších výrobců elektřiny z jádra. Zpráva o stavu vyřazování z provozu za roku 2021 přináší přehled o aktuálním stavu jaderných reaktorů, jež jsou trvale uzavřeny. Kapitola Nasazení jaderných a obnovitelných zdrojů energie nabízí srovnání údajů o investicích, výkonu a výrobě elektřiny z jádra, větru a slunce i ostatních obnovitelných zdrojů po celém světě. A konečně příloha č. 1 obsahuje přehledy o jaderné energetice v zemích, o nichž nepojednáváme podrobně.

Odkaz

Zpráva o jaderném odpadu ve světě: zaměřeno na Evropu

Zpráva o jaderném odpadu ve světě je dokladem toho, jak vlády po celém světě dlouhá desetiletí usilují o vytvoření a realizaci komplexních strategií nakládání s jaderným odpadem. Velká část tohoto úkolu připadne budoucím generacím. Zpráva je společným projektem skupiny expertů a expertek z různých zemí, kteří chtějí upozorňovat na radioaktivní odpad coby podstatnou a rostoucí výzvu, jež dosud nemá žádné dlouhodobé řešení. Projekt iniciovala Rebecca Harms a původní osnovu vytvořili Wolfgang Neumann, Mycle Schneider a Gordon MacKerron. Kapitolu věnovanou České republice napsal Edvard Sequens z Cally. Vyšlo v listopadu 2019. Zpráva je on-line na www.worldnuclearwastereport.org. Plná zpráva ke stažení v češtině a v angličtině. Shrnutí v češtině. Záznam webináře s představením českého překladu Zprávy o jaderném odpadu ve světě: zaměřeno na Evropu, který se konal 4. 6. 2020,

The World Nuclear Industry Status Report 2019 (ENG)

Každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2019 publikoval 24. září 2019 v Budapešti energetický konzultant Mycle Schneider. Oproti minulým vydáním ročenky je speciální pozornost věnována roli jaderné energetiky ve snižování emisí skleníkových plynů. Mycle Schneider k tématu uvedl: „Každý dolar, euro, forint nebo rubl se dá utratit jen jednou. Naléhavost problému globální změny klimatu nás tlačí k tomu, aby investiční rozhodnutí preferovala nejlevnější a nejrychlejší řešení. Možnost rozvoje jaderné energetiky se opakovaně jeví jako nejdražší a nejpomalejší.“

Odkaz

Ruský program vývozu jaderných technologií - Stephen Thomas

Vzhledem ke slabé kondici ruské ekonomiky si lze jen těžko představit, že by Rusko v nejbližším desetiletí zvládlo financovat výstavbu 35 v zahraničí rozjednaných jaderných reaktorů. Lze však očekávat, že bude upřednostňovat zakázky s nízkým obchodním rizikem (Finsko) anebo takové, které zajistí posílení jeho politického vlivu (jako v zemích střední a východní Evropy). To jsou jedny ze zjištění emeritního profesora Stephena Thomase (University of Greenwich, Velká Británie) „Ruský program vývozu jaderných technologií“. Český překlad studie, který vydaly Calla a pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung v říjnu 2018, přináší aktuální přehled ruských jaderných projektů se zaměřením na ty zahraniční.

Stáhnout

The World Nuclear Industry Status Report 2018 (ENG)

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2018 publikovali 4. září 2018 v Paříži energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Opět kromě statistik, přehledných grafů a informací o jaderné energetice přináší i srovnání aktuálního rozvoje tohoto odvětví se sektorem obnovitelných zdrojů. Jako měřítko tradičně využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny. Kdo je vítězem a kdo poraženým?

Odkaz

Knowledge Preservation for Nuclear Waste Repositories (ENG)

Vyhořelé jaderné palivo a další vysoce radioaktivní jaderné odpady je nutno od životního prostředí oddělit po dobu jednoho milionu let či déle, což je nepředstavitelně dlouho. Ani nevíme, jestli tak dlouho bude existovat lidský druh. Jaderný odpad je nehledě na náš postoj k využívání jaderné energie problém, s nímž se musíme potýkat všichni. Do začátku by pomohlo neprodukovat žádný další jaderný odpad, dokud nenalezneme bezpečné řešení jeho dlouhodobé likvidace. Směrnice o jaderném odpadu 2011/70/EURATOM v článku 12 (1), písmenu (e) stanoví, že země EU musí do svých programů nakládání s odpady zahrnout i způsob zajištění bezpečnosti svých úložišť též po ukončení jejich provozu. Dosud však neexistuje ani věrohodný koncept předcházení úniku radioaktivních látek z úložiště ani koncept uchování všech nezbytných vědomostí o jaderném odpadu a o úložištích, jež budou skryty v geologickém podloží, a informování budoucích generací o nakládání s případnými úniky. Tato studie se zabývá zkoumáním a posouzením stávajících představ o uchování vědomostí o jaderném odpadu. Autorka: Gabriele Mraz, Austrian Institute of Ecology, Vienna, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Stáhnout

Srovnávací analýza českých kritérií pro výběr úložiště

Öko-Institut Darmstadt analyzoval aktuální stav českého procesu výběru úložiště pro v podstatě vysoce radioaktivní odpady se zaměřením na kritéria k tomu používaná. Do rešerše byly zahrnuty vedle anglických veřejně dostupných textů i české originální zdroje. Jako srovnávací základna byly zohledněny procesy výběru lokality ve Finsku, Švédsku, Švýcarsku a Německu ve vztahu ke kritériím tam používaným. Autoři: Dipl.-Geol. Stefan AltDipl.-Ing. Beate Kallenbach-HerbertDr.-Ing. Veronika Ustohalova Překlad do češtiny: Ing. Dalibor Stráský Německý originál analýzy.

Odkaz

Reflections in Fukushima (ENG)

V souvislosti se sedmým výročím havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči zveřejnila v březnu 2018 japonská pobočka Greenpeace výsledky měření radioaktivity ve vybraných postižených lokalitách. Naměřené hodnoty překračují limity stanovené japonskou vládou i v oblastech, kde byl před rokem formálně povolen návrat evakuovaných. V dosud uzavřených oblastech pak jsou naměřené hodnoty ještě významně vyšší a s jejich opětovnou obyvatelností nelze v příštích letech počítat. Vzhledem k naměřeným hodnotám a zkušenostem s možnostmi dekontaminace tým Greenpeace doporučuje japonské vládě, aby přehodnotila svůj záměr zahájit návrat evakuovaných obyvatel do uzavřené zóny Namie v roce 2023.

Odkaz

Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR

Aliance pro energetickou soběstačnost, Calla a pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung vydaly novou publikaci emeritního profesora Stephena Thomase (University of Greenwich, Velká Británie) "Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR", která přináší unikátní přehled stavu aktuálně rozestavěných jaderných elektráren po světě. Publikace se zaměřuje především na technologie, které mohou být ve hře pro uvažovanou výstavbu nových jaderných reaktorů v České republice. Srovnáním situace na reaktorových staveništích profesor Thomas dochází k závěru, že naprostou většinu projektů v Evropě, USA, Číně nebo Rusku provází zásadní zpoždění, technologické problémy a růst konečné ceny.

Stáhnout

The World Nuclear Industry Status Report 2017 (ENG)

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2017 publikovali energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Kromě obvyklého světového přehledu o trendech v oblasti stavby a provozu jaderných elektráren, srovnání vývoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů se ve zprávě dozvíte o posouzení stavu ekonomiky některých hlavních hráčů v těchto odvětvích.

Odkaz

Working Paper on possible terrorist threats and necessary nuclear security measures for NPPs and interim storages - Oda Becker (ENG)

V uplynulých letech se nezávislí odborníci, nevládní organizace a vlády začaly zaměřovat na terorismus ve spojení s jadernou bezpečností. V hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) jaderných elektráren a skladů jaderného odpadu stále není běžné, že by byly zahrnuty informace o zabezpečení proti teroristickým útokům. Ale zejména staré jaderné elektrárny nebo skladovací zařízení nejsou navrženy proti teroristickým útokům. Tudíž v případě prodloužení jejich životnosti je toto téma obzvlášť důležité. Tento Working Paper on possible terrorist threats and necessary nuclear security measures for NPPs and interim storages může být využit k přípravě vstupů pro budoucí účast v procesu EIA, stejně jako pro práci s médii. Vypracovala jej Oda Becker, nezávislá odbornice na jadernou bezpečnost.

Stáhnout

The World Nuclear Industry Status Report 2016 (ENG)

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2016 publikovali energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Kromě obvyklého světového přehledu o trendech v oblasti stavby a provozu jaderných elektráren, srovnání vývoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů se ve zprávě World Nuclear Industry Status Report 2016 dozvíte o posouzení stavu ekonomiky některých hlavních hráčů v těchto odvětvích. Zvláštní kapitoly jsou věnovány následkům katastrof v Černobylu 1986 a ve Fukušimě 2011.

Odkaz

The World Nuclear Industry Status Report 2015 (ENG)

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2015 publikovali energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Mycle Schneider vydání zprávy stručně okomentoval slovy: „Sledujeme-li oblibu jaderné energetiky mezi politiky, novináři i širokou veřejností a zároveň její faktický úpadek, který ohrožuje samotnou existenci klíčových podniků v oboru, tak jen těžko hledáme vysvětlení. Každopádně je potřebné, aby byly realisticky přehodnoceny projekty typu britského Hinkley Point C, které vyžadují masivní dotace.“

Odkaz

The World Nuclear Industry Status Report 2014 (ENG)

Aktuální zpráva The World Nuclear Industry Status Report 2014, kterou ve Washingtonu představili její autoři Mycle Schneider a Antony Froggatt, odhaluje nemilosrdná fakta o jaderném průmyslu ve světě. Na konci prvního pololetí roku 2014 bylo na celém světě v provozu 388 energetických jaderných reaktorů, to je o padesát méně než v roce 2002, kdy jejich počet dosáhl maxima. Podíl jaderných elektráren na globální produkci elektřiny klesá od roku 1996, kdy činil přes 17 %. Vloni to bylo jen necelých 11 %. Průměrné stáří provozovaných reaktorů ve světě dosahuje 28,5 roků, přes 170 z nich je starších než 30 let a lze tak očekávat, že v dohledné době ukončí provoz z technických a bezpečnostních důvodů. Kapitola zaměřená na vývoj ekonomiky jaderných reaktorů konstatuje trvale rostoucí odhady nákladů na nové zdroje. Zatímco před deseti lety byla měrná cena nového reaktoru odhadována na 1000 USD/kW, poslední odhady dosahují částky 8800 USD/kW. Vedle statistiky jaderných reaktorů přináší zpráva také základní údaje o rozvoji obnovitelných zdrojů, které pokračují v dvouciferném růstu.

Odkaz

Lifetime extension of ageing nuclear power plants: Entering a new era of risk (ENG)

Obsáhlá studie zveřejněná Greenpeace na jaře 2014 přináší komplexní pohled na problematiku stárnutí jaderných reaktorů a snahu majitelů prodlužovat jejich provoz o řadu let přes dobu projektované životnosti. Klíčová část studie se zabývá otázkou bezpečnosti provozu reaktorů s prodlouženou životností. Provozovatelé mají velmi omezené provozní zkušenosti s reaktory staršími než 40 let. Nejstarší dosud běžící reaktor byl spuštěn před 45 lety. Z reaktorů, které již byly z provozu vyřazeny, žádný nepracoval déle než 47 let. Dosavadní zkušenosti ovšem ukazují, kterých částí jaderných elektráren se rizika stárnutí nejvíce dotýkají. Studie obsahuje řadu příkladů projevů stárnutí z konkrétních jaderných elektráren. Autoři se také zabývají vlivem času na koncepční řešení elektráren.

Odkaz

Phase out of Nuclear Power in Europe – From Vision to Reality - Global 2000 (ENG)

Již existující studie ukazují možné odstoupení Evropy od využití jádra do roku 2035. Podle scénáře s názvem „Energy [R]evolution“ by evropské státy v roce 2030 potřebovaly ještě 78 TWh elektřiny z jaderných elektráren, což by odpovídalo 2,2 % celoevropské spotřeby elektřiny. Nyní se autoři Gustav Resch, Lukas Liebmann, Michael Lamprecht, Reinhard Haas (Technische Universität Wien / Energy Economics Group) a Fabian Pause a Markus Kahles (Stiftung Umweltenergierecht) této otázce věnovali blíže a zjišťovali, zda by bylo celoevropské odstoupení od využití jádra možné ještě dříve. Analýza "Phase out of Nuclear Power in Europe – From Vision to Reality" provedená pro Global 2000, ukazuje, že celoevropské odstoupení od jaderné energetiky je možné již v roce 2030 a chybějící elektřina může být plně nahrazena.

Odkaz

Rock Solid? - Helen Wallace, GeneWatch UK (ENG)

Ukládání v hlubinných úložištích je ve většině zemí provozujících jadernou energetiku prezentováno jako bezpečná cesta k řešení problému vysoce radioaktivního odpadu. Pro cestu hlubinného úložiště se vyslovila Evropská komise, stejným směrem je orientována i strategie České republiky pro nakládání s jaderným odpadem. Tato poměrně široká shoda by ovšem neměla svádět k dojmu, že problém je vyřešen. Studie Rock Solid?, kterou pro Greenpeace International napsala Helen Wallace z konzultační společnosti GeneWatch, poukazuje na skutečnost, že při současném stavu poznání nelze spolehlivě prokázat proveditelnost dlouhodobě spolehlivé izolace vyhořelého jaderného paliva od okolního prostředí.

Stáhnout

Temelínomika 2 - Georgi Vukov, Candole Partners

Druhá studie Candole Partners na téma hospodářských aspektů rozšíření Temelína. Autoři se v ní zaměřili na zkoumání dopadu, který by na ČEZ a na státní rozpočet mělo vládou navrhované schéma subvencí z peněz daňových poplatníků, kterým by mělo být pokryto financování výstavby 3. a 4. bloku JETE. Došli k závěru, že dotace, které by ČEZ v rámci takovéhoto schématu získal, by dalece převyšovaly zvýšení dividend a daní, které by připadly státu v tom nepravděpodobném případě, že by kdy vůbec k rozšíření Temelína došlo.

Stáhnout

The World Nuclear Industry Status Report 2013 (ENG)

Ve 31 zemích dnes existuje 427 funkčních reaktorů o celkovém výkonu 364 GW (mezi funkční se počítá i 44 japonských reaktorů, které jsou odstavené). Stávající počet reaktorů je o 17 nižší než v roce 2002. Nejvyššího instalovaného výkonu dosáhly jaderné elektrárny v roce 2010, tehdejších 375 GW činilo o 11 GW více než je současný stav. Podíl jaderných elektráren na celosvětové výrobě elektřiny poklesl ze svého maxima, což bylo 17 % v roce 1993, na pouhých 10 % v roce 2012. To je jen několik údajů z ročenky jaderné energetiky, kterou, jako již každoročně, sestavili energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt.

Stáhnout

Chytrá energie - studie

Konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky - a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii. Vydalo Hnutí DUHA se sdružením Calla, Greenpeace ČR, Centrem pro dopravu a energetiku a Ekologickým institutem Veronica v dubnu 2010. Autoři: Karel Polanecký, Martin Mikeska, Martin Sedlák a Vojtěch Kotecký (Hnutí DUHA), Edvard Sequens (Calla), Klára Sutlovičová, Jiří Jeřábek (Centrum pro dopravu a energetiku, Jan Hollan (Ekologický institut Veronica). Další podkladové studie k ní najdete na webu www.chytraenergie.info.

Stáhnout

Temelínomika - Ivan Kotev, Candole Partners

Aneb "Proč si ČEZ nemůže dovolit vybudovat Temelín 3 a 4 ?". Studie analyzuje, proč za daných okolností investice do dalších bloků JETE ekonomicky nedávají smysl. V první části jsou přezkoumány náklady projektu a zváženo, jaké náklady by mohly být přehlédnuty. Pak je zhodnocena finanční situace společnosti ČEZ aidentifikovány důvody, proč si nemůže dovolit postavit další bloky v Temelíně. Autor: Ivan Kotev, Candole Partners.

Stáhnout

O nás